Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Přísně střežená tajemství za zdmi Vatikánu

  9:54aktualizováno  9:54
Tajnůstkářství, izolace, po staletí udržovaná a pečlivě hlídaná neprostupnost Vatikánu vyvolávají otázky. Nejmenší stát světa, neobyčejně vlivný a mimořádně bohatý, přitahuje miliony lidí z celého světa. Málokdo však ví, jak se zde vlastně žije.

Byla deštivá noc. Mladý muž v obnošených džínách a černém koženém saku, pod nímž měl ukrytou pistoli SIG ráže devět milimetrů, minul Apoštolský palác. V něm ještě svítila okna apartmánu papeže Jana Pavla II.

Muž vešel do budovy Švýcarské gardy, vystoupal do patra a zaklepal na dveře bytu Aloise Estermanna. Přišla mu otevřít Estermannova manželka. Nevítaný návštěvník vstoupil do bytu a ze vzdálenosti několika metrů zastřelil Estermanna, který právě telefonoval. Dalšími dvěma ranami zabil jeho ženu. Dvě kulky si nechal pro sebe. Jeho tělo bylo nalezeno v budově, kde spáchal zločin. Vrah se jmenoval Cedric Tornay.

Celý příběh vypadá jako nepříliš objevná filmová detektivka. Kdyby se ovšem skutečně 4. května 1998 nestal. A kdyby Estermann nebyl právě ten den jmenován velitelem Švýcarské gardy, tedy vojáků státu Vatikán.

Proč ale Tornay vraždil? Jak dopadlo vyšetřování? A jaké byly z této události, která otřásla centrem katolické církve, vyvozeny důsledky?

Odpovědi zůstanou pohřbeny za zdmi Vatikánu. Země, přes jejíž staré hradby, dlouhé něco přes tři kilometry, dodnes proniká jen minimum informací.



Člen Švýcarské gardy, tradiční vatikánské armády

Když už jsme ale u té Švýcarské gardy, nejstarší armády světa, která má necelých sto mužů, tak několik informací se přece jenom ví. Například že do ní mohou vstoupit pouze Švýcaři, římští katolíci, ve věku do 30 let, nejméně 174 centimetrů vysocí, vycvičení, bez knírku i vousů a také bez homosexuálních sklonů.

Uniformy mají jako před staletími: žluté s modrými pásy na červeném podkladu, z přilby trčí gardistům velký červený chochol. Celkem má Vatikán 70 halapartníků, 25 poddůstojníků a čtyři důstojníky. To zbylo z velké armády, která kdysi dokázala vítězit i ve velkých bitvách.

Peněz jako šlupek

Vatikán má jen 0,44 kilometru čtverečních. Vzhledem k rozloze toho zde moc není, ale to, co je, jsou naprosté skvosty.

Chrám svatého Petra se stejnojmenným obřím náměstím, kde se konal pohřeb Jana Pavla II. Muzea s fantastickými sbírkami a prohlídkové trasy dlouhé až sedm kilometrů. Sixtinská kaple s kresbami od Michelangela, kde zasedne kardinálské konkláve a zvolí nového papeže.

A pak? Pak už je to malý svět uzavřený jenom do sebe.



Chrám sv.Petra

Papež je nezpochybnitelná autorita, jediný absolutistický vládce Evropy. Proti jeho rozhodnutí není odvolání. Používal však ten poslední například mobil či počítač? Oficiální informace k tomu nic neříkají. Neoficiální tvrdí, že ano. Měl automobil? Měl a bylo jich hned několik. Chodil nakupovat? Tak to se Svatému otci v době úřadu nestalo. Používal peníze? Na veřejnosti ne, tam je nepotřeboval.

Skutečných občanů Vatikánu je jenom kolem devíti stovek. Další dva tisíce civilních zaměstnanců vykonávají všemožné práce na základě pracovních smluv a mají i nárok na sociální a lékařské zabezpečení.

"Civilisté" berou platy podobné jako je průměr v celé Itálii. Pár výhod však mají. U vatikánské pumpy dostanou o něco levnější benzín a v místním obchodě levnější potraviny. V církevním státě se totiž neplatí daň z přidané hodnoty. A přestože Vatikán není a zřejmě nikdy nebude členem Evropské unie, platí se eurem.

Vatikán je bohatý.



