Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Putování za neobvyklými hodinovými »stroji«

  16:24aktualizováno  16:24
- Člověk od nejstarších časů pociťoval nutnost porovnávat velikost věcí, tedy měřit. Cokoliv. Je pravděpodobné, že první mírou i počítačem mu byly prsty vlastních rukou. Jak však uchopit a měřit čas? Napomohla sama příroda. Pravidelné střídaní dne a noci vedlo k vytvoření první časové jednotky. Střídání čtyř ročních období v našich zeměpisných šířkách vedlo k vytvoření vyšší jednotky - roku. Protože člověk žil neustále v úzkém kontaktu s přírodou, upoutaly jeho pozornost i stále se měnící měsíční fáze a zdánlivý pohyb Slunce po obloze během dne.
Tyto »signály« přírody se staly základem pro stále se zpřesňující měření času. Každá civilizace se s ním musela vyrovnat. Ještě velký řecký básník Homér rozeznával jen dvě části dne ráno a večer a to již byly známy první jednoduché sluneční hodiny. Staří Chaldejci přišli s pozoruhodným rozdělením dne a noci - vždy na dvanáct dílů. Toto dělení se s jistým zpožděním dostalo do Řecka, Říma a civilizovaných částí Evropy. Sluneční hodiny starověku a raného středověku nejrozmanitějších velikostí a tvarů měly stejný základ. Svisle zaraženou tyč. Od poloviny 15. století se začínají u slunečních hodin objevovat šikmé tyče, orientované rovnoběžně s osou zemskou. Tato konstrukce slunečních hodin je užívána dodnes. Význam a užití slunečních hodin u nás vrcholí v renesanci a baroku. Tehdy se již vyráběly i hodiny mechanické. Byly však tak nepřesné, že se rovnaly podle hodin slunečních. Řada renesančních a barokních historických staveb je opatřena velkými, bohatě barevně vyzdobenými slunečními hodinami. Jako příklad můžeme uvést zámek v Litomyšli. U levého nároží jeho jižní stěny ve výši druhého patra jsou hodiny, nesoucí v horní části letopočet 1729. Ukazatelem času tu je kovová zalomená tyč s prstencem, navlečeným v horní části. Tyč přetíná dvě bílé, ozdobně rozprostřené pentle. Na horní jsou číslice arabské, na dolní římské. Na nich lze sledovat čas od páté hodiny ranní do třetí hodiny odpolední. Hodiny mají ještě složitou síť přímek, ulehčující čtení času a erbovní výzdobu. Vpravo nahoře dva andílci nesou malý erb Trautmansdorfů. Naznačuje to zřejmě fakt, že hodiny zde byly zřízeny až za držení zámku tímto rodem. Velké erby v levém dolním rohu patří Vratislavu z Pernštejna (zubří hlava), druhý velice složitý erb patří jeho španělské manželce. Sluneční hodiny se zřizují i dnes. Ne již jako nutné časoměrné zařízení, ale především jako umělecký předmět. Známe je třeba z Prachatic, Říčan, nebo jiných měst, ale ty z městečka Luže mezi Chrudimí a Litomyšlí asi neznáte. Tvoří je ladná kovová konstrukce, znázorňující v dolní části Zemi. V horní je šikmo umístěná tyč a pod ní hodinová stupnice. Nápadná velikost Slunce proti Zemi symbolizuje teplo a světlo, umožňující život. Z mechanických hodin se podívejme na dva rozdílné ciferníky věžních hodin v Havlíčkově Brodě. Jsou na kostelní věži v severovýchodním rohu náměstí historického centra. Pravý ciferník s římskými číslicemi je zcela běžný. U levého se však musíme chvilku zamyslit, abychom čas odečetli správně. Je totiž rozdělen na čtyřiadvacet hodin. Tak byly během středověku a až do konce 16. století některé ciferníky děleny. Jeden takový můžete vidět i na orloji na Staroměstském náměstí v Praze. Na něm ukazovala jen jedna rafie celé hodiny. Havlíčkobrodské hodiny již mají rafie dvě. Větší odečítáme minuty, menší hodiny. Na slunečních hodinách v Novém Městě nad Metují najdeme i připomínku, že každý z nás má vyměřen svůj čas a měl by ho dobře využít. »Hodiny rychle ubíhají, pamatuj na konec.«

Zámecké sluneční hodiny v Litomyšli.

Autor:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Další z rubriky

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.