Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Přírodní památka Kotýz je částí devonského masivu

  11:20aktualizováno  11:20
V blízkosti známých Koněpruských jeskyní se rozprostírá na ploše 28,85 hektaru národní přírodní památka Kotýz. Tento krásný přírodní kout je vlastně západní částí táhlého devonského masivu, jehož východní část tvoří návrší Zlatý kůň s Koněpruskými jeskyněmi. Záhadný název Kotýz pochází podle odborníků snad ještě z období před keltským osídlením naší země. Před více než dvěma tisíci lety zde bylo vybudováno hradiště, které bylo na východní straně opevněno dvojitým valem, jehož zbytky jsou dodnes dobře patrné.

Celá plocha hradiště se svažuje na jih, kde spadá strmými skalními srázy do údolí Suchomastského potoka. Na jižním okraji je zajímavý skalní útvar, který nese název Sloní hlava. Další pozoruhodná přírodní pamětihodnost, tentokrát v západní části vrcholu, je takzvaná Axamitova brána. Nese jméno po archeologu J. Axamitovi, který zde na počátku 20. století prováděl výzkum. Brána je vlastně torzo jeskyně, jejíž strop se propadl a vytvořil tak dnešní malou propast.

Na jižním okraji skal Kotýzu je zajímavý krasový útvar Jelínkův most. Také tento skalní objekt nese název po archeologovi B. Jelínkovi, jenž zde bádal na konci 19. století. Několik desítek metrů na východ od Jelínkova mostu je nevelká jeskyně lidově nazývaná Děravá jeskyně. Pro svou polohu byla využívána nejen pravěkými lidmi, ale i našimi předky v době třicetileté války, jak o tom svědčí drobné mince z doby Ferdinanda II. Ke Kotýzu se váže řada pověstí, z nichž nejznámější jsou o Kotýzské Bábě nebo o zlé manželce rytíře Kotýza a jeho sloužících Železné ruce a Zlatých vlasech. Na své si přijdou i milovníci přírody. Najdou tu mnoho druhů vzácné krasové lesostepní květeny, která nikde jinde neroste.

Autor:




Nejčtenější

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Zdevastovaná zastávka Medzilaborce-město
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Další z rubriky

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.