Proč nemá být Rudé náměstí rudé...

  • 16
Povinností každého světoběžníka je bojovat proti tzv. největším turistickým atrakcím. S čistým svědomím mohu například prohlásit: nevím, kde v Londýně leží muzeum voskových figurín, nikdy jsem nebyl v obchodním domě Harrods a až vloni jsem tragickou náhodou zabloudil do Baker Street, kde má muzeum Sherlock Holmes.

Na cestách není snadné nechytit se do turistických pastí, vyhnout se v Bruselu strašidelné soše čurajícího chlapečka, neuvěřit, že chrám Notre Dame v Paříži je zajímavější než chrám sv. Ducha v Hradci Králové, a snadné ani není tvrdit Američanům, že ta socha Svobody je nějaká malá.

I v Praze je možné vést boj proti zlořádům masové turistiky. Znám osoby, které na dotaz Japonce hloubajícího na Staroměstském náměstí v průvodci odpovídají velmi nesmířlivě: "To je tisková chyba, pivnice U Fleků leží v Maďarsku."

Ještě obtížnější je neuvěřit nejrůznějším mýtům a představám živeným filmovou a televizní tvorbou. Například není pravda, že Skotové hrají na dudy, či to, že Angličané bezmezně milují královnu a pijí čaj.

Bylo by laciné zde uvádět, že seriál Pobřežní hlídka neposkytuje přesný obraz o amerických ženách, a nebylo by ani vhodné rozvádět stereotypní názory na život na Rusi.

Je však možné uvést, že Rudé náměstí v podstatě moc rudé není, a je to tím, že slovo "krasnyj" sice dnes znamená rudý, ale dříve znamenalo - překvapivě - "krásný". Takže Rudé náměstí ani rudé být nemá, zato má být krásné, což není.

Někdy realita předčí kýčovitá očekávání.

Při své první cestě do Irska jsem se nesmírně těšil na cupování barvotiskových scenerií, leč můj první kontakt s domorodci připomínal právě onu hodně přehnanou turistickou brožurku, neboť jsem promoklý vstoupil do vesnické hospody mezi skalisky u pobřeží bičovaného mořem, uvnitř seděli u krbu s pivem v rukách usměvaví venkované, pihaté holčičky v nedělně bílých šatech se honily kolem kulečníku a všichni mluvili navzdory statistikám irsky, tedy jakoby keltsky.

Nevydržel jsem a podle rad příruček ŕ la "Irem snadno a rychle" jsem si objednal pivo Guinness. Nebýt toho, že mi nechutnalo, snad bych i uvěřil, že právě takové Irsko opravdu je (což není).

Naproti tomu jsem nečekal nic od návštěvy babylonské věže a překvapila mě, neboť na rozdíl od věže Eiffelovy je u ní cítit dotek minulosti, i když z ní zbylo jen pár zdí ze základů v bahnitém návrší, v tom návrší je velká díra, v níž se generace archeologů pokoušely zjistit něco o tom městě měst.

A nedaleko od toho návrší se tyčí umělý kopec s bizarním palácem, který si tam dal vybudovat Saddám Husajn, neboť šílení diktátoři se chtějí povýšit nad dějiny. Když jsem tam byl, procházeli se tím pokořeným palácem američtí vojáci, hleděli dolů a říkali: Hm, tak ta biblická babylonská věž je díra v zemi. Zkrátka: svět je někdy naruby.

Bojujeme proti mýtům: takto nevypadá typický Skot (v Edinburghu) ani typická Ukrajinka (v Kyjevě)

Bojujeme proti mýtům: takto nevypadá typický Skot

Bojujeme proti mýtům: takto nevypadají typické Ukrajinky v Kyjevě

,