Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


První letní sídlo prezidenta T.G.Masaryka

  10:20aktualizováno  10:20
První letní sídlo prezidenta Masaryka, zámek Hluboš na Příbramsku, je jednou z nejvýznamějších novinek přichystaných pro turisty na letošní jaro. Návštěvníci tady na rozšířené prohlídkové trase uvidí dosud nepřístupné zachovalé interiéry, ale i park, kde byla první česká botanická zahrada.

Prohlídková trasa, která přibližuje pobyt prezidenta Masaryka a jeho rodiny na Hluboši, byla otevřena v roce 2001. Zpřístupněn byl pokoj paní Charlotty Masarykové, prezidentova pracovna a přijímací místnosti: velká jídelna, koncertní sál a lovecký salonek. Tyto stálé expozice jsou od dubna letošního roku významně rozšířeny o další prostory.

Unikátní park

"Nově je otevřený hostinský pokoj a apartmá posledního majitele zámku továrníka Josefa Kolaříka, které sestává z malé jídelny, společenského salonku, ložnice a šicího pokojíčku. Tyto pokoje jsou vybaveny původním zámeckým nábytkem, který se nám podařilo sehnat," vysvětluje Alena Velková, manželka spolumajitele zámku Jana Velka.

V chodbě spojující Masarykovu pracovnu a hostinský pokoj můžete shlédnout novou velkou expozici o zámeckém parku. Chodba je zakončena balkonem, ze kterého je krásný výhled právě do parku.


Pracovna T.G.Masaryka

"Zpřístupněný je i park, takže návštěvníci se můžou lépe orientovat i v tom, co se dozvěděli během prohlídky," doplňuje Alena Velková.

"Málokdo ví, že v hlubošském zámeckém parku byla na přelomu 18. a 19. století první botanická zahrada v Čechách. Výstava vypráví 'slovem i obrazem' o její historii i zániku, o prvních soupisech dřevin z let 1808 a 1812, o současné skladbě porostů i o tom, co je možné v parku vidět v jednotlivých ročních obdobích, o rostlinách a ptactvu i o proměnách, kterými park prochází."

Návštěvníci si mohou vybrat ze čtyř procházek parkem s informacemi o nejzajímavějších stromech; u těchto stromů jsou už od loňského roku instalovány cedulky s jejich jménem, původem a stářím.

ZÁMEK HLUBOŠ
Zámek v Hluboši má velmi bohatou historii. Byl postaven na místě gotické tvrze, poprvé zmíněné roku 1502 a patrně rozšířené renesančně. K výrazné změně podoby vrchnostenského sídla došlo po roce 1741 v duchu pozdního baroka, a zejména historizujícími úpravami ve stylu novorenesance a novobaroka ke konci 19. století.

Zámek v letech 1920 a 1921 nakrátko sloužil jako letní sídlo prezidenta republiky T. G. Masaryka. Poté se stal majetkem příbramského továrníka Josefa Kolaříka, jehož potomkům byl zámek před několika lety navrácen.

Výstavy a koncerty

Na expozici o zámeckém parku navazuje v chodbě vedoucí podél velkého sálu výstava nazvaná Turistické cíle Příbramska, kterou pro letošní sezonu zapůjčilo Hornické muzeum v Příbrami.

Už dříve otevřený lovecký salonek je doplněný o menší expozici o historii hlubošské myslivosti.

Ještě v letošním roce dojde ke zpřístupnění první místnosti Muzea heraldiky, které by mělo postupně vzniknout v horním křídle zámku.

"To ale není zdaleka všechno," pokračuje Alena Velková, "kromě dalších sedmi výstav, které se v průběhu sezony uskuteční v zámecké galerii, se chystají další akce...k nejzajímavějším patří už tradičně koncerty pořádané ve velkém sále, který je známý svou mimořádnou akustikou."

Může se hodit

OTEVŘENO:
listopad, prosinec, leden, únor, březen: zavřeno
duben, květen, červen, září, říjen: úterý až neděle: 10,00 - 15,00
červenec, srpen úterý až neděle: 10,00 - 17,00

Návštěvy mimo uvedený termín a hromadné návštěvy lze sjednat telefonicky nebo e-mailem.

VSTUPNÉ:
děti do 6 let: 0,- Kč
děti 6-15, studenti, důchodci: 30,- Kč
dospělí: 50,- Kč
fotografování: zdarma

 

Část přijímacích místností, které užívala rodina prvního československého prezidenta

Pracovna T. G. Masaryka

Barokní zámek Hluboš byl veřejnosti zpřístupněn v roce 2001 až po navrácení majitelům. Od letošního dubna výrazně rozšiřuje svoji expozici.

Autoři: ,




Nejčtenější

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Další z rubriky

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.