Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Proč se o Velikonocích polykaly 'kočičky'?

  14:30aktualizováno  14:30
Kdy odlétaly zvony do Říma? Co vám pomůže udržet si zdraví a zachovat krásu? Jak si zajistit dobrou úrodu? Na velikonoční tradice a zvyky, které se v Česku po staletí udržovaly, se už pozapomnělo. Mnohé z nich si ale dodnes uchovávají svoje kouzlo.

Velikonoční neboli pašijový týden začínal Květnou nedělí, kdy se v kostelech světily "kočičky" (jíva -salix caprea) či březové nebo lískové větvičky nařezané po masopustu. Ty měly velkou ochrannou moc proti ohni, blesku a nemocem. Dávaly se za zrcadla, obrázky či za krucifix.

Proti bolení v krku se měly polknout tři bobule "kočiček". Sedláci posvěcené větvičky zapichovali do rohů svých polí. Kočičky se dávaly i na hroby a na kříže při cestách. Měly mrtvým přinést klid.

Před Velikonocemi se v domácnostech dělal velký úklid.

Zelený čtvrtek

Vlastní velikonoční svátky začínaly Zeleným čtvrtkem. O Zeleném čtvrtku se mělo jíst hodně vaječných jídel a čerstvé zeleniny, což dodávalo sílu a zdraví. Mnohde se vařily polévky z mladých kopřiv. Ve čtvrtek se barvila vejce, neboť ta dávají pohlavní sílu.

Barvení vajec

Zvyk barvení vajec je doložen již v 16. století. Nejoblíbenějšími barvami byla červená a modrá. Podle tradice přinášel vejce tzv. velikonoční zajíc. Například na Karlovarsku se pojem "velikonočního zajíce" vžil až kolem roku 1900. Není známo, proč se velikonočním komerčním atributem stal právě zajíc.

Před Velikonocemi se do mísy či talíře s hlínou zasela trocha obilí, vesměs ječmen či oves. Vzrostlá setba se zdobila obarvenými vejci a keramickou figurou zajíce. Hospodyně pekly mazance, opatřené nahoře znamením křížku.

Zvony odlétají do Říma

Ve čtvrtek ráno odlétaly zvony do Říma, místo zvonů zvali lidi ke mši kluci s řehtačkami, kteří třikrát denně obcházeli vesnici a lidé je obdarovávali dobrotami.

Velký pátek byl nejpřísnějším postním dnem roku, směla se jíst jen určitá postní jídla. Nevykonávaly se žádné zemědělské práce - nesmělo se hýbat zemí, do níž byl položen Kristus. V noci ze čtvrtka na Velký pátek mohli šťastlivci hledat a najít skryté poklady, protože se prý země sama otevírala.

Bílá sobota

O Bílé sobotě v devět hodin ráno se vrátily zvony z Říma a odzvonily půstu. Po zaznění zvonů si lidé v tekoucí vodě omývali tváře, aby byli krásní a neměli vyrážku. Svěží voda také posilovala oči. Mokré tváře a ruce se nesměly osušit, jinak by se kouzlo zrušilo. V sobotu večer se všude slavilo Vzkříšení Krista, což byla velká církevní slavnost, jež sestávala z bohoslužby a obchůzky věřících obcí. V oknech domů svítily svíčky. Rovněž náměstí a rynky krášlily svíce na velkých podstavcích.

Velikonoční neděle

Velikonoční neděle byla slavností jara, nepracovalo se, skončil půst. V kostele se světívaly pokrmy - maso, vejce i pečivo.

Na návsích vyhrávaly muziky a mládež rámusila střelbou do vzduchu. Základní ranní povinností bylo popřát rodinným příslušníkům veselé Velikonoce. K obědu se často jedlo pečené kůzle. Někde se konaly odpoledne velikonoční koňské jízdy sedláků do polí, což mělo přinést dobrou úrodu.

Z neděle na pondělí se v noci tajně tzv. sypaly cestičky. Mládenci sypali svým vyvoleným cestu k jejich domu obilím, neoblíbeným dívkám sypali řezanku ze slámy. Někde sypali místo obilí vápno či bílý písek. Vápno se sypalo škodolibě i tam, kde se vědělo o tajném poměru vdané a ženatého.

Velikonoční (červené) pondělí

Velikonoční pondělí bylo ve znamení pomlázky, což byla oblíbená zábava mládeže. Pomlázky se pletly z vrbových proutků, na horách posloužil jalovec. Úder pomlázkou původně znamenal magický úkon ke zvýšení plodnosti žen. Šlehání pomlázkou kluci provázeli celou řadou říkánek a písniček. Za odměnu pak od děvčat, dívek a paní dostávali barvená vejce, peníze, pamlsky a kořalku.

K "mrskačce" patřilo také polévání děvčat vodou, která měla funkci nejen očistnou, ale také ozdravnou a magickou. 

Malým dětem rodiče schovávali barvená vajíčka do trávy u domu a děti je musely hledat.

Po skončení pomlázky děti hrály různé hry s vejci. Nejoblíbenější bylo koulení vajíček. Z nakloněného prkna se nechala kutálet mince na vajíčka položená na zemi. Které vejce bylo mincí zasaženo, to dotyčný hráč získal pro sebe.

 

Staročeské Velikonoce v Kouřimi

Autoři:




Nejčtenější

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Další z rubriky

Vltava v těchto dnech teče rychle. Jez ve Zlaté Koruně prověří vodáky na...
PŘÍMÝ PŘENOS: Podívejte se na sjíždění jezu Zlatá Koruna na Vltavě

Vodácká sezóna je již v plném proudu a řeky se těší na prázdninový nápor vodáků. Pokud právě sedíte u počítače, můžete se zchladit sledováním vodáků na jezu...  celý článek

Chalupská slať. V okolí jednoho z nejznámějších míst Šumavy se převaděči často...
Výlet za Králem Šumavy. Projděte si trasu slavného převaděče

Lesem, přes potoky i močály vodil Král Šumavy lidi z Československa do Německa, ještě než se spustila železná opona. Vydejte se s námi po stopách této...  celý článek

Prášily-Zelená hora
Velký přehled letních turistických novinek v Česku pro rok 2017

Nové turistické okruhy, opravená koupaliště i městské slavnosti. Vydejte se s námi za novými turistickými atrakcemi, které české a moravské kraje připravily...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.