Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pustevny: nejlepší výlet na běžkách v Beskydech

aktualizováno 
Jsou v Česku místa, kam se člověk prostě aspoň jednou za život musí podívat, i kdyby to byl kovaný zápecník. V Beskydech jsou tímto místem bezesporu Pustevny. A s letošní omezenou nadílkou sněhu je jasné, že tohle je zároveň i jedna z mála oblastí, kam se v těchto horách můžete vydat na běžkách.

Jsou v Česku místa, kam se člověk prostě aspoň jednou za život musí podívat, i kdyby to byl kovaný zápecník. V Beskydech jsou tímto místem bezesporu Pustevny. | foto: Martin Janoška / koláž iDNES.cz

Lyžařské středisko Pustevny

Již mnoho vody uplynulo od doby, kdy horské sedlo mezi hřebenem Radhoště a horou Tanečnicí opustil poslední poustevník Felix. Stalo se tak někdy okolo roku 1782, kdy císařský dekret Josefa II. postavil živobytí poustevníků mimo zákon.

Kultovní místo starých pohanských Slovanů, obrácené později křesťanskými věrozvěsty na správnou víru, se v průběhu 19. století zvolna proměňovalo na poutní místo a cíl prvních turistů. Roku 1884 vznikl ve Frenštátě pod Radhoštěm první turistický spolek v českých zemích – Pohorská jednota Radhošť. Svou působnost zaměřoval hlavně na Pustevny, tehdy ve srovnání s dneškem zcela pusté a nepřístupné.

Fotogalerie

O stavbách na Pustevnách se dočtete všude možně. Nejslavnější z nich Maměnka a Libušín z konce 19. století se nejvíc zasloužily o to, že v roce 1995 byly Pustevny prohlášeny za národní kulturní památku. K nim se věkem i stylem řadí dřevěná zvonička a vyhlídkový altán Cyrilka, z něhož je na Pustevny nejhezčí pohled.

Neméně bývá slyšet o hotelu Tanečnica, na jehož podobě se tak jako na výše uvedených stavbách podepsal slovenský architekt Dušan Jurkovič. Budování hotelu v letech 1924-26 se stalo nutností poté, co se Pustevny začaly proměňovat ve středisko zimních sportů. Po první světové válce tu vznikaly nejen sjezdařské, slalomové a běžecké tratě, ale i sáňkařská dráha a skokanské můstky. Roku 1928 se tu například konaly mezinárodní závody ve skocích na lyžích. To vše v době, kdy ještě na Pustevny nevedla lanovka z Trojanovic ani silnice z Prostřední Bečvy.

Zájezdní hostinec pana Martiňáka

Pustevny (1018 m) dnes nabízejí celkem 7 běžkařských, strojově upravovaných tratí v celkové délce 76 km. Jednou z nejoblíbenějších je určitě trasa na Martiňák (850 m). Vede jižním a západním úbočím hor a téměř v celé délce mírně klesá.

Startuje se u hotelu Tanečnica, kde čeká na běžkaře hned v úvodu nejstrmější sjezd. Pak už jsou to jenom drobné hupy nahoru a dolů a posléze široká lesní cesta s vyfrézovanou bílou stopou v obou směrech. Jízda je svižná a plynulá a není ani čas všímat si drobných zajímavostí v okolí. Patří k nim třeba jezírko zvané Pleso, drobné studánky kryté dřevěnými stříškami nebo pralesovité porosty národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn ve strmých svazích vlevo od cesty.

Hodina a půl bohatě stačí na zdolání osmikilometrové vzdálenosti od Pusteven k horskému hotelu Martiňák. Ten stojí na důležité křižovatce turistických cest a je oblíbenou destinací výletů z různých směrů. Původní zájezdní hostinec pana Martiňáka zde údajně vznikl již před více než 200 lety a sloužil coby občerstvovací stanice dělníkům a pocestným na trase Čeladná – Horní Bečva. V roce 1944 si jeho okolí vybrali za úkryt partyzáni, jejichž odbojovou činnost připomíná památník. Dnešní podoba hotelu z roku 1972 nese pečeť socialistického realismu, což nezapřou ani typické dobové interiéry. Samoobslužné posezení je tu však příjemné a ceny příznivé.

