Přírodní památka Kotýz je částí devonského masivu

V blízkosti známých Koněpruských jeskyní se rozprostírá na ploše 28,85 hektaru národní přírodní památka Kotýz. Tento krásný přírodní kout je vlastně západní částí táhlého devonského masivu, jehož východní část tvoří návrší Zlatý kůň s Koněpruskými jeskyněmi. Záhadný název Kotýz pochází podle odborníků snad ještě z období před keltským osídlením naší země. Před více než dvěma tisíci lety zde bylo vybudováno hradiště, které bylo na východní straně opevněno dvojitým valem, jehož zbytky jsou dodnes dobře patrné.

Celá plocha hradiště se svažuje na jih, kde spadá strmými skalními srázy do údolí Suchomastského potoka. Na jižním okraji je zajímavý skalní útvar, který nese název Sloní hlava. Další pozoruhodná přírodní pamětihodnost, tentokrát v západní části vrcholu, je takzvaná Axamitova brána. Nese jméno po archeologu J. Axamitovi, který zde na počátku 20. století prováděl výzkum. Brána je vlastně torzo jeskyně, jejíž strop se propadl a vytvořil tak dnešní malou propast.

Na jižním okraji skal Kotýzu je zajímavý krasový útvar Jelínkův most. Také tento skalní objekt nese název po archeologovi B. Jelínkovi, jenž zde bádal na konci 19. století. Několik desítek metrů na východ od Jelínkova mostu je nevelká jeskyně lidově nazývaná Děravá jeskyně. Pro svou polohu byla využívána nejen pravěkými lidmi, ale i našimi předky v době třicetileté války, jak o tom svědčí drobné mince z doby Ferdinanda II. Ke Kotýzu se váže řada pověstí, z nichž nejznámější jsou o Kotýzské Bábě nebo o zlé manželce rytíře Kotýza a jeho sloužících Železné ruce a Zlatých vlasech. Na své si přijdou i milovníci přírody. Najdou tu mnoho druhů vzácné krasové lesostepní květeny, která nikde jinde neroste.