Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Prsa Matky Boží: nejkrásnější vrchol Šumavy

  11:38aktualizováno  11:38
Nejkrásnější vrchol Šumavy vás může nalákat nejenom přitažlivým lidovým názvem, ale také zajištěnou cestou s ocelovým lanem a samozřejmě vynikajícím kruhovým rozhledem. Najdete ho nedaleko našeho největšího Černého jezera.




Šumava bez pořádných kopců

Šumava rozhodně neoplývá množstvím impozatních vrcholů. Je to spíše oblast rozlehlých plání a hlubokých lesů, které pokrývají spíše masívy či protáhlé hřbety než skutečné kopce. Vyvýšenin, naplňující význam slova vrchol či kopec, je  tu poskrovnu a to ještě většinou leží na území našich západních sousedů.

K nepřehlédnutelným na bavorské straně patří nejvyšší Velký Javor (1456 m), Roklan (1452 m) a Luzný (1373 m), u nás zaujme Boubín (1362), Knížecí stolec (1226 m) či Sokol (1253 m).

Znalci z obou stran Šumavy se však shodují, že nejkrásnějším ze všech nehojných kopců Šumavy je ten, který leží na hranici Čech a Bavorska nedaleko známého Černého jezera. Má charakteristickou, zdaleka viditelnou siluetu tvořenou dvěma téměř stejně vysokými vrcholky, která již odedávna připomínala našim předkům ženské poprsí. Kopec o výšce 1293 m se oficiálně jmenuje Ostrý (německy Gross Osser), lidově se mu však říká Prsa Matky Boží.



Černé jezero s Jezerní stěnou za ranního rozbřesku

Tajuplný Královský hvozd

Kopec Ostrý je výraznou dominantou zalesněného šumavského hřebene, který nese již dlouhá staletí název Královský hvozd. V minulosti šlo o pohraniční pás, jenž svým neprostupným terénem a hlubokými lesy vytvářel přirozenou ochranu jihozápadní hranice Čech. Natrvalo byl k českému území připojen až Přemyslem Otakarem II. roku 1273.

První obyvatelé sem začali kvůli značné odlehlosti přicházet až v 16. století. Říkalo se jim Králováci a za povinnost střežit zemskou hranici obdrželi od panovníků četné výsady podobně jako třeba dnes známější Chodové. Královský hvozd jako zemský správní celek byl zrušen roku 1850.

Dnes se název Královský hvozd vztahuje pouze na zelesněné pohraniční území od Železné Rudy směrem na severozápad k Čertovu a Černému jezeru a dále k hoře Ostrý. Oblast patří k nejzachovalejším na Šumavě, vyskytuje ze zde řada přírodovědně cenných území, chráněná v několika přírodních rezervacích.

*** FOTKY Z VÝLET NA PRSA MATKY BOŽÍ SI PROHLÉDNĚTE ZDE

MŮŽE SE HODIT

Jak se tam dostat
Autem z Plzně (nebo i odjinud) do Klatov, pak směr Nýrsko – Hojsova Stráž – Železná Ruda. K pěšímu výstupu se jeví jako nejlepší východisko osada Hamry, kam se dostanete, když odbočíte z hlavní silnice v obci Zelená Hora. Pokud budete mít s sebou kolo, pak je vhodné zaparkovat v sedle Špičák a pod Ostrý dojet po cyklotrase kolem Černého jezera.

Pojedete-li vlakem, musíte do Plzně či Klatov a odtud tratí č. 183 Plzeň – Železná Ruda. Nejvhodnější železniční stanicí pro nástup na pěší túru je Hamry-Hojsova Stráž, v případě cyklotúry pak stanice Špičák. Dobré spojení nabízí například ranní víkendový rychlík s odjezdem 7.05 z Plzně (příjez do stanice Hamry-Hojsova Stráž v 8.47, do stanice Špičák v 9.02).

Itinerář trasy pro pěší
Hamry-Hojsova Stráž, žel. st. – Hamry, silnice (2 km) - Stateček (6,5 km) – Ostrý (9 km). Modrá značka.

Itinerář trasy pro cyklisty
Špičák, žel. st. – Špičácké sedlo (2 km) – Černé jezero (6 km) – Bílá strž (10 km) – Stateček (12 km) – dále pěšky Ostrý (14,5 km).

Mapy
1 : 50 000 SHOCart č. 34, Šumava-Železnorudsko, Povydří, Churáňov
1 : 50 000 KČT č. 64, Šumava, Železnorudsko

Výstup na Prsa Matky Boží

Horu Ostrý nebo chcete-li Prsa Matky Boží si můžete v plné a typické kráse nejlépe prohlédnout, pojedete-li na Šumavu přes Nýrsko od Domažlic či Klatov údolím Úhlavy. Odtud také vede nejkratší přístupová cesta na vrchol.

