Částečným vysvětlením narůstajícího počtu zahynulých Čechů je skutečnost, že čeští turisté po určitém odlivu zájmu, který přišel po roce 1989, nyní znovu začali jezdit do slovenských hor.
V roce 1998 navštívilo Tatry necelých 42.000 Čechů, v roce 2002 to už bylo bezmála 80.000 českých turistů. Spolu s domácími Slováky a s Poláky tvoří Češi většinu tatranské turistické klientely. Ale také většinu obětí.
"Kdyby tady zahynul jeden Japonec, tak budeme mluvit o sto procentech mrtvých japonských turistů," řekl Tomáš Petrík z Horské záchranné služby v Popradu ke svému názoru, že Češi ve slovenských horách neumírají nějak výrazně častěji než turisté z jiných zemí.
Petrík však zároveň v rozhovoru pro MF DNES uvedl, že ve srovnání se stavem před rokem 1989 jsou turisté a sportovci z Čech méně ukáznění a více riskují. Podle něj to dokazují i poslední víkendové případy. "Dva dny předtím sněžilo, pak foukal vítr. Zkušený člověk by do těch terénů, kde se to stalo, nešel. Věděl by, že je lepší dát si v chalupě pivo a počkat, než si říkat o průšvih."
Jaroslav Jurečka, který pracuje u tatranské Horské služby třiadvacet let, říká, že mezi horolezci a skialpinisty mizí pocit vzájemné odpovědnosti. "Dříve se v horolezecké chase více vědělo o tom, co se děje. Kam jít, kam ne," míní Jurečka, podle kterého navíc stoupla i arogance vysokohorských turistů.
"Potkám je někde, kde nemají co dělat, kde je to pro ně nebezpečné. A když se zeptám, proč to dělají, tak odpoví... Ten výraz snad ani nemůžete dát do novin," líčí Jaroslav Jurečka své zkušenosti. Nejhorší jsou podle něj v tomto smyslu Poláci. "Řeknete jim, co nemají dělat, a jen co se otočíte, tak to udělají."
Tomáš Petrík však soudí, že není mezi Čechy a Poláky příliš velký rozdíl. "Nejen v Tatrách, ale také v Alpách právě Češi a Poláci nejvíc riskují," říká. Podle něho v tom hrají roli i finance. "Vesměs jsou to chudší turisté než třeba Němci, a tak mají pocit, že když už někde jsou, tak to musí využít," vysvětluje Petrík. Podle něj tam, kde si Němec počká na lepší počasí, vyrazí Čech nebo Polák do hor.
|
Co je podle vás hlavní příčinou úmrtí Čechů ve slovenských horách? Dá se podobným tragédiím zabránit? Podělte se o svůj názor s ostatními čtenáři v diskuzi. |
Petrík poznamenává, že mnozí turisté, kteří se po roce 1989 vypravili například do Alp, mají navíc tendenci podceňovat slovenské hory. "Jenže Tatry jsou, s výjimkou ledovce, velehory se vším všudy," upozorňuje.
Podle jeho názoru je také vidět, že dříve do hor jezdili lidé, kteří vyrůstali v horolezeckých a turistických klubech. "Tam je pouštěli do těžších terénů, až když za sebou měli nějakou zkušenost. To se teď ztrácí," říká Petrík. "Teď jdou lidé tam, kam by starý fotr nevlezl. Nezkušení a ti, kteří si nenechají poradit, umírají v horách mladí," dodává.
