Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Putování k nejkrásnějšímu horskému jezeru Kyrgyzstánu

aktualizováno 
Postsovětská Asie není běžnou turistickou destinací. Cestovatelé, kteří do těchto zemí zavítají, však narazí na přírodu tak drsně krásnou a syrovou, a na lidi tak pohostinné, že se sem často vracejí. Na objevení českými turisty čeká i Kyrgyzstán, kam je sice od 1. července nutné vízum, avšak cesta sem přesto stojí za to.

Kyrgyzstán - Severozápadní břeh jezera Sary Čelek | foto: Pavel LisýiDNES.cz

Do Kyrgyzstánu jsme zamířili hlavně kvůli nezapomenutelným horským scenériím. Po několika trecích v oblasti Ťan-Šanu jsme se rozhodli pro desetidenní putování Talaským Alatau k jezeru Sary Čelek.

Nejkouzelnější místo Kyrgyzstánu

Sary Čelek, v překladu Žluté jezero nebo také Zlatá kotlina, je jedním z nejkouzelnějších míst Kyrgyzstánu. Rozkládá se na západě země na jihovýchodních svazích Čatkalského hřebene v nadmořské výšce 1 878 m. Celkovou plochou zaujímá 4,92 km2 a je protažené do délky 7,5 km.

Jezero se před námi objevilo v celé své kráse hned po překročení sedla. Tmavě modrá hladina odrážející se od odpoledního slunka. Záplava zelené džungle jakoby přilepená ke strmým skalnatým srázům. Vůně vody a ticho přerušované jen šustotem listů, do kterých zabloudil slabý vánek.

Zdání dokonalého přírodního ráje jezeru dodává záplava pestrých květů plazící se spolu s kapradinami po strmých svazích. Tam, kde se svahy narovnávají, najdete další překvapení. Ořešáky, jabloně, švestky. Zdá se, jako by tu kdysi někdo vysadil ovocný sad, ale jde o přírodní ovocné lesy.

Přimyslete si ještě sněžného leoparda, turkestánského rysa, hnědého medvěda, jeleny a kance... Ne nadarmo se toto místo honosí, už od roku 1959, titulem přírodní biosférická rezervace.

Kyrgyzstán

Sary Čelek: Mekka každého Kyrgyza

Pomalu jsme scházeli vysokou travou po slabě znatelné pěšince až k břehům jezera. Putování v horách jen ve dvou a bez lidí vás vždycky přenese myšlenkami trochu jinam a daleko... O to víc jsme byli překvapeni hemžením na břehu jezera. Vidět Sary Čelek, to je snem každého Kyrgyza a spousta z nich si ten sen evidentně plní.

Sotva jsme se k jezeru dostali, už nás tahají k jedné z dek a nabízejí zeleninu, maso, cukroví. Musíme zůstat i přes noc. Ještě nad ránem mi v uších zní tóny Kaťuši mísené s ruským popem a folkem.

Pohostinnost je snad nejtypičtější kyrgyzskou vlastností. Možná je to dávným odkazem Manase, národního hrdiny, který Kyrgyzy bránil před Číňany, snad tím, že v tak drsné přírodě je prostě nezbytností mít srdce na dlani.

Není nouze o příhody, kdy jste opět a opět překvapováni tím, jak pohostinní, otevření a přímí Kyrgyzové jsou.

Na úpatí Sary Čeleku například leží malá vesnička Arkit. Je to jediné obydlené místo v blízkosti jezera a představuje něco jako archetyp typické kyrgyzské vesnice. Nízké jednoduché domky s černou kuchyní rozeseté v ose údolí. Pocestný je zde vždy vítán a domácí lepjošky (chlebové placky), čaj, med či smetana jsou vždy příchozímu nabídnuty bez zaváhání.

Kyrgyzstán

Kyrgyzstán, květena u jezera Sary Čelek

Kyrgyzstán

Pastevni les u Arkitu, na obzoru vápencové a pískovcové skály

Pod ochranou samoty

U jezera Sary Čelek necítíte jen sounáležitost s přírodou, ale také s historií. A to hodně dávnou a tajemnou.

