Stejně jako ve své latinskoamerické kolébce Argentině není tango ve Finsku jen o víření na parketu, ale pojí se s ním celá hudební kultura, v níž jsou skladatelé a zpěváci obdivovanými celebritami.
Již 16 let jsou každoročně v červenci na soutěži v severofinském Seinäjoki voleni Král a Královna tanga. Vítězové si vydobydou slávu a peníze, které jim v období jejich panování přinášejí hudební nahrávky a více než 20 vystoupení měsíčně.
"Než jsem byla korunována Královnou Tanga, byla jsem ošetřovatelkou na psychiatrii a hudba byla jen mým koníčkem," říká Eija Kantolaová, zpěvačka korunovaná v roce 1992. "Teď je hudba mou profesí a já mám pocit, jako bych své povolání ošetřovatelky na psychiatrii do určité míry praktikovala na svých
koncertech."
Stejně jako ona opouští většina "královských veličenstev tanga" své původní povolání, dává se na pěveckou dráhu a nikdy se už neohlédne nazpět. Každoroční slavnosti tanga jsou jedním z největších festivalů ve Finsku, který loni přivábil do Seinäjoki, města se 30. 000 obyvateli, více než 120. 000 návštěvníků. Soutěž, v jejíž počáteční fázi prochází 1500 kandidátů sítem vylučovacích kol, je centrem "tangobyznysu" v této severské zemi.
"Loni v létě jsme během pěti dnů vydělali na akcích spojených s festivalem a soutěží 15 miliónů marek," konstatuje Reijo Pitkakoski, šéf společnosti Tango Markkinat Ltd., všeobecně přezdívaný Mr. Tango. Finové nalezli vášnivé zalíbení v tangu pro jeho melancholický charakter, protože využívá metafor přírody - nedílných aspektů finské kultury - a také proto, že slouží jako šikovná zástěrka pro vášeň mezi pohlavími.
Finské tango se liší od tanga v jiných zemích, protože používá přírody k vyjádření citů lásky a vášně, tvrdí Pirjo Kukkonen, profesor Helsinské univerzity a student folklóru tanga.
Arja Korisevaová, Královna tanga v roce 1989 a dosud velmi populární zpěvačka, vysvětluje: "Jsme velice melancholičtí, ale také prudcí a pro mnohé lidí se s tangem pojí velká dávka nostalgie - mnozí příslušníci starší generace jej považují za
okno do svého mládí." Přes rozdíly mezi tangem ve Finsku, kde je obzvláště populární v malých městech a na venkově, a tradičnější latinskoamerickou
verzí, dala Argentina najevo ochotu akceptovat jeho finskou odrůdu. Buenosaireští politikové totiž navrhli, aby byly jejich město a Seinäjoki považovány za světové metropole tanga.
"Finové jsou svým způsobem emotivní. Jenom to prostě neukazují navenek, což se ve srovnání s argentinským tangem také odráží v hudbě a kultuře finského tanga," míní Král tanga z roku 1999 Petri Hervanto.
Tango je jedním z nejvášnivějších latinskoamerických tanců a hudebních žánrů a jeho finská adaptace přejala jeho melancholičtější aspekty a postupně se z hudebního hlediska zjednodušila. Záliba Finů v tangu se datuje od roku 1913, vrcholu však dosáhla ve 20. a 30. letech, kdy ve Finsku poprvé zazněly argentinské a německé tango. Odlišných charakteristických finských rysů nabylo po druhé světové válce. V 60. a 70. letech upadalo finské tango postupně v zapomnění - vytlačily ho jiné hudební žánry - od 80. let však zažívá obrodu.
