Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Známe jedny z nejhezčích túr v Alpách. Tipy na prodloužený víkend

aktualizováno 
Tisíce barevných tónů i daleké rozhledy. Přinášíme pět z nejlepších tipů, kam se vydat do Alp za podzimními scenériemi. Podíváte se s námi na Habelerův okruh, do Bertechsgadenských Alp, na masiv a soutěsky Ötscheru i do téměř neznámých Seckauerských Alp.

1.Habelerův okruh (Habeler Runde)

Zillertalské Alpy, mohutnou horskou skupinu v Tyrolsku, znají hlavně milovníci sjezdového lyžování: lyžařská oblast v okolí ledovce Hintertux patří k nejoblíbenějším v Rakousku. Jsou tu však skvělé podmínky i pro vysokohorskou turistiku, které se nedávno ještě vylepšily vyznačením tzv. Habeler Runde, tedy okruhu pojmenovaného po jednom z nejslavnějších horolezců historie a místním rodákovi Peteru Habelerovi (*1942).

Fotogalerie

Celý Habelerův okruh za prodloužený víkend nestihnete, je na to třeba šest dnů. Za tři dny však můžete snadno absolvovat alespoň část. Východištěm takového okruhu je přehrada Schlegeisspeicher (1 782 m), kam se dá dojet autem po mýtné silnici. První, zahřívací etapa povede mírně vzhůru přes Friesenberghaus k chatě Olpererhaus (2389 m), kde lze přespat.

Následující den vás čeká krásný travers bez zásadních výškových rozdílů směrem k italské hranici. Cestou budete mít téměř neustále výhledy na hraniční hřeben s dominantním štítem Hochfeiler (3 509 m n. m.), nejvyšším v celých Zillertalských Alpách. Druhý nocleh strávíte na chatě Pfitscherjochhaus (2 245 m) v horském sedle již na italském území – vzhledem k tomu, že se jedná o území tzv. Jižních Tyrol (Alto Adige), tak si změny státního území nejspíš ani nevšimnete. Třetí den pak sejdete pohodlnou stezkou zpět do Rakouska k přehradě.

Horské chaty na Habelerově okruhu poskytují kromě noclehu i stravování, popsanou trasu tedy můžete absolvovat docela nalehko. Terén je jen středně obtížný a nečekají vás žádné extrémní výšky. Maximum, kterého dosáhnete, je lehce přes 2500 nadmořských metrů.

  • Poloha: Zillertalské Alpy, Tyrolsko
  • Nástupní místo: přehrada Schlegeisspeicher nad Mayrhofenem
  • Vzdálenost z Prahy / Brna po silnici: 560 / 600 km
  • Doba přechodu: 3 dny

2.Berchtesgadenské Alpy

Horská oblast kolem Berchtesgadenu na jihu Bavorska patří bezesporu k nejkrásnějším krajinám v Německu i celých Alpách – přispívá k tomu malebné jezero Königssee, lemované strmými štíty okolních hor. Přechod části hraničního německo-rakouského hřebene přes vrchol Hoher Göll vám nabídne náročnější vysokohorský terén i fantastické výhledy na protilehlý hřeben Watzmannu (2713 m) a zmíněné jezero ležící hluboko v údolí.

Za východiště zvolte velké parkoviště u severního cípu Königssee (600 m). Odtud lze na vrchol Jenner (1874 m) buď vyšplhat pěšky, případně si výstup ulehčit pomocí lanovky: buď částečně na mezistanici nebo při nedostatku času až na vrchol. Z Jenneru každopádně musíte po svých, na chatu Carl von Stahl Haus, ležící přímo na hranici, to z vrcholu Jenneru trvá jen asi hodinu.

Z hraničního hřebene Berchtesgadenských Alp se otevírají pohledy na jezero Königssee.

Z hraničního hřebene Berchtesgadenských Alp se otevírají pohledy na jezero Königssee.

Výš už to brzy nepůjde, vrchol Hoher Göll (vpravo) je na dosah.

Výš už to brzy nepůjde, vrchol Hoher Göll (vpravo) je na dosah.

