Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Příběh o kameni a vodě

aktualizováno 
-
Toto je příběh karlovarské vody. Že už jste stokrát slyšeli vše o carech, léčebných zázracích a dámských róbách? Tenhle příběh asi neznáte. Toto je historka o tom, co se s molekulami H2O děje předtím, než je po složité a dlouhé pouti podzemím vychrstne do výše proslulé Vřídlo. Je to napínavý příběh, opravdu.

Začněme u Vřídla, kde proud horké vody s železnou pravidelností vyráží do výšky mnoha metrů jako důkaz nezkrotných sil přírody, které se podílejí na tom malém podzemním zázraku. Napijte se. (Když se usmějete na milou paní u druhého stánku zleva, půjčí vám džbánek.) V ústech převalujete svědky dávných dob, neboť mnohé kapky vody právě zakončily podzemní pouť dlouhou pětadvacet tisíc let. »Pijete molekuly vody, z nichž část zasákla třeba v době lovců mamutů,« říká RNDr. Tomáš Vylita, ředitel Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád, tedy pán karlovarských vod. A polykáte také kapky pekelného dechu - v hrnku vám bublá voda, jejíž molekuly vidí světlo světa poprvé, protože vznikly při kondenzaci z magmatu v hlubinách země. Není tedy voda jako voda a ta karlovarská je vážně neobyčejná. Při procházce proto stojí za to položit si dětskou otázku: proč tady, proč vlastně? Každý zná Vřídlo a každý zná také karlovarskou lanovku. Stoupá přímo z kolonády nad město, mezi majestátními stromy s nápisy vyrytými v češtině, němčině a ruštině. Mezi kořeny vykukují osamocené výchozy žuly, s bílým živcem, skelnatým křemenem a černými kousíčky slídy. Často se rozpadají mezi prsty. Máte v rukách dějiště našeho příběhu, všechny karlovarské vodní divy se odehrávají právě v masivu této horniny, zasahující do hloubky mnoha kilometrů. Prší a prší, letošní březen byl pršlavý a po stezičkách v lesích nad městem se rozlévají malé potůčky. Část vody se hned odpaří, část odteče do rozvodněné říčky Teplé. Část se však vsákne do žulového masivu a začne svoji dlouhou a pomalou cestu miliony drobných puklin, ve kterých se obohacuje o minerální látky. »Každý den prameny vynesou na povrch země přibližně sedmnáct tun rozpuštěných minerálních látek,« říká Vylita, jenž z kanceláře přímo na kolonádě dbá na to, aby se voda chovala k lidem, jak má, a naopak. »Když si to představíte, je to obrovské množství.« Není však třeba bát se, že se Karlovy V ary jednoho dne propadnou do země - voda se obohacuje na obrovském prostoru: oblast, ze které mají kapky deště šanci doputovat až do Karlových V arů, čítá několik set kilometrů čtverečních (patří k ní i Krušné hory a Slavkovský les). V idíte, a to jste si možná mysleli, že voda skálou neteče. Trvá jí to ovšem často tisíce let - musí sestoupit do hloubky kolem dvou až tří kilometrů, zahřát se na vysokou teplotu a prosytit se oxidem uhličitým, který v obrovském množství přichází ze zemské kůry. Je to fantastická představa tam kdesi hluboko se v rozžhavené žule pod drtivým tlakem střetávají v malých puklinách molekuly vody s plyny a dalšími prvky z ještě pekelnějších hloubek. Horká voda si pak hledá nejsnazší cestu zpět k povrchu. A dílem mnoha nejneuvěřitelnějších náhod a shod okolností si našla právě malé údolíčko, kde později vyrostly slavné lázně. »Je to malý zázrak, že všechna ta voda nakonec skončí právě tady,« říká Vylita. Karlovy V ary jsou nejhezčí z okolních kopců, ze kterých je výhled na všechny ty kolonády, vily a hotely, svědky slavných lidí a slavných časů. Pod nimi se skrývají zlomy v zemské kůře, vedoucí hluboko do nitra země. A po nich se k povrchu derou vody s plynem - to je právě ta nejsnazší cesta ven. Zřídelní linie, do které se z nepředstavitelné hloubky a značné dálky koncentrují výrony vod, je velmi malá: na délku má přibližně dva kilometry, široká je pouze sto padesát metrů. T řiatřicet litrů vody zde každou vteřinu vyráží z této škvíry v zemi, za rok to dělá více než milion kubíků. Ne že by se o tom složitém ďábelském dění tam dole vědělo vše. Není to zase tak dávno, co lidé věřili, že Vřídlo jsou vlastně vody z Teplé, které se v podzemí ohřívají spalováním uhlí. Kdysi dávno bylo Vřídlo jen dýmající jezírko v hlubokých lesích. Nemohlo uniknout pozornosti keltských a později slovanských kmenů. Bylo nejspíš v místech, kde i dnes na davy turistů padají kapky z dunivého vodotrysku. