Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Proč pálíme čarodějnice?

  8:54aktualizováno  8:54
Střední Morava - V Křelově u Olomouce v sobotu zapálí oheň a budou na něm, alespoň symbolicky, pálit čarodějnice. A po Křelovu to v dalších dnech udělají v desítkách dalších obcích. Když se 30. dubna na velkém množství kopců rozhoří ohně čarodějnic, málokdo si uvědomí, že pokračuje tradice stará několik tisíc let. "Vrcholící jaro a počínající léto totiž znamenalo pro naše dávné předky příležitost k oslavě lásky, milostné touhy a plození. Země se zelenala, všude kypěl život. Keltové tento svátek nazývali Beltine," říká Tomáš Křivánek ze sdružení Bratrstvo Keltů.

Kde se však tato tradice vzala a proč jsou čarodějnice stále populárnější? Poskakovat v hadrech kolem ohně s koštětem je pro děti určitě větší legrace, než se v prvomájovém průvodu klepat zimou, v kroji a s pionýrským šátkem na krku.
A také pro dospělé je příjemnější oslavovat vrcholící jaro než hrdiny socialistické práce. A za třetí? Stále více lidí se zapalováním ohňů na konci dubna hlásí k odkazu Keltů, kteří kdysi žili na našem území a kteří nás spojují se západní Evropou.

Letošní celostátní oslavy Beltine se uskuteční na jinak nepřístupném zámku v Nesovicích na jižní Moravě, takzvaná keltománie se však rozšířila i na střední Moravě. Keltská setkání se již uskutečnila například v Ludéřově, kde bývala jejich svatyně, nebo v obci Malé Hradisko na Prostějovsku, u kterého kdysi stávalo keltské sídliště evropského významu.

"Taky jsme na to patřičně hrdí," říká starosta obce František Grulich. Malé Hradisko dokonce připravuje k místu, kde stávalo keltské oppidum, kilometr a půl dlouhou naučnou stezku. "Otevřeme ji už druhého června, bude mít šest zastavení a turisté i cyklisté se dovědí spoustu informací o Keltech," slibuje starosta. Kontaktoval již i Bratrstvo Keltů, jestli by nechtělo někdy Beltine slavit i v Malém Hradisku.

Zatímco někteří lidé poslouchají Alana Stivella, obnovitele slávy keltské harfy, irskou skupinu Chieftains anebo Enyu, aniž by si uvědomovali, že mají něco společného s keltskou kulturou, členové Irského klubu v Litovli ji programově vyhledávají. Prezident klubu se jí dokonce inspiruje při výrobě dřevěných předmětů.

"Keltská kultura nás zajímá, ale jen jako součást naší historie. My se trošinku od té keltománie oddalujeme. Je to módní vlna a jelikož o Keltech něco víme, zdá se nám, že obdiv k této době je někdy až nekritický," říká člen Irského klubu Jaroslav Krestýn. "Já se na to dívám tak, že v době obrození jsme hledali společné kořeny se Slovany a nyní jako bychom hledali spojení se západní civilizací," dodává.

Mnoho lidí, ba dokonce často sami pořadatelé pálení čarodějnic, přiznávají, že ani neví, kde se tato tradice vlastně vzala. "Začali jsme s tím před pěti lety a navrhla to kolegyně, která byla členkou folklorního souboru. Říkala, že čarodějnice měly v tuto dobu slety na Petrových kamenech v Jeseníkách. Abych pravdu řekla, víc o tom nevím. Spousta lidí se mne na to už ptala, a tak jsem si již sama říkala, že bych si o tom měla něco přečíst. Pro děti je to dobrá zábava, ale myslím, že by měly vědět, proč se to pořádá," říká ředitelka Domu dětí a mládeže v Uničově Jana Veselá.

"Já o tom moc nevím, až se za to stydím," říká i Yveta Bundilová z Křelova, kde pálení čarodějnic uspořádají letos poprvé. "Přišel s tím jeden náš kolega ze Sokola," vysvětlila žena. Přiznává, že měla obavy, zda bude místní farář souhlasit, aby se čarodějnice pálily ve farské zahradě. "On měl ale pro zábavu dětí pochopení. To spíš některé paní v kostele nad tím kroutily hlavou," dodává.





Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Vltava v těchto dnech teče rychle. Jez ve Zlaté Koruně prověří vodáky na...
PŘÍMÝ PŘENOS: Podívejte se na sjíždění jezu Zlatá Koruna na Vltavě

Vodácká sezóna je již v plném proudu a řeky se těší na prázdninový nápor vodáků. Pokud právě sedíte u počítače, můžete se zchladit sledováním vodáků na jezu...  celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.