Šumava bez pořádných kopců
Šumava rozhodně neoplývá množstvím impozatních vrcholů. Je to spíše oblast rozlehlých plání a hlubokých lesů, které pokrývají spíše masívy či protáhlé hřbety než skutečné kopce. Vyvýšenin, naplňující význam slova vrchol či kopec, je tu poskrovnu a to ještě většinou leží na území našich západních sousedů.
K nepřehlédnutelným na bavorské straně patří nejvyšší Velký Javor (1456 m), Roklan (1452 m) a Luzný (1373 m), u nás zaujme Boubín (1362), Knížecí stolec (1226 m) či Sokol (1253 m).
Znalci z obou stran Šumavy se však shodují, že nejkrásnějším ze všech nehojných kopců Šumavy je ten, který leží na hranici Čech a Bavorska nedaleko známého Černého jezera. Má charakteristickou, zdaleka viditelnou siluetu tvořenou dvěma téměř stejně vysokými vrcholky, která již odedávna připomínala našim předkům ženské poprsí. Kopec o výšce 1293 m se oficiálně jmenuje Ostrý (německy Gross Osser), lidově se mu však říká Prsa Matky Boží.
|
|
Tajuplný Královský hvozd
Kopec Ostrý je výraznou dominantou zalesněného šumavského hřebene, který nese již dlouhá staletí název Královský hvozd. V minulosti šlo o pohraniční pás, jenž svým neprostupným terénem a hlubokými lesy vytvářel přirozenou ochranu jihozápadní hranice Čech. Natrvalo byl k českému území připojen až Přemyslem Otakarem II. roku 1273.
První obyvatelé sem začali kvůli značné odlehlosti přicházet až v 16. století. Říkalo se jim Králováci a za povinnost střežit zemskou hranici obdrželi od panovníků četné výsady podobně jako třeba dnes známější Chodové. Královský hvozd jako zemský správní celek byl zrušen roku 1850.
Dnes se název Královský hvozd vztahuje pouze na zelesněné pohraniční území od Železné Rudy směrem na severozápad k Čertovu a Černému jezeru a dále k hoře Ostrý. Oblast patří k nejzachovalejším na Šumavě, vyskytuje ze zde řada přírodovědně cenných území, chráněná v několika přírodních rezervacích.
*** FOTKY Z VÝLET NA PRSA MATKY BOŽÍ SI PROHLÉDNĚTE ZDE
|
MŮŽE SE HODIT Jak se tam dostat Pojedete-li vlakem, musíte do Plzně či Klatov a odtud tratí č. 183 Plzeň – Železná Ruda. Nejvhodnější železniční stanicí pro nástup na pěší túru je Hamry-Hojsova Stráž, v případě cyklotúry pak stanice Špičák. Dobré spojení nabízí například ranní víkendový rychlík s odjezdem 7.05 z Plzně (příjez do stanice Hamry-Hojsova Stráž v 8.47, do stanice Špičák v 9.02). Itinerář trasy pro pěší Itinerář trasy pro cyklisty Mapy |
Výstup na Prsa Matky Boží
Horu Ostrý nebo chcete-li Prsa Matky Boží si můžete v plné a typické kráse nejlépe prohlédnout, pojedete-li na Šumavu přes Nýrsko od Domažlic či Klatov údolím Úhlavy. Odtud také vede nejkratší přístupová cesta na vrchol.
Vychází z osady Hamry, resp. železniční stanice Hojsova Stráž a v délce 4,5 km vytrvale stoupá údolím Bílého potoka až k místu Stateček (958 m) na asfaltové lesní cestě, která traverzuje masív Královského hvozdu. V době železné opony ji využívala především vojska pohraniční stráže, dnes hlavně cykloturisté, kteří sem přijíždějí od Černého jezera (6 km), resp. Špičáku (10 km).
Skalnatý hlavní vrchol Ostrého (1293 m),
vlevo vyčuhuje z lesa skalisko vedlejšího
vrcholu (1266 m).
Ze Statečku vede na vrchol Ostrého již jenom kamenitá stezka pro pěší (cca 2,5 km), která ústí na státní hranici, těsně pod vrcholovým skaliskem vyčnívajícím nad zakrslé stromy. Odtud je to již jenom pár metrů k vrcholové kótě ozdobenou velkým dřevěným křížem. Z bavorské strany je cesta mezi skalisky dokonce zajištěna v krátkém úseku ocelovým lanem.
Čarostřelec ve Vlčí propasti
Těsně pod vrcholovou kótou Ostrého se krčí pěkná německá turistická chata postavená spolkem Waldverein již roku 1897. Uvnitř se nachází společenská místnost Hanse Watzlika–Stubeho připomínající památku německy píšícího básníka a spisovatele, který pocházel z Dolního dvořiště a žil až do poválečného odsunu na české straně Šumavy. Na bavorské straně má těsně pod vrcholem také pamětní desku.
|
|
K vrcholu Ostrého se však vztahuje i mnohem známější umělec – Carl Maria von Weber, jenž se zde nechal inspirovat k napsání své proslulé opery.
Ve Vlčí propasti – sedle mezi hlavním a vedlejším vrcholem Ostrého – žil totiž v 17. století myslivec, který proslul v širokém okolí jako vynikající střelec. Jeho nevídané schopnosti si lidé vysvětlovali spojením s ďáblem, a tak se myslivec dostal až do domažlického vězení a byl skutečně vyslýchán. Inspirován tímhle příběhem napsal německý hudební skladatel svou slavnou operu Čarostřelec.
Sedlem Vlčí propast budete procházet, pokud pojmete úmysl vystoupit na druhý, nižší vrchol Ostrého (1266 m), který již leží celý na německém území.
|
Zajímavosti v blízkém okolí BÍLÁ STRŽ – chráněné území v oblasti Královského hvozdu nedaleko vrcholu Ostrého. Největší turistickou zajímavostí je 13 m vysoký vodopád, který si lze prohlédnout z vyhlídkové terasy na žluté turistické značce. ČERNÉ JEZERO – naše největší a nejhlubší jezero přírodního původu (rozloha 18,47 ha, hloubka 39,8 m). Spolu s impozantní Jezerní stěnou je pozůstatkem staročtvrtohorní ledovcové činnost na Šumavě. Pod jezerem byla v letech 1929-30 postavena první přečerpávací elektrárna na našem území. ČERTOVO JEZERO – má obdobný původ jako Černé jezero, je však menší (rozloha 10,3 ha, hloubka 36,5 m). Od Černého jezera se liší také tím, že leží o 22 m výše (1030 m n m.) a voda z něj odtéká do Černého moře. TUNEL POD ŠPIČÁKEM – má délku 1748 m a byl vybudován v letech 1874–77 pod stejnojmenným sedlem. Je to nejdelší železniční tunel na území České republiky, jeho jižní portál ústí do železniční stanice Špičák.
|
 Dvojvrcholový Ostrý připomíná zdálky ženské poprsí |
 Prsa Matky Boží Ostrý z Královského hvozdu |
 Německá chata na vrcholu Ostrého |
 Skalnatý hlavní vrchol Ostrého (1293 m), vlevo vyčuhuje z lesa skalisko vedlejšího vrcholu (1266 m). |
 Cestou na Ostrý se můžete zastavit u Černého jezera |
 Černé jezero s Jezerní stěnou za ranního rozbřesku |
 Černé jezero z Jezerní stěny |
 Vodopád v Bílé strži |
 Nejdelší český železniční tunel pod Špičákem |