Jezero samotné vzniklo velkým sesuvem zhruba před deseti tisíci lety. To je období intenzivních klimatických změn. Ne ze dne na den, ale, řekněme geologicky, hodně rychle došlo k celkové změně krajinného typu. V té době se výrazně otepluje, masivně odtávají ledovce, což s sebou přináší zvýšenou erozi a zároveň expanzi rostlinných i živočišných druhů.

Právě unikátní příroda je také důvodem, proč je jezero již více než půlstoletí chráněno. I když, "chráněno"... Největší ochranu Sary Čeleku poskytuje především zhoršená přístupnost. Za dob socialismu a v chudších dobách po rozdělení Sovětského svazu tu vesele bujelo nejen pytláctví, ale také těžba dřeva či sběr nejrůznějších plodů. Lidé se prostě přirozeně jenom přizpůsobili životu v "nehostinné" přírodě.

Budoucnost rezervace je však podle Kyrgyzů růžová. Existuje již projekt na záchranu přírodních rezervací tohoto rázu a doufejme, že peníze až z daleké Evropské unie (Mezinárodní projekt týkající se biodiverzity západního Ťan-Šanu , sponzorovaný organizací TACIS) dorazí i sem. Cílem je hlavně zaplatit a zasvětit místní lesníky do ochrany přírodního dědictví, vybudovat systém alternativního způsobu obživy obyvatelstva bez nutnosti využívat půdní fond či přírodní bohatství oblasti.

Součástí toho je také vybudovaní turistické struktury, bohužel zatím stále dál v socialistickém duchu - oblast je využívána stejnou měrou, jen turisté za pobyt v rezervaci musí platit a jejich pohyb je omezen.

Pro nenároční poutníky, pro které je smyslem cestování "pouze" putování krajinou, kteří o sobě nedávají příliš vědět a ke krajině se chovají ohleduplně, se moc nemění. Projděte přes horská sedla a nechte se okouzlit syrovou krásou přírody tak, jako jsme to udělali my. K jezeru jsme putovali několikrát z různých stran, aby nás okouzlilo vždy znovu a znovu.

Kyrgyzstán
Pohled do koruny ořešáku, typického stromu v okolí Sary Čelek
K ořešákovým lesům se prý váže pověst o Alexandru Velikém, který tudy i se svým vojskem procházel. Za to, že oblast nevyplenil, dostal každý z jeho vojáků malý dárek. Ořech, který odtud v kapsách vojáků doputoval až do Evropy. Nevím, nakolik je pověst pravdivá, ale při pohledu na vánoční ořechová cukrátka se mi ten příběh vždy znovu a znovu vybavuje.

Kyrgyzstán


Kyrgyzstán

Vyschlé říční koryto u Arkitu

 Sary Čelek

Doprava

Jedinou veřejnou dopravou je autobus, který vás z města Kerben, vzdáleného 33 km, doveze až do vesnice Arkit. Oficiálně není v rezervaci umožněn volný pohyb a stanování už vůbec ne. Za den a člověka zaplatíte při vstupu v hlavní bráně deset dolarů. Za auto 4 dolary.

Pokud se chcete vyhnout nepříjemným konfrontacím s místními strážci, je dobré se zaregistrovat na místní správě (bílý dům při vstupu do vesnice) a vyžádat si potvrzení.

V případě, že do rezervace vstupujete překročením některého z horských sedel a ne hlavní branou, je údajně potřebné vyžádat si povolení na lesní správě v hlavním městě Biškeku (tahle možnost je ale hudbou budoucnosti).

Ubytování 

Ubytování můžete bez problémů získat ve vesnici Arkit, která je od samotného jezera vzdálená 16 km. Existuje zde několik domů s honosným názvem hostel. Stejného komfortu, ovšem za levnější peníz se vám dostane, když o přístřeší požádáte některého z místních usedlíků. V letní sezoně funguje provizorní hostel i u samotného jezera. Tak jako všude v Kyrgyzstánu se příznivcům projížděk v koňském sedle nabízí tato možnost i zde.


Kyrgyzstán

Jak se tam dostat

Pokud se chcete do Kyrgyzstánu dostat levně a rychle, využijte leteckou společnost Aeroflot. Ta vás přepraví do Biškeku, hlavního města Kyrgyzstánu  za  necelých 25 000 korun. Délka čistého letu je zhruba 6 hodin, nicméně musíte počítat s čekací dobou na přestupu v Moskvě.
Víza do Ruské federace nepotřebujete, všechny lety přilétají a odlétají ze stejného letiště.
Druhou možností, trochu dražší a náročnější na čas, je využití vlakové dopravy. Musíte si zajistit víza do všech republik, kterými vlak projíždí, a to dvojvstupová. Zato vás čekají neuvěřitelné zážitky, jaké může poskytnout pouze cestování v ruském vlaku.

Víza

Od 1. 7. 2008 musí mít čeští občané vízum, které je možné získat  na velvyslanectví Kyrgyzské republiky ve Vídni nebo Berlíně, podle neověřených informací i na počkání na konzulárním oddělení letiště Manas v Biškeku po příletu za zhruba 50 USD.

Na co nezapomenout po příjezdu

Pro všechny turisty v Kyrgyzstánu existuje stále povinnost registrace.

Peníze

V Kyrgyzstánu směníte dolary, eura i libry, nicméně nejjistější jsou stále dolary. Jsou na ně prostě zvyklí. Neberte si malé bankovky, hodnota dvaceti dolarů je většinou minimum, které se vám podaří bez problémů směnit.

Očkování

Doporučuji žloutenku A a B a břišní tyfus.

Jídlo a léky

Na bazaru seženete v podstatě téměř vše. Doporučuji však brát s sebou benzinové vařiče. Pokud se nepohybujete ve výškových táborech, kde plynové bombičky zanechali rakouští turisté, je plynovou náplň do vařiče velmi obtížné sehnat.

Autoři:




Nejčtenější

Šlápoty - Jarmila Očásková, Věra Komárková, Květa Tarantová, Zdena Opatrná
Osudu navzdory. Odvážné Češky cestovaly mezi válkami i za komunistů

Seděli spolu u stanu uprostřed Sahary, psal se rok 1933, za sebou už měli velkou část Afriky a Eva Elstnerová směrem ke svému manželovi Františkovi prohodila:...  celý článek

Největší problémy způsobily kontroly na hraničním přechodu Bregana-Obrežje mezi...
Kudy pojedete do Chorvatska? Vyberte nejoblíbenější trasy, prověříme je

Tak jako každý rok se i letos chystá redakce MF DNES a iDNES.cz prověřit úskalí a nesnáze na silnicích do Chorvatska, kterými o letních měsících cestují...  celý článek

Tradiční Jízda králů je zapsaná i na seznamu UNESCO. Symbolickou vládu převzal...
Na krála, matičko! Na krála! Vlčnov ukázal, co skrývá kulturní dědictví

Tradiční Jízda králů, zapsaná na seznamu kulturního dědictví UNESCO, o víkendu přilákala do malé obce na Slovácku tisíce lidí z celé země i zahraničí....  celý článek

Stavitelé museli překonávat bouře, mlhy a rychle se střídající příliv a odliv....
Přitahuje filmaře i sebevrahy. Kalifornský Golden Gate slaví 80 let

Již 80 let je jedním ze symbolů Ameriky červenooranžový ocelový kolos klenoucí se nad mořským průlivem. Sanfranciský most Golden Gate (Zlatá brána), který byl...  celý článek

Výhled směrem na jižní část poloostrova ze stezky Goat´s Path
Klid, který srovná hlavu. Výlet na irský jihozápad je jako cesta časem

Irský jihozápad umí být drsný, ale odměňuje malebnými výhledy. Z útesů můžete pozorovat velryby, ve vesnicích přihlížet výrobě sýra a v národních parcích dojít...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.