Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Proti proudu do Štěchovic

  9:53aktualizováno  9:53
Oblast kolem Štěchovic, kam se dostaneme autobusem ze smíchovského nádraží, je spojována již od 12. století s vorařským řemeslem. Když o 400 let později nařídil Karel IV. upravit koryto Vltavy, započal tím velkou slávu Svatojánských proudů, drsné romantiky zdejších skalních útvarů, v minulém století proslavených hlavně trampy a jejich osadami.

Když v roce 1865, 26. srpna, doplul do Štěchovic první parník Praha řízený místním rodákem, kormidelníkem Josefem Taterem, byly břehy řeky obleženy jásajícím davem. Jízdné stálo 65 krejcarů, zpáteční jízdenka se pořídila za 1 zlatý a 4 krejcary.

Parníky do Štěchovic nepřestaly jezdit dodnes, jen cena jízdného a technická stránka plavidel se zvedly. Ostatně technika později vytlačila ze Štěchovic i podstatnou část romantiky Svatojánských proudů. Zanikly v roce 1938 stavbou štěchovické přehrady. Zbytkem jejich kouzla je možné se pokochat při výstupu nad přehradu, kde vede strmými stráněmi s výhledem na vodní plochu úzká turistická stezka. Její zvláštností je, že prochází i územím elektrárny, takže jdete lesem odděleni od něj drátěným plotem nejen po stranách ale i nad hlavou.

Také vznik kostela sv. Jana Nepomuckého, secesní dominanty Štěchovic, souvisí s vltavskou plavbou. Roku 1840 zde koupil sedlák Matěj Rada hospodu Na Saláši a od základů ji přestavěl. Dle kroniky se kromě provozu hospody začal zabývat i obchodem s palivovým dřívím. Kupoval lesy na paseky, dřevo pak plavil svými šífy do Prahy. Kromě toho zásoboval dřívím místní i okolní hrnčíře, a tím nabyl velkého jmění. (Jedno hrnčířství se zachovalo nedaleko kostela do dnešních dnů.)

Podílel se na všech pracích, pomáhal svým dělníkům na vorařských šífech, a tak se stalo, že při velké vodě v zimě roku 1853 se jeho plně naložené plavidlo převrhlo a Rada po ledové koupeli onemocněl zápalem plic. 16. března 1853 sepsal poslední vůli, kde vyčíslil své pohledávky včetně úroků, které činily 20 089 zlatých, a obnos věnoval na stavbu kostela ve Štěchovicích. Jeho přáním bylo, aby byl dostavěn do konce roku 1854.

Projekt kostela byl svěřen navrhovateli dostavby chrámu sv. Víta na Hradčanech - arch. Kamilu Hilbertovi. Architektonické řešení kostela sv. Jana Nepomuckého je označováno za vzor slohu nové secese a postaven je z tenkrát objevného materiálu, betonu. Nástěnná výzdoba je od Františka Fröhlicha, křtitelnice navrhoval Václav Sucharda. Vnější sochařské práce nad vstupním portálem jsou dílem Čeňka Vosmíka. O vstup do kostela je nutné požádat v blízké faře popřípadě využít doby bohoslužeb. Závěrem dodejme, že přání Matěje Rady ohledně roku dostavby kostela se nepodařilo splnit. Byl totiž dokončen až v roce 1913.

Autor:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Sbaleno a jedeme na prázdniny k příbuzným a známým na venkov.
Konečně volno. Kam pojedeme? Romantické začátky turismu v Československu

Letovisko. To slovo voní sluncem, lesy, vodou a svobodou prázdnin. První republika je milovala, chlubily se jimi obce od Krušných hor po Beskydy.   celý článek

Na kole si  kolem Litoměřic užijete parádní výhledy do kraje i na řeku, přívozy...
Na kole kolem Litoměřic. Brána Čech, židovské ghetto i vinařská stezka

Jedno z nejkrásnějších historických sídel České republiky je nespravedlivě ve stínu Prahy či Českého Krumlova. Litoměřice jsou nejen úžasnou víkendovou...  celý článek

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště...
Kukuřičná bludiště získávají popularitu, v Česku jich jsou desítky

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště pro rodiny s dětmi. Vznikla na více místech v Česku, na jižní Moravě letos...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.