Čapí hnízdo v Uničově připravila na podnět radnice místní firma. "Vyrobila železnou konstrukci a umístila ji na již nefunkční komín polikliniky. Na podložku nastlala i pruty a trávu, aby čápům stavění hnízda usnadnila," uvedl Eduard Šenk z uničovské radnice.
Čápi létali i do nedalekých Střelic. Někteří místní obyvatelé však s nimi měli potíže, protože si hnízdo postavili na komín, který je ještě v provozu. "Když jsme však hnízdo přestěhovali o kousek dál, do Střelic už nepřilétli," posteskl si Šenk.
"Podle čeho si čápi vybírají místo k hnízdění? To je i pro nás záhada," přiznává prezident Moravského ornitologického spolku v Přerově Jiří Šafránek.
Umíněné čápy, kteří se nenechali přestěhovat, mají i v Želatovicích na Přerovsku. "Když se zde zboural komín, hnízdo jsme převezli asi kilometr k rybníku. Blíž vhodné místo nebylo a také jsme si mysleli, že se jim tam bude líbit, že tam budou mít dost potravy. Čápi na hnízdě sedali, ale zřejmě se jim nezamlouvalo. Vrátili se do Želatovic, postavili si hnízdo na střeše a k rybníku zalétávají jen pro obživu," říká Šafránek.
Snaha lidí přilákat čápy k obydlím se ornitologům docela líbí. Upozorňují však, že kdyby se nyní se stavěním hnízd roztrhl pytel, lidé by byli asi zklamaní.
"Na Přerovsku nyní hnízdí čtyřiadvacet párů. Kdybychom pro ně připravili dalších dvacet podložek, asi by je všechny nevyužili, tolik čápů sem nepřilákáme," vysvětlil Šafránek.
Čápi k nám přilétají postupně. Z některých hnízd budou mláďata vykukovat již kolem dvacátého června a jsou opozdilci, kteří se teprve vracejí ze zimovišť. Rodičům se většinou líhnou tři, čtyři a někdy i pět mláďat. Největší šanci na přežití mají prvorození.
Stává se však také, že pokud čápi hnízdění uspíší a pak přijde špatné počasí, mohou mláďata prochladnout a uhynout. "Záleží, jak prší a kolik najdou v okolí potravy," tvrdí ornitologové.
 |
