Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Proč vorař nesměl umět plavat? To zjistíte na Oravě, pod NEJ slovenským hradem

  8:52aktualizováno  8:52
Vorařina, jedno z nejtěžších povolání, je na Slovensku žádanou turistickou atrakcí. Kromě známého splouvání Dunajce vyhledávají tisíce návštěvníků plavbu po Oravě, pod Oravský hrad, nejhezčí ze slovenských hradů. Plavba není pasivním zážitkem, voraři vám plavidlo svěří do rukou.

Slovensko, splouvání Oravy na voru | foto: www.plte-orava.sk

Vorař nesměl umět plavat

Z Horní Lehoty je to do Oravského Podzámoku asi šest kilometrů. Při dobré vodě zhruba hodina jízdy. Žlutavé kmeny voru s lehkým šplouchnutím sjíždějí ze břehu na hladinu řeky Oravy. Dva voraři, jeden u vesla vpředu, druhý kormidlující vzadu, ještě kontrolují správné nasazení dětských plovacích vest. Vše v pořádku, můžeme vyrazit.

Hodina klouzání po řece, zrychlení v peřejích a za zatáčkou se na 112 metrů vysoké skále vynořuje další cíl naší cesty, Oravský hrad. Než k němu ale doplujeme, dozvíme se spoustu zajímavých věcí nejen ze života vorařů, ale i z místopisu.

Vorařina bylo jedno z nejtěžších, ale také nejprestižnějších povolání. Po vodě se dopravovalo nejrůznější zboží. Slovenští voraři sjížděli na několik desítek metrů dlouhých vorech po Oravě do Váhu, z Váhu do Dunaje a dál až do Černého moře. Dřevo se plavilo většinou pro stavební účely, ale na kládách se vozily také hotové výrobky, šindele, plátno, keramika. Z Polska se přivážely sůl, měď, olovo.

Slovensko, splouvání Oravy na voru. Naloďování voru na přívěs

Naloďování voru na přívěs

Slovensko, splouvání Oravy na voru. Jánko Šárfy jde uložit přední veslo na své místo

Jánko Šárfy jde uložit přední veslo na své místo

"Vorař nesměl umět plavat," zdůrazňuje náš průvodce na přídi Janko Šarfy: "Myslel by v případě nehody v peřejích nebo u nebezpečných skalisek na sebe, a ne na náklad. Život tehdy nestál moc."

Vory spojené ze 1600 karpatských smrků splavovalo při dobrém stavu vody 16 pltníků. (Podle údajů Šarfyho bývaly vory spojené ve čtyřech řadách vedle sebe a bylo jich až 80). Voraři se střídali ve dvou směnách asi měsíc až k Černému moři. Zpět pak putovali pěšky, museli si ale dát pozor na bandity, kteří věděli, u koho najít peníze.

Slovensko, splouvání Oravy na voru

Pojďte nás povozit

Janko Šárfy nabízí svou předáckou funkci k dispozici. Jdu, podle jeho ležérních pohybů to zas nemůže být nic tak hrozného, říkám si v duchu. Řeka si se mnou ale k posměchu ostatních dělá, co chce, jako Cháron bych se neuživil. Po pár minutách předávám bidlo do rukou povolaných. V botách mám jako mokrý suvenýr Oravu.

"Voraři neboli pltníci měli na svou živnost jen pár měsíců, jinak byla řeka nesplavná. Plavili se od května do října. Řemeslo se dědilo, vznikaly vorařské dědiny, jako je Lehota. Ves mnohokrát postihly jarní záplavy, proto je stavěná ve zvláštním režimu, aby voda způsobila co nejméně škod," vypráví Ján Šárfy, syn pltníka, který tu otci občas vypomáhá.

Slovensko, splouvání Oravy na voru. Bývalá vorařská ves Predná Lehota

Bývalá vorařská ves Predná Lehota

Ján Šárfy otec provozuje vorařinu již přes osm let, sám si plavidla navrhl a vyrobil. V létě zaměstnává studenty, od budoucích právníků po mechaniky. Jsou mezi nimi i tři dívky, to by staří voraři dříve nestrpěli.

Konec vodní přepravy přinesla železnice, pak se začalo jezdit sezona nesezona, laciněji a rychleji.

Slovensko, splouvání Oravy na voru. Kontrola sedátek a  lan

Kontrola sedátek a lan

Slovensko, splouvání Oravy na voru. Pohled přes příď plavidla

Pohled přes příď plavidla

Skvost palatina Thurza

To se již blíží Oravský hrad, prý nejhezčí na Slovensku, tvrdí Šárfy.

Má pravdu, uherský palatin Thurzo si na místě původního zpustlého hradu střežícího kupeckou cestu do Polska nechal vybudovat honosné sídlo. Měl sedm dcer, holky potřebovaly soukromí. Jako panovník velmi dbal o zmnožení statků a pro své panství udělal hodně. Z vodní cesty vybíral mýtné a hrad byl administrativním centrem. Thurzo byl i rozhodující postavou při procesu s Alžbětou Báthoryovou, pověstnou Čachtickou paní.

Slovensko, splouvání Oravy na voru

Podle pověsti hrad ušetřili i Tataři, nechtěli bořit takový skvost. Ale možná se jim nechtělo škrábat se do takové výšky. Přesto hrad dobyli selští povstalci, které ale později vypudila císařská vojska. Roku 1800 objekt vyhořel, postupně pustl a chátral. Částečně se začal rekonstruovat v 19. a 20. století, práce pokračují dodnes.

Hrad je sídlem Oravského muzea, kromě mobiliáře jsou zde k vidění exponáty o přírodě a zvířeně v okolí. Škoda jen, že u nich nejsou popisky. Medvěda poznám, ale u opeřenců a dalších tápu.

Slovensko, Oravský hrad. Pohled na spodní nádvoří

Oravský hrad. Pohled na spodní nádvoří

Hrad si oblíbili i filmaři. V roce 1922 se tu natáčel Upír Nosferatu, jeden z prvních filmových hororů. Z pozdějších můžeme vzpomenout například pohádku Král Drozdia brada.

Plavba končí pod velkou sochou vodníka. K vodě sjíždí velké terénní auto, zavrčí naviják, vory putují na plošinu a jsou připraveny k odjezdu zpět do Horní Lehoty.

může se hodit

Splouvání Oravy

Vory vyplouvají v letních měsících každý den od 9 do 17 hodin, v ostatních měsících (květen, červen, září, říjen) je nutné si plavbu předem dohodnout. Při dobrém počasí voraři po dohodě jezdí i v jiných časech, informace najdete na plteorava.pcload.sk.

Další plavby na vorech se provozují v Pieninách na Dunajci a na Váhu pod Strečnem.

Ceny: dospělí 10 eur, děti 3-5 let 3 eura, 6-14 let 5 eur, 15-18 let 7 eur, slevy 10 % na předem ohlášené skupiny nad 48 lidí, 20 % vysokoškoláci a důchodci, 20 % školní zájezdy a dopředu ohlášené prázdninové tábory, 30% ZTP plus jeden doprovod.

Hrad Orava

je otevřený celoročně, kromě dubna.

Atrakce v okolí

Skanzen v Zuberci, Oravská přehrada, termální koupaliště Oravice.

Autoři:




Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Další z rubriky

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.