Vychází z osady Hamry, resp. železniční stanice Hojsova Stráž a v délce 4,5 km vytrvale stoupá údolím Bílého potoka až k místu Stateček (958 m) na asfaltové lesní cestě, která traverzuje masív Královského hvozdu. V době železné opony ji využívala především vojska pohraniční stráže, dnes hlavně cykloturisté, kteří sem přijíždějí od Černého jezera (6 km), resp. Špičáku (10 km).



Skalnatý hlavní vrchol Ostrého (1293 m),
vlevo vyčuhuje z lesa skalisko vedlejšího
vrcholu (1266 m).

Ze Statečku vede na vrchol Ostrého již jenom kamenitá stezka pro pěší (cca 2,5 km), která ústí na státní hranici, těsně pod vrcholovým skaliskem vyčnívajícím nad zakrslé stromy. Odtud je to již jenom pár metrů k vrcholové kótě ozdobenou velkým dřevěným křížem. Z bavorské strany je cesta mezi skalisky dokonce zajištěna v krátkém úseku ocelovým lanem.

Čarostřelec ve Vlčí propasti

Těsně pod vrcholovou kótou Ostrého se krčí pěkná německá turistická chata postavená spolkem Waldverein již roku 1897. Uvnitř se nachází společenská místnost Hanse Watzlika–Stubeho připomínající památku německy píšícího básníka a spisovatele, který pocházel z Dolního dvořiště a žil až do poválečného odsunu na české straně Šumavy. Na bavorské straně má těsně pod vrcholem také pamětní desku.



Nejdelší český železniční tunel pod Špičákem

K vrcholu Ostrého se však vztahuje i mnohem známější umělec – Carl Maria von Weber, jenž se zde nechal inspirovat k napsání své proslulé opery.

Ve Vlčí propasti – sedle mezi hlavním a vedlejším vrcholem Ostrého – žil totiž v 17. století myslivec, který proslul v širokém okolí jako vynikající střelec. Jeho nevídané schopnosti si lidé vysvětlovali spojením s ďáblem, a tak se myslivec dostal až do domažlického vězení a byl skutečně vyslýchán. Inspirován tímhle příběhem napsal německý hudební skladatel svou slavnou operu Čarostřelec.

Sedlem Vlčí propast budete procházet, pokud pojmete úmysl vystoupit na druhý, nižší vrchol Ostrého (1266 m), který již leží celý na německém území.

Zajímavosti v blízkém okolí

BÍLÁ STRŽ – chráněné území v oblasti Královského hvozdu nedaleko vrcholu Ostrého. Největší turistickou zajímavostí je 13 m vysoký vodopád, který si lze prohlédnout z vyhlídkové terasy na žluté turistické značce.

ČERNÉ JEZERO – naše největší a nejhlubší jezero přírodního původu (rozloha 18,47 ha, hloubka 39,8 m). Spolu s impozantní Jezerní stěnou je pozůstatkem staročtvrtohorní ledovcové činnost na Šumavě. Pod jezerem byla v letech 1929-30 postavena první přečerpávací elektrárna na našem území.

ČERTOVO JEZERO – má obdobný původ jako Černé jezero, je však menší (rozloha 10,3 ha, hloubka 36,5 m). Od Černého jezera se liší také tím, že leží o 22 m výše (1030 m n m.) a voda z něj odtéká do Černého moře.

TUNEL POD ŠPIČÁKEM – má délku 1748 m a byl vybudován v letech 1874–77 pod stejnojmenným sedlem. Je to nejdelší železniční tunel na území České republiky, jeho jižní portál ústí do železniční stanice Špičák.

 

 

Dvojvrcholový Ostrý připomíná zdálky ženské poprsí

Prsa Matky Boží Ostrý z Královského hvozdu

Německá chata na vrcholu Ostrého

Skalnatý hlavní vrchol Ostrého (1293 m), vlevo vyčuhuje z lesa skalisko vedlejšího vrcholu (1266 m).

Cestou na Ostrý se můžete zastavit u Černého jezera

Černé jezero s Jezerní stěnou za ranního rozbřesku

Černé jezero z Jezerní stěny

Vodopád v Bílé strži

Nejdelší český železniční tunel pod Špičákem

Autoři:




Nejčtenější

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Další z rubriky

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.
Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti kamaráda. Jirka žije ve Vietnamu nějaký ten...  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.