Proč pálíme čarodějnice?

Střední Morava - V Křelově u Olomouce v sobotu zapálí oheň a budou na něm, alespoň symbolicky, pálit čarodějnice. A po Křelovu to v dalších dnech udělají v desítkách dalších obcích. Když se 30. dubna na velkém množství kopců rozhoří ohně čarodějnic, málokdo si uvědomí, že pokračuje tradice stará několik tisíc let. "Vrcholící jaro a počínající léto totiž znamenalo pro naše dávné předky příležitost k oslavě lásky, milostné touhy a plození. Země se zelenala, všude kypěl život. Keltové tento svátek nazývali Beltine," říká Tomáš Křivánek ze sdružení Bratrstvo Keltů.

Kde se však tato tradice vzala a proč jsou čarodějnice stále populárnější? Poskakovat v hadrech kolem ohně s koštětem je pro děti určitě větší legrace, než se v prvomájovém průvodu klepat zimou, v kroji a s pionýrským šátkem na krku.
A také pro dospělé je příjemnější oslavovat vrcholící jaro než hrdiny socialistické práce. A za třetí? Stále více lidí se zapalováním ohňů na konci dubna hlásí k odkazu Keltů, kteří kdysi žili na našem území a kteří nás spojují se západní Evropou.

Letošní celostátní oslavy Beltine se uskuteční na jinak nepřístupném zámku v Nesovicích na jižní Moravě, takzvaná keltománie se však rozšířila i na střední Moravě. Keltská setkání se již uskutečnila například v Ludéřově, kde bývala jejich svatyně, nebo v obci Malé Hradisko na Prostějovsku, u kterého kdysi stávalo keltské sídliště evropského významu.

"Taky jsme na to patřičně hrdí," říká starosta obce František Grulich. Malé Hradisko dokonce připravuje k místu, kde stávalo keltské oppidum, kilometr a půl dlouhou naučnou stezku. "Otevřeme ji už druhého června, bude mít šest zastavení a turisté i cyklisté se dovědí spoustu informací o Keltech," slibuje starosta. Kontaktoval již i Bratrstvo Keltů, jestli by nechtělo někdy Beltine slavit i v Malém Hradisku.

Zatímco někteří lidé poslouchají Alana Stivella, obnovitele slávy keltské harfy, irskou skupinu Chieftains anebo Enyu, aniž by si uvědomovali, že mají něco společného s keltskou kulturou, členové Irského klubu v Litovli ji programově vyhledávají. Prezident klubu se jí dokonce inspiruje při výrobě dřevěných předmětů.

"Keltská kultura nás zajímá, ale jen jako součást naší historie. My se trošinku od té keltománie oddalujeme. Je to módní vlna a jelikož o Keltech něco víme, zdá se nám, že obdiv k této době je někdy až nekritický," říká člen Irského klubu Jaroslav Krestýn. "Já se na to dívám tak, že v době obrození jsme hledali společné kořeny se Slovany a nyní jako bychom hledali spojení se západní civilizací," dodává.

Mnoho lidí, ba dokonce často sami pořadatelé pálení čarodějnic, přiznávají, že ani neví, kde se tato tradice vlastně vzala. "Začali jsme s tím před pěti lety a navrhla to kolegyně, která byla členkou folklorního souboru. Říkala, že čarodějnice měly v tuto dobu slety na Petrových kamenech v Jeseníkách. Abych pravdu řekla, víc o tom nevím. Spousta lidí se mne na to už ptala, a tak jsem si již sama říkala, že bych si o tom měla něco přečíst. Pro děti je to dobrá zábava, ale myslím, že by měly vědět, proč se to pořádá," říká ředitelka Domu dětí a mládeže v Uničově Jana Veselá.

"Já o tom moc nevím, až se za to stydím," říká i Yveta Bundilová z Křelova, kde pálení čarodějnic uspořádají letos poprvé. "Přišel s tím jeden náš kolega ze Sokola," vysvětlila žena. Přiznává, že měla obavy, zda bude místní farář souhlasit, aby se čarodějnice pálily ve farské zahradě. "On měl ale pro zábavu dětí pochopení. To spíš některé paní v kostele nad tím kroutily hlavou," dodává.