Syrský prezident zemřel 10. Června 10:00 SEČ ve věku 69 let. Syrský vůdce delší dobu trpěl srdečními problémy a cukrovkou. V roce 1983 prodělal první srdeční infarkt. Další srdeční příhoda jej potkala o 10 let později a začátkem roku 1997 se podrobil operaci prostaty. Podle listu The Sunday Times z 9. února 1997 upadl koncem roku 1996 do kómatu a byl oživen ruskými lékaři až po dvou týdnech. Sýrie to ale dementovala. Informace americké CIA z letošního března hovořily o tom, že Asad trpěl přechodnými ztrátami jasného vědomí.
Příslušník menšinových muslimských alávitů, kteří ovšem v bývalé francouzské kolonii drží nejvýznamnější vládní funkce, se z někdejšího syna rolníka a důstojníka letectva vypracoval v autoritářského vůdce. Háfiz Asad (narozen 6. října 1930) vyrůstal v rolnické rodině v horské vesnici Kardáha a v devíti letech se přestěhoval do severosyrského přístavu ve Středozemním moři Látákija. Již v 16 letech vstoupil do strany Baas. V 50. letech studoval na Vojenské letecké akademii v Homsu a další vojenský výcvik absolvoval v Egyptě (společně s nynějším egyptským prezidentem Husním Mubarakem) a v SSSR. Po převratu v březnu 1963 se dostal do vedení strany Baas, byl velitelem letectva a o tři roky později ministrem obrany. Prezidentem republiky byl zvolen v únoru 1978, v únoru 1985, v prosinci 1991 a loni v únoru. Háfiz Asad byl ženatý; má čtyři syny a dceru. Nejstarší syn Basil zahynul při dopravní nehodě v lednu 1994. Prostřední syn Bašír (34), který je považován za jeho nástupce, je očním chirurgem a velitelem republikánských gard. Jeho bratr plukovník Rifát (63), který se jej v roce 1983 pokusil pomocí tanků neúspěšně svrhnout, byl až do února 1998 viceprezidentem země.
Asad dvakrát navštívil Československo (září 1975, říjen 1985) na pozvání tehdejších komunistických vládců. Pevnou rukou kontroloval armádu, bezpečnost i vládnoucí Socialistickou stranu arabské obrody (Baas). Na Západě byl obratný damašský vládce považován za neústupného vladaře, který se vysmívá lidským právům a považuje terorismus za umění. V roce 1981 údajně nechal zavraždit francouzského velvyslance v Libanonu Louise Delamara za to, že kritizoval nadvládu Sýrie nad Libanonem. Mistr politických intrik ovšem dokázal ve složitých podmínkách (války s Izraelem, konflikt v Libanonu či válka v Perském zálivu) udržet stabilitu v zemi, byť v mnoha směrech vykoupenou tvrdými represemi. Příkladem je brutálně potlačené povstání Muslimského bratrstva v severosyrském městě Hamá v únoru 1982, při kterém údajně zahynulo na 20.000 osob. Někdejší horlivý a radikální arabský nacionalista se po nekrvavém převzetí moci v listopadu 1970, kdy byl svržen umírněný proud baasistů a kdy nastoupilo prosovětské Asadovo křídlo, stal v březnu 1971 prezidentem Sýrie. Politické kormidlo syrského režimu generál Asad strhl prudce doleva k "táboru míru a socialismu" a trnem v jeho očích byly zejména USA a Izrael. S židovským státem mu nevyrovnané účty zůstaly. Když byl ministrem obrany, ztratila Sýrie v tzv. šestidenní válce v červnu 1967 Golanské výšiny a ani za války v říjnu 1973 se je nepodařilo dobýt zpět. Dlouhá léta se mu přezdívalo "Pan Ne", protože odmítal jakékoli vyjednávání s Izraelem před navrácením "každého metru" půdy Golanských výšin. K rozhovorům svolil až počátkem 90. let. S dalšími sousedy měl Asad vztahy více než napjaté. Po roztržce ve vedení strany Baas v roce 1979 přerušil o rok později diplomatické styky s Irákem. Sýrie v íránsko-irácké válce (1980- 1988) podporovala převážně šíitský Teherán (Asadovi alávité jsou šíitská sekta) a ve válce v Perském zálivu v roce 1991 se Sýrie postavila po bok mezinárodní protiirácké koalice (do konfliktu poslala 20.000 vojáků). Kromě roztržky s Palestinci v 80. letech Sýrie na 12 let přerušila diplomatické styky s Egyptem, se kterým na přelomu 50. a 60. let tvořila Sjednocenou arabskou republiku. Vztahy byly obnoveny až v prosinci 1989. Sýrie v dubnu 1976 vojensky intervenovala v sousedním Libanonu, kde se rok předtím rozhořela občanská válka. Po izraelské operaci "Mír Galileji" v červnu 1982 se syrská vojska stáhla do údolí Bikáa a na sever Libanonu. I deset let po skončení občanské války a letošním stažení Izraele je ale v Libanonu stále na 35.000 syrských vojáků. Po pádu berlínské zdi pragmatik Asad otočil a začal budovat pevnější vztahy se Západem mimo jiné ve snaze očistit zemi od obvinění z podpory mezinárodního terorismu. V listopadu 1990 se zasloužil o znovuobnovení diplomatických styků s Británií a v červenci 1998 byl na první návštěvě Západu (ve Francii) po 22 letech.
 Syrský prezident Háfiz Asad je mrtev, zpráva o jeho smrti zastihla parlament v době jeho jednání. |