Druhý den vás čeká velkolepý přechod skalnatého hřebene přes nejvyšší vrchol Hoher Göll (2522 m). Cesta je místy zajištěna umělými pomůckami a vyžaduje jistotu pohybu ve vysokohorském terénu. Na nohách budete zhruba 7 hodin, postup přes Göll až na další chatu, Purtschellerhaus (1692 m) je totiž pomalý a zahrnuje i značné převýšení. Zjistěte si předem počasí a vezměte s sebou také dost vody – na vápencových skalách je o ni nouze.

Třetí, závěrečný den se buď můžete spustit přímo zpět do údolí, případně si cestu prodloužit přes známý Kehlstein (1881 m), kde stojí nechvalně proslulé „Hitlerovo orlí hnízdo“. V druhém případě je třeba počítat s tím, že vysokohorské pustiny, kde člověka potkáte jen zřídka, vyměníte za hordy návštěvníků, kteří na Kehlstein vyjíždějí autobusy. Sestup zpět ke Königssee pak ještě zabere asi tři hodiny.

  • Poloha: jih Bavorska
  • Nástupní místo: Berchtesgaden / Königssee
  • Vzdálenost z Prahy / Brna po silnici: 400 / 430 km
  • Doba přechodu: 2 1⁄2 dne

3.Ötscher a soutěsky

Možná jste si toho kopce už někdy všimli: osamocený, mohutný masiv Ötscheru, položený v dolnorakouských Alpách, sice nedosahuje nebetyčných výšek (1893 m), přesto ovšem s přehledem ovládá okolí a dominuje široké oblasti. Kopec navíc ze tří stran obklopují hluboké, strmé vápencové soutěsky, což dohromady vytváří velmi atraktivní turistickou oblast.

Východištěm je parkoviště v údolí říčky Erlauf asi 8 kilometrů východně od obce Gaming. Až sem vede šotolinová cesta přístupná osobním automobilům. Pěšky vyrazíte bezprostředně do soutěsky Ötschergraben a vedle bouřící říčky vás budou po řadu kilometrů provázet stovky metrů vysoké vápencové útesy. Při trase budete mít pěkný vodopád Trefflingfall.

Pokud půjdete nalehko, tak v malé osadě Erlaufboden jsou omezené možnosti ubytování; jinak se dá přespat pod stanem na vícero místech po cestě.

Turistická stezka soutěskou Ötschergraben

Turistická stezka soutěskou Ötschergraben

Jižní stěna Ötscheru, v pozadí vrchol

Jižní stěna Ötscheru, v pozadí vrchol

Následující den nejprve pokračujete soutěskami, které se stáčejí k jihu a posléze k západu, abyste navázali poměrně náročným výstupem na samotný vrchol Ötscheru (převýšení 1200 m). Vrcholový hřebínek je holý a poskytuje báječné výhledy na nemalou část východního Rakouska. Od vrcholového kříže pak sejdete na chatu Ötscherschutzhaus (1418 m), kde se dá přenocovat.

Třetí den vás čeká nejprve strmý sestup do osady Ötscherwiese (880 m) a pak ještě několik hodin pochodu lesem zpět k parkovišti u Erlaufu. Můžete zvolit cestu kolem jeskyně Ötschertropfsteinhöhle. Ta je přístupná jen pěšky, hordy návštěvníků zde tedy nehrozí, a čeká vás autentický zážitek „syrové“ jeskyně jen minimálně narušené umělými přístupovými cestami. Zjistěte si ale napřed otevírací dobu. Od jeskyně zpět do údolí Erlaufu už pak zbývá slabá hodinka pochodu.

  • Poloha: Dolní Rakousko
  • Nástupní místo: parkoviště v dolní části soutěsky Ötschergraben
  • Vzdálenost z Prahy / Brna po silnici: 300 / 240 km
  • Doba přechodu: 3 dny

4.Seckauerské Alpy

Horská skupina Seckauerských Alp (Seckauer Alpen) uprostřed Rakouska jsou „terra incognita“, nepoznaná krajina: žádné lanovky, minimální infrastruktura, skoro žádní návštěvníci. Vhled do těchto krásných hor ovšem vyžaduje výpravu s „plnou polní“ – žádné chaty na přespání tu nejsou. Odměnou bude jedinečný pocit z nedotčené přírody a protože hřebeny jsou holé, tak také ničím neomezené výhledy.

