Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Quebečtí separatisté vystrkují růžky

  12:44aktualizováno  12:44
Šokující události z 11. září bezesporu ovlivnily myšlení a přístup k hodnotám na severoamerickém kontinentě jako snad žádný jiný event mladé historie Nového světa. Pro nás, co zde žijeme a snažíme se vidět následnou situaci objektivníma očima, je velmi příjemné pozorovat, že přes mamutí otřes, jenž musel utrpět dosavadní pocit bezpečí Američanů a Kanaďanů, žijících v jakémsi zámořském zápecí, se vývoj pozvolna ubírá pozitivním směrem.

Skutečnost, že prezident Bush, jenž díky svému jednání po útoku a způsobu, jakým situaci řešil a řeší, požívá nepřetržitě téměř devadesátiprocentní ohodnocení v průzkumech veřejného mínění, dokazuje nejen jeho státnické schopnosti, do té doby občas zpochybňované, ale i fakt, že jsou veřejností ceněny hodnoty, na nichž byl angloamerický kontinent vybudován. Pro svobodymilovné Američany a Kanaďany jsou události z 11. září výzvou dokázat, že nejsou ochotni se zvůlí a terorem nechat pokořit.

Na druhé straně je však smutné a velmi nechutné vidět, jak se na útoku proti svobodnému a demokratickému světu snaží paraziticky těžit četní oportunisté, církevními hodnostáři počínaje, politiky konče. Krátce po útoku to byl známý americký evangelický pastor, výborný jižanský konzervativní duchovní Jerry Falwell. Usměvavý a tolerantní kněz udělal během svého působení ve veřejném životě obrovský kus záslužné práce zejména v charitativní činnosti a v televizních vystoupeních, kde svým kázáním o morálce a mravnosti v souladu s křesťanskou vírou bezesporu kladně ovlivnil mladou generaci. Krátce byl i poradcem prezidenta Reagana.

Oblíbený pastor je však radikálním odpůrcem všech interupcí, a to i v případech znásilnění a krvesmilstva. Není nám jasné, co Falwella přivedlo k nešťastnému prohlášení, kdy řekl, že útok na WTC byl boží trest za hříchy, jichž se společnost dopouští, zejména pak interupcí. Falwell sice své prohlášení téměř okamžitě odvolal, všem se poníženě omluvil a prosil pozůstalé oběti za odpuštění, avšak respekt a důvěru, jež do té doby svými posluchači a věřícími požíval, už asi nikdy zpět nezíská.

Kanadský federální premiér, levicový liberál Jean Chretien, se v naprostém kontrastu s prezidentem Bushem, a zvláště s newyorským starostou Rudym Guilianim, projevoval a projevuje velmi uboze. Najevo vyšly silné nedostatky v bezpečnostním systému, léta zanedbávaný a nefunkční emigrační systém, díky němuž výtečně fungovalo kanadské spojení Bin Ladinovy teroristické organizace al-Qaida, z čehož se pokrytecký Chretien snažil opět vylhat.

Vrcholným trapasem pak bylo Chretienovo vystoupení na TV stanici CNN v pořadu „Larry King Alive“. Frankofonní Chretien, za jehož žalostnou angličtinu by se zřejmě styděla i Ivana Trumpová, působil v tomto pořadu v porovnání s americkými státníky jako roztěkaný nedouk. Od té doby je náš pan premiér širokou veřejností (podle průzkumu veřejného mínění, i mnoha z těch, co jej ve všech třech případech volili) považován za národní ostudu.

Když už si kanadská veřejnost nedokázala představit, že by jí někdo mohl udělat větší ostudu než její samotný premiér, přispěchal se svou trochou do mlýna quebecký provinční premiér Bernard Landry, aby si na tragických událostech 11. září přihřál svou separatistickou polívčičku. Neštítil se prohlásit, že teroristický útok ve Spojených státech byl zaviněn hořkostí, již prožívají malé národy jako Quebec, kterým se nepodaří získat nezávislost. Landry dále řekl, že nebude-li globálním touhám po nezávislosti učiněno zadost, zklamání a hořkost, způsobené dominancí imperialismu, přivolá další podobné útoky.

Skandál pochopitelně nezůstal bez odezvy. Landryův tiskový mluvčí  Hubert Bolduc dychtivým novinářům oznámil, že přesně neví (!), co zmíněnými výroky jeho šéf mínil, ale že chtěl zřejmě jen spojit otázku nezávislosti s teroristickým útokem, a v podstatě tím nic špatného nemyslel. Konzervativní federální poslanec Peter Goldring (Kanadská aliance) však prohlásil, že Landryovy výroky jsou ohavné a quebecký premiér by měl rezignovat.

Kauza Quebec a jeho separace-neseparace je to, čemu se zde říká  “neverending story”. Faktem je, že při referendech o odtržení Quebecku od Kanady, jak v roce 1980, tak i v roce 1995, separatisté prohráli, když v obou případech nadpoloviční většina Quebečanů volila ve prospěch zachování jejich provincie v kanadské federaci. I když v současné době není quebecké veřejné mínění separatistickým plánům příliš nakloněno, je jasné, že až se změní hospodářská situace, myšlenka nezávislé provincie znovu najde velkou podporu. Ta, v roce 1995, dosáhla 49,5 procenta, a Kanada v současné podobě byla tedy zachována jenom o vlásek.
Jaký vliv na otázku quebecké separace budou mít tragické události z 11. září, ukáže teprve budoucnost.

Z ontarijského Bramptonu své čtenáře zdraví a každý den úsměv přejí Věra a Petr Kohoutovi. Chcete-li nám psát: petrvera@rogers.com.





Nejčtenější

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Další z rubriky

Dubajský Rám bude od října další atrakcí pro turisty a dominantou města....
Dubaj nemá dost. Nová zoo a 150 metrů vysoký rám mají přilákat turisty

Jedna z nejrychleji se rozvíjejících metropolí na světě, která už teď nabízí nespočet ohromujících i kuriózních atrakcí, chystá další taháky na turisty. Tím...  celý článek

Z filmu Dunkerk
Natáčení Dunkerku se Francii vyplatilo, chystá se nápor turistů

Natáčení filmu Dunkerk vyneslo severofrancouzskému regionu Hauts-de-France za pět týdnů 19 milionů eur (495 milionů Kč), napsal deník Le Figaro s odvoláním na...  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.