Asi k nejznámějším tajemným bytostem, které obývají hrady a zámky, patří Bílá paní. V Jihlavském kraji jich žije hned několik. Na jednom z nejlépe dochovaných gotických hradů, na Pernštejně, můžete při procházkách hradního interiéru potkat duši dcery hradního pána Žibřida. Tu její otec proklel a probodl mečem. Duše mrtvé dcery, která nenachází klidu, je tak odsouzena v bílém hávu bloudit hradem.
Nejznámější Bílá paní v historii vůbec, paní Perchta z Rožmberka, zase občas navštěvuje renesanční zámek v Telči. Zjevuje se vždy v různobarevných rukavičkách. Podle toho, zda je jejich barva bílá, červená nebo černá, se pozná i nejbližší budoucnost zámku a jeho obyvatel. "Zatím jsem ji ještě neviděl a to chodím po zámku i v noci. Doufám, že se mi to někdy podaří," říká Bohumil Norek, ředitel telčského zámku.
Pověst se prý váže ke skutečnosti, podle které paní Perchta unikala před svým zlostným manželem a ukrývala se před ním na zámcích. "Aby se neprozradila, nevycházela ve dne vůbec ven a jediná doba, kdy opouštěla své komnaty, byla noc," vysvětlil původ pověsti Norek.
Hned dvě tajemné ženy má hrad Roštejn nedaleko Telče - bílou i černou paní. Jak říká kastelán hradu Karel Vaníček, nejvíc šancí potkat některé z tajemných strašidel je při nočních prohlídkách. Letos se prý návštěvníci určitě potkají s duchem Gregora, jehož tělo bylo za švédských válek přibito na bránu Roštejna. U Roštejna se to ale také jenom hemží čerty. Vždyť podle pověsti hrad postavil právě jeden z ďáblů. A že je okolí Roštejna skutečně čertovské, zjistili i filmaři, kteří zde natáčeli první díl pohádky Z pekla štěstí.
Čerti si zahrávali také v okolí hradu v Ledči nad Sázavou. Nedaleko stavby jsou ve skalní stěně jeskyně, kterým se říká Čertovy díry. Pověst tvrdí, že jeskyně vytvořil ďábel po prohrané sázce. Polenský zámek se může pyšnit duchem zazděné abatyše. Ta se zpronevěřila svému duchovnímu poslání, porušila slib čistoty a byla zaživa zazděna.
Kdo se zase na Květnou neděli vypraví na Rokštejn, zříceninu hradu nedaleko Brtnice, může tam najít tajný poklad. Předtím ale musí přelstít černého kocoura s kolovratem, černého psa a kozla, kteří hlídají tajný vchod k pokladu.
Jměním má také oplývat okolí zříceniny hradu Zubštejn nedaleko Pernštejna. Ten zase hlídají tajemní skřítci. Komu by to nestačilo a vydal by se na Pyšolec, od Zubštejna asi jeden kilometr vzdálenou zříceninu, může nad řekou spatřit tančící rusalky.
Strašidla lze nalézt i na zřícenině hradu Orlík u Humpolce, kde se dokonce před časem objevily dvě skutečné mrtvoly. V okolních lesích prý také obchází duše Černého pána a na Velikonoce se v okolí Orlíku zjevuje i hodný dědeček krájející mrkvičku všem hodným příchozím.
Turisté by ale měli být obezřetní i na cestách. Tak například bývalý správce zámku v Jemnici se okolím projíždí v ohnivém kočáře. Poté navštěvuje svůj bývalý dům, kde si čte knihy a sedí na kamenné lavici.
Žďárský zámek zase obývá duch zlého správce Ulricha. Při prohlídkách hradů, zámků a zřícenin na Vysočině tak stačí být jenom ostražitý a mít oči na správném místě. Třeba budete mít na nějaké to hradní strašidlo štěstí. Výběr je přece široký.