Lyžařská trasa na Martiňák

Lyžařská trasa na Martiňák

Povinná zastávka na Martiňáku

Povinná zastávka na Martiňáku

Vyhlídkový altán Cyrilka

Vyhlídkový altán Cyrilka

Tajuplný Čertův mlýn

Návrat z Martiňáku na Pustevny může být nezáživný a únavný. Jde se totiž po stejné trase a to skoro pořád do kopce. Zajímavé, avšak náročné zpestření představuje neudržovaná zelená značka přes 5 km vzdálený Čertův mlýn (1206 m), kam bývá obvykle zapotřebí vyšlapat si vlastní stopu. Jde se sice do podstatně většího a delšího kopce, terén je ale mnohem zajímavější. Hora Čertův mlýn patří do plošně nejrozsáhlejší národní přírodní rezervace v Beskydech, v níž má domov pravá karpatská divočina s typickou zvířenou a starými jedlobukovými lesy.

Nespoutanost a divokost území dotváří na vrcholu Čertova mlýna 60 m dlouhá propadlina – podle pověsti pozůstatek vodního náhonu ďábelského mlýna. Ve skutečnosti se pod propadlinou nacházejí puklinové jeskyně a za mrazivých dní, kdy z nich uniká teplejší vzduch, se z propadliny na několika místech krásně „kouří“. Tento jev bývá ovšem poslední dobou čím dál vzácnější. Tajuplnost dodává okolnímu prostoru také skalisko Čertův stůl, které lidem s vyšší mírou fantazie připomíná dávnou megalitickou památku dolmen. Dokonce existují hypotézy o keltské „prehistorické observastoři“ ve spojitosti s bájným kultovním místem Radhoštěm...

Náročný a zdlouhavý výstup na Čertův mlýn bohužel není odměněn jinak než dobrým pocitem ze zdolání čtvrté nejvyšší hory Beskyd. Setupová trasa směrem na Pustevny je pro značnou strmost a úzký profil mezi stromy na běžkách nesjízdná. Lyže je třeba vzít do ruky a pracně nabyté metry seběhnout pěšky.

Kamenný stůl na Čertově mlýně

Kamenný stůl na Čertově mlýně

Masiv Čertova mlýna

Masiv Čertova mlýna

Sestup z Čertova mlýna směrem na Pustevny

Sestup z Čertova mlýna směrem na Pustevny

Povinný výstup na Radhošť

Odpočinek přijde po absolvování okruhu přes Martiňák a Čertův mlýn víc než vhod. Ceny jsou však na Pustevnách vyšroubované hodně nahoru a kromě hotelové restaurace v Tanečnici budete přes poledne hledat volné místo k sezení jen velmi obtížně. Zvláště pak o víkendech, kdy sníh jinde než na Pustevnách není.

Může se hodit

Jak se tam dostat

  • Z Rožnova pod Radhoštěm po hlavní silnici směr Žilina, v obci Prostřední Bečva odbočit vlevo směr Pustevny. Silnice bývá udržovaná až nahoru, někdy se však hodí anebo jsou dokonce nutné sněhové řetězy. Velkokapacitní parkoviště nabízí bezproblémové parkování za 80 Kč na den.
  • Na Pustevny jezdí z Rožnova pod Radhoštěm taky autobusová linka. Obvyklý ranní spoj s lyžaři vyjíždí z Rožnova v 8 h 15 minut a nahoře je před devátou. Poněkud dražší variantou je přístup sedačkovou lanovkou z Frenštátu-Trojanovic.
  • Jízdní řády a ceník naleznete na www.pustevny.cz

Nejinak je tomu i v 4 km vzdáleném horském hotelu Radegast na Radhošti (1129 m), kam směřují procesí lidu z Pusteven kolem sochy pohanského Radegasta. Tato trasa je sice vedená jako běžkařská, stopa však bývá téměř vždy rozdupaná pěšáky a sáňkaři, kteří jednoznačně převažují. Výlet z Pusteven na Radhošť a zpět patří k povinným a za příznivého počasí i nezapomenutelným destinacím s dalekými výhledy na velkou část Moravy a Slezska. Žel na Pustevnách bývá v zimě velmi často mlha, která by se dala krájet.

Alternativou k „povinnému“ výstupu na Radhošť je některý z pustevenských běžeckých okruhů. Nejlepší sněhové podmínky má modrá závodní trať 5D vedoucí přes vrchy Tanečnici a Zmrzlý na Nořičí horu a zpět. Měří 5 km a vede prakticky v celé délce v nadmořských výškách nad 1000 m. Start je na běžeckém stadionu nad Kolibou U Záryša.

Další okruhy a trasy v tomto článku nezmiňované vedou v nižších nadmořských výškách a jsou sjízdné za příhodnějších sněhových podmínek než těch letošních.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Připlouváme do Českého Šternberka
Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a zkušení vodáci znají zejména její dva...  celý článek

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.