Z obce Seckau, známé velkým benediktinským klášterem, vede cesta nejprve do sousedního údolí a jím vytrvale vzhůru až k jezeru Goldlacke (1958 m). U něj můžete stanovat a probudíte se do mimořádné scenérie – kotlinu obklopují ze tří stran krásné horské štíty, jen k jihu je terén otevřený. Zmíněnou podkovu hor také následně obejdete: nejprve vystoupíte na nejvyšší kopec Seckauer Zinken (2397 m).

Z něj budete pokračovat po atraktivním hřebínku přes několik sousedních vrcholů až k poutní kapli Maria Schnee (1822 m). Ta je „vystrčená“ nad prudký sráz klesající do podhůří. Kus od chaty je pramen vody a v okolí kostela lze bez problémů přespat.

Poslední den čeká setrvalý, ne však příliš strmý sestup přes několik samot a malých horských osad zpět do Seckau (asi 4 hodiny). Výlet můžete zakončit prohlídkou kláštera, případně zaslouženým obědem v restauraci na náměstí.

  • Poloha: Štýrsko
  • Nástupní místo: Seckau
  • Vzdálenost z Prahy / Brna po silnici: 440 / 320 km
  • Doba přechodu: 3 dny
Poutní kostel Maria Schnee v Seckauerských Alpách

Poutní kostel Maria Schnee v Seckauerských Alpách

Ráno u jezera Goldlacke

Ráno u jezera Goldlacke

5.Silvretta

Krásné a dosti vysoké hory na pomezí Tyrolska a Vorarlberska byly dlouho poměrně odlehlé – až do doby, kdy v oblasti Silvretty byl vystavěn systém vysokohorských přehrad a do oblasti dovedeny silnice. Za východiště vám proto dobře poslouží nejvyšší bod tzv. Silvrettské vysokohorské silnice (Silvretta Hochalpenstrasse) u umělého jezera Bielerhöhe (2037 m).

Pěší cesta odtud vede k jihu, směrem k majestátnímu štítu Piz Buin (3312 m) na hranici Rakouska a Švýcarska. Přes sedlo Radsattel dojdete k chatě Wiesbadener Hütte (2443 m) asi za tři a půl hodiny. Druhý den máte několik možností, jak prozkoumat docela rozlehlé ledovce na severním úbočí Piz Buin; samotný útok na vrchol ovšem vyžaduje horolezecké vybavení. O něco skromnější možnost – pořád však dostatečně atraktivní – představuje „dobytí“ některé z třítisícovek v okolí, jako nejsnazší se nabízí Ochsenkopf (3057 m).

Silvrettagruppe, Wiesbadener Hütte

Silvrettagruppe, Wiesbadener Hütte

Silvrettagruppe, pohled na Hohes Rad z výšiny nad Wiesbadener Hütte

Silvrettagruppe, pohled na Hohes Rad z výšiny nad Wiesbadener Hütte

Poslední den lze sestoupit zpět na Bielerhöhe buď přímo po hlavní zásobovací cestě (2,5 hodiny), případně si okruh prodloužit přes sousední údolí a chatu Saarbrückener Hütte (2538 m). To vám zabere asi 7 hodin a každopádně skončíte opět u přehrady na Bielerhöhe.

  • Poloha: pomezí Tyrolska a Vorarlberska
  • Nástupní místo: přehrada Bielerhöhe
  • Vzdálenost z Prahy / Brna po silnici: 650 / 700 km
  • Doba přechodu: 3 dny
Tipy na pět krásných podzimních túr v Alpách

Tipy na pět krásných podzimních túr v Alpách

Autor: pro iDNES.cz
Témata: Rakousko




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.