Další skvost Vatikánu: schodiště v jednom z vyhlášených muzeí

Oficiálně se to neví, ale jeho devizové rezervy údajně dosahují až 80 miliard euro a rezervy ve zlatě deset miliard eur. Stovky milionů každoročně plynou ze vstupného od turistů, z vydávání známek, pamětných mincí, knih, telefonních karet, map a průvodců i z akcií a dluhopisů. A další miliardy z pronájmu nemovitostí.

Říká se, že v centru Říma neexistuje ulice, kde by něco nepatřilo Vatikánu. Jestli je to všechna pravda, nebo se to všechno blíží pravdě, vám nikdo nepotvrdí.

Vatikán ale skutečně musí mít dost peněz, protože na vnitřní straně hradeb si nechal postavit místo pro přistávání vrtulníků. A pouze zvaní se mohou ubytovat ve vatikánském pětihvězdičkovém hotelu Domus Sanctae Martae, který stál dvacet milionů dolarů. Kardinálové se tak při volbě nového papeže nemusí tísnit v kobkách u Sixtinské kaple, ale mají veškerý komfort.

Česka stopa

V dnešním Vatikánu jsou i české stopy. Najít je není těžké, to proto, že jich až tolik není.

V kryptě baziliky svatého Petra, nejvýznamnějším katolickém chrámu světa, existuje česká kaple. Je zde oltář s latinským nápisem ze XVI. století, který - v latině - praví: Oltář svatého Václava, českého krále, postavený olomouckým biskupem Hynkem. V kapli je hrob bojovníka proti nacistické i komunistické diktatuře, kardinála Josefa Berana. Je jediným Čechem, který je v chrámu pohřben a nedá se očekávat, že by se to v blízké budoucnosti změnilo.


Sixtinská kaple

Beran zanechal pro dnešních dvacet milionů turistů, kteří každý rok do Vatikánu zavítají, ještě jednu věc. Na podlahu uprostřed hlavní lodi baziliky svatého Petra nechal umístit bronzová písmena udávající délku katedrály svatého Víta v Praze. Každý si tak může přečíst, že Vít je dlouhý 124 metrů, zatímco svatý Petr 211 metrů.

Když už jsme u kardinálů, od počátku padesátých let žije v Římě a pro Vatikán pracuje čtyřiaosmdesátiletý Tomáš Špidlík, světoznámý odborník na spiritualitu. Další z mála našinců, kteří se v církevním státě výrazně prosadil.

Přímo zaměstnanci církevního státu jsou tři krajané v české sekci Vatikánského rozhlasu.

Pro české bohoslovce je významná papežská kolej Nepomucenum, jejímž rektorem je Jan Mráz. Kolej je ovšem mimo hranice samotného Vatikánu a nestudují zde už pouze Češi. Přímo v Nepomucenu sídlí ještě Český historický ústav.

Čechům jenom pár stovek metrů od Vatikánů slouží i poutní dům Velehrad. Z terasy domu, na které řádové sestry věší vyprané postelní prádlo, je báječný výhled na Řím i samotný Vatikán. Hned vedle domu vede železniční trať a jedna její kolej míří... no kam jinam, než do Vatikánu.

Jenže nikdo z Čechů, kteří v Římě žijí a mají k církevnímu státu blízko, nemluví otevřeně o problematických otázkách. I odkaz zemřelého papeže je částečně takový.

Spalte mé poznámky

Před pár týdny zveřejněný testament Jana Pavla II. obsahoval i přání, aby jeho tajemník a přítel, polský arcibiskup Stanislav Dziwisz, spálil všechny osobní poznámky. Divit se tomu nemůžeme. Vše je v rámci tradic: to, co se odehraje ve Vatikánu, má navždy zůstat ukryto za jeho hradbami. Vůle Karola Wojtyly, podobně jako předchůdců, bude zcela jistě splněna. A až zemře další papež, opět se objeví stejná otázka:

Co se děje a jak se vlastně žije ve Vatikánu?


 

Vatikán, Sixtinská kaple

Vatikán, Sixtinská kaple

Vatikán

Vatikán, Chrám sv.Petra

Vatikán

Člen Švýcarské gardy, tradiční vatikánské armády

Další skvost Vatikánu: schodiště v jednom z vyhlášených muzeí

Vánoce 1982. Papež Jan Pavel II. při požehnání urbi et orbi na náměstí svatého Petra

Autoři: ,




Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.