Rabštejnskou pohádku vytvořil kouzelný drahokam

Do Rabštejna nad Střelou, nejmenšího městečka střední Evropy, by neměli jezdit na výlet lenoši. Cesta od řeky až k pozůstatkům středověkého hradu je hodně do vršku, takže se turista může pořádně zapotit. Ale pár kapek potu a rychlejší dech za návštěvu městečka rozhodně stojí.

Nejnižší bod Rabštejna je právě na starodávném kamenném mostě, o němž se říká, že je ještě o něco starší než Karlův most. V každém případě to je nejstarší most v západních Čechách. Tady se cesty rozdělují. Buď se můžete vydat údolím Střely, krásnou, zachovalou přírodou. Už před více než třiceti lety tu byla zřízena Státní přírodní rezervace Střela. Zelená turistická značka vás povede romantickým, panenským údolím horské říčky až k vyhlídce u Hraběcího kříže. Anebo se můžete vydat cestou vzhůru a poznat historii tohoto kdysi velmi významného sídla...

Historie Rabštejna sahá opravdu velmi daleko. Už z třetího století se tu tradují pověsti o rýžování zlata. A Václav Hájek z Libočan zase zmiňuje ve své kronice ze 16. století pověsti z okolí Rabštejna, které se odehrály ve století devátém. Ale zbytky gotického hradu, které přežily staletí, pocházejí patrně až ze 14. století. Tenkrát zakoupil zdejší panství královský podkomoří Oldřich Pluh, který z hradu nad Střelou vybudoval ve své době velmi významné feudální sídlo a v podhradí založil městečko. Ovšem starodávná pověst hovoří o založení Rabštejna mnohem zajímavěji...

Před mnoha a mnoha lety byly na místě Rabštejna jen hluboké lesy. Jednoho dne do tohoto kraje zavítal na lov kníže s početnou družinou. Vúdolí řeky Střely kníže rozhodl, že zde si celá výprava odpočine. Ruch však vyplašil nezvykle velkého havrana, který vylétl do vzduchu a nad vrcholky stromů pozoroval dění pod sebou. Tu se jeden z cvičených sokolů prudce vznesl do výše a vrhl se na havrana. Uchopil ho do drápů, klesl zpátky na zem a začal svou kořist rvát svým ostrým zobákem. Lovci, kteří ho pozorovali, nevěřili vlastním očím. Z útrob starého havrana totiž vypadl velký, vzácný drahokam. Tak krásný a lesklý kámen dosud neviděli. Během dohadů o podivném nálezu přijela do tábora jiná skupina jezdců, kterou vedl podivně oblečený cizinec. Vypadal jako učenec nebo jako kouzelník.

"Pane," pronesl ke knížeti. "Ten kámen je můj. Už několik dní pronásleduji havrana, který mi drahokam v nestřežené chvíli sebral. Ten kámen má kouzelnou moc, ale jen já s ním umím zacházet. Když mi ho vrátíš, nebudeš litovat, bohatě se ti odměním." Kníže uvěřil a tajemnému cizinci čarodějný kámen vrátil. Kouzelník drahokam promnul mezi prsty a zašeptal formulku, které nikdo z přítomných neporozuměl. Najednou se obloha zatáhla černými mraky a místo dne byla na chvilku noc. Když se mraky zase rozplynuly, na skále stál nádherný rozlehlý hrad - dar pro knížete. A tak dostal hrad jméno Rebenstein, tedy Havraní kámen. Lidé však název časem zkrátili a počeštili, až vznikl současný Rabštejn.

Kouzelníkovy čáry jako by působily až dodneška. Rabštejn nabízí působivé spojení starodávné kultury s nádhernou přírodou. Je to jako v pohádce. Ale zůstaňme ještě na pár chvilek v dávné minulosti. Hrad Rabštejn - už podle doložitelných údajů - ležel na významné středověké obchodní cestě z Prahy přes Rakovník do Žlutic, Lokte a Chebu. Všechny družiny musely přejít i přes kamenný most, o němž jsme se už zmiňovali. Rabštejn si údajně velmi oblíbil Karel IV. Často tu při svých cestách nocoval. Poznal výbornou kvalitu rabštejnské břidlice, kterou mimo jiné použil při stavbě Karlštejna. Cestou vzhůru od kamenného mostu míjíte jednu zajímavou stavbu za druhou. Rabštejnem vede naučná stezka, a i když jsou některé tabule poničené, vyplatí si přečíst o historii, přírodních a dalších zajímavostech městečka a okolí. Spatříte třeba sochu Jana Nepomuckého, který jako by vítal každého návštěvníka městečka, projdete zbytkem brány, kterým se vcházelo do města.

Nejpoutavější jsou však lidová stavení. Například roubená stavba s číslem popisným 37 je bývalá pastouška, kde bydleli obecní pastýři. Nejhezčí ukázky lidové architektury jsou na náměstí. Většina nízkých hrázděných domků v Rabštejně už dávno neslouží řemeslníkům nebo nádeníkům. Podle údajů v průvodcích žije v Rabštejně pouze okolo dvaceti stálých obyvatel. Ostatní jsou rekreanti. Cesta vede dál vzhůru kolem morového sloupu z roku 1683. Pak se cesta rozděluje. Vlevo se zatáčí k zámku z počátku osmnáctého století, rovně se jde k další výrazné dominantě městečka - kostelu z druhé poloviny osmnáctého století a vedle stojícímu klášteru, upravenému na hotel. Pokud vás plíce ještě poslouchají a svaly neochably, můžete jít ještě výš. Úzká stezka vás dovede až k věži bývalého opevnění města. Tady si můžete dopřát klidu, odpočinout si a v poklidu si vychutnat působivý výhled na městečko a romantické údolí horské říčky Střely.

pavel.baroch@mfdnes.cz

Nejtypičtější domy lidové architektury jsou v Rabštějně vidět i na tamním náměstí.

Většina historických domů slouží k rekreaci.

Lidové tradice přežívají.....

Na tento starobylý most narazíte těsně před městečkem, jedete-li směrem od Rakovníka.