Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Putování za dřevěnými zvonicemi

aktualizováno 
Také si při putování českou krajinou rádi všímáte stavebních památek? Ostatně není to nijak těžké, vždyť například chrámy, poutní kostely i kláštery byly záměrně stavěny na takových místech, kde byly zdaleka viditelné.
Také si při putování českou krajinou rádi všímáte stavebních památek? Ostatně není to nijak těžké, vždyť například chrámy, poutní kostely i kláštery byly záměrně stavěny na takových místech, kde byly zdaleka viditelné. A typickou stavbou v blízkosti venkovských kostelů jsou i zvonice. V průběhu času dost dřevěných zvonic zaniklo, řada jich však dosud stojí a láká k prohlídce. Obejděme si několik zvláště zajímavých staveb ve východních Čechách.

Zvonice ve Rtyni v Podkrkonoší je jednou z nejpozoruhodnějších. To pro svoji starobylou konstrukci (štenýřová, se čtyřmi rohovými trámy spojenými do nosného hranolu), která zvýrazňuje princip gotické vertikály. Poloha na návrší jí dává ještě více vyniknout. Celou trámovou konstrukci spojují jen dřevěné hřeby. Za dobu vzniku této zvonice se obvykle uvádí rok 1544. Jsou v ní zavěšeny tři staré zvony z 15.-17. století. Jejich hlas svolával sedláky k účasti na vzpouře v roce 1775. Neméně pozoruhodná je zvonice v Oseku u Sobotky. Má vzpěradlovou konstrukci (trám nesoucí zvon je vzepřený šikmo vzhůru ukloněnými trámovými vzpěrami) s otevřeným prostorem u zvonu. Je šestiboká, nahoru se zužující. Byla postavena v roce 1655 na místě starší. V okolí Oseka lze vidět podobnou v Samšině. Je štíhlejší a také zvýrazňuje vertikálu. Ojedinělá zvonice je i v Rovensku pod Troskami. Je nápadně rozložitá, dole osmiboká, nahoře jen čtyřboká se stanovou střechou. Má robustní štenýřovo-vzpěradlovou konstrukci. Tři zvony jsou upevněny "rebelantsky" - tj. obráceně, než je běžné, tedy širokou otevřenou částí nahoru. Zvoní se na ně šlapáním, což má jen tato dřevěná zvonice jako jediná v celých Čechách. Byla postavena v roce 1630 na místě starší, která shořela. Dva ze tří zavěšených zvonů ulil mistr zvonařský přímo na místě u zvonice. Existuje i zvonice, jediná v celé republice, kterou tvoří jen trámová konstrukce vzpěradlové zvonové stolice bez vnějšího pláště jen s malou stříškou. Najdeme ji ve Vápně poblíž Chlumce nad Cidlinou, kde stojí od roku 1935 jako kopie starší, zničené požárem. Ve východních Čechách je i zvonice se záhadou. Není sice celodřevěná, spodní část s průchodem je zděná, ale má dřevěné patro, ve kterém je zvonová stolice. Záhadou zvonice, zvenčí viditelnou, je tesařská sekera zaseknutá těsně pod vrcholem. Jak se tam dostala, proč tam je? Někdo tvrdí, že sekera byla zaseknuta na znamení ukončení stínacího práva. Jiný zcela opačně, že sekera upozorňovala případné zločince přicházející do obce, že zde mohou být popraveni. Další vysvětlení jsou již dějově bohatší. Tesař pracující až u vrcholu střechy prý ztratil rovnováhu a před pádem se zachránil zaseknutím sekery. Jiná je mravoučná - tesař vypil více piva, než bylo zdrávo, sekeru zasekl, aby si odpočinul, ale zavrávoral a spadl. Přichází ke slovu i čert, se kterým se tesař vsadil, že nepřehodí sekeru přes zvonici. Skutečně se netrefil a sekera je od té doby zaseknutá ve střeše. Stačí si vybrat vysvětlení podle svého gusta. Zvonici se sekerou zaseknutou ve střeše najdete v Bílém Újezdě u silnice mezi Dobruškou a Solnicí pod Orlickými horami.

Autor je spolupracovníkem redakce


Autor:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Další z rubriky

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.