Přitom v rakouských Alpách, kam směřuje také hodně českých turistů, zemřel v roce 2004 podle údajů Českého horolezeckého svazu jen jeden Čech.
"Před Alpami mají na rozdíl od Tater Češi větší respekt. Proto se tam chovají rozumněji," vysvětluje šéf bezpečnostní sekce Českého horolezeckého svazu Tomáš Frank.
Rakouští záchranáři i přesto Čechy kritizují.
"Češi si troufají chodit po jednom na nejvyšší štít Grossglockner, a přitom se tam má chodit ideálně ve čtyřčlenných skupinách," poznamenal nedávno v MF DNES alpský vůdce Gery Unterasinger.
| INFOGRAFIKA: ■ Tragická lavina v Západních Tatrách FOTOGRAFIE: ■ Záběry z místa laviny ROZHOVOR: ■ Vzal jsem lopatu a vyhrabával kamarády |
Laviny, pády, podchlazení a vyčerpání
Na Silvestra se sedmi českým turistům stala v Roháčích osudnou lavina. To je nejčastější příčina úmrtí Čechů ve slovenských velehorách. Pak následují pády při túrách. Na podchlazení zemřel i sedmapadesátiletý Pražan 30. září 2005 na Čiernom štítu, který se synem vyrazil do hor jen v tenké bundě a zabloudil. Syn přežil díky lepší výstroji.
"Češi Tatry podceňují. Myslí si totiž, že když jsou to nižší hory než Alpy, jsou i méně nebezpečné, ale to nemusí platit. V Tatrách se spíše prudce zhorší počasí než v Alpách, protože Tatry jsou osamělým vysokohorským masivem, na který narážejí klimatické vlivy z více stran," dodal Frank.
Roli podle něj hraje i to, že v hornatých státech se děti více učí o nebezpečích hor už ve škole.
Podobně se vyjádřil i Leopold Sulovský, první Čech, který stanul na Everestu. "V Česku takové hory jako mají Slováci nemáme a někteří jedinci tak zřejmě mají pocit, že můžou všechno," říká Sulovský. "Není mi jasné, co k tomu člověka vede, každý šikmý svah je potenciálně lavinézní, a pokud je vyhlášen 4.stupeň lavinového nebezpečí, tak pohyb v takového lokalitě je velmi komplikovaný a nebezpečný... Je to trochu podobné situaci s Mont Blancem, což je v podstatě choďák, ale každý rok tam pravidelně zahyne na 35 lidí - jde o evidentní podcenění sil, situace, vyčerpání," vysvětluje horolezec.
Místo laviny je nad koncem vleku označeném
písmenem K mezi číslicemi sjezdovek 1 a 2 napravo pod žlabem
*** KLIKNUTÍM FOTKU ZVĚTŠÍTE
A jak podotkla Hana Čaučíková z horské chaty Zverovka, kterou tragická výprava českých turistů navštívila, Slováky by nenapadlo odvážit se v horách to co Čechy: "Slováci s horami denně žijí. Adrenalin je tolik nežene vystoupat na štít v mlze nejlépe za jediný den."
Velký počet neštěstí na Slovensku jde částečně na vrub tomu, že Češi jsou v Tatrách nejpočetnější skupinou zahraničních turistů.
I při návštěvě reportérů MF DNES o víkendu v Tatrách proudilo úzkými cestami nejvíce aut z českou poznávací značkou, hned po domácích. Teprve pak následovali Poláci, byť jsou Tatry i jejich hory.
Proč Čechy nikdo nezastavil
Čtyři dny po tragédii v Roháčích nedaleko Zverovky se začíná rovněž mluvit o tom, do jaké míry mohla slovenská Horská služba smrti sedmi Čechů předejít. Výprava totiž porušila slovenské zákony, když vyrazila do hor mimo sezonu.
Rastislav Šroba z Horské služby ve Zverovce však tvrdí, že jeho lidé mají omezené možnosti, jak preventivně zasáhnout. "Kdybych Čechy potkal, jak pochodují večer do hor, samozřejmě bych je zastavil a zeptal se jich, kam jdou. Doporučil bych jim zůstat v údolí. Nemohl bych je ale zadržet ani pokutovat," vysvětluje Šroba.
Pokutu až dva tisíce slovenských korun by Čechům za pohyb v "zakázaných" horách mohli dát strážci přírody Národního parku TANAP, ale ani oni nemají dostatek prostředků ohlídat, zda se pokutovaný turista nevydá později na vrchol jinudy.
"V roce 2004 zavalila lavina část skupiny Čechů, která krátce předtím dostala pokutu," vzpomíná šéf strážců parku Juraj Švajda. Každoročně se na pokutách v Tatrách vybere 100 tisíc korun. Většinou se jednorázově dává symbolická sankce 200 korun.
|
Přečtěte si: Výstup jsme tajili. Nedovolili by nám to. |
|
Co je podle vás hlavní příčinou toho, že Češi tak často umírají ve slovenských horách? Dá se tomu podle vašeho názoru nějak předejít? A jak? Podělte se o svůj názor s ostatními čtenáři v diskuzi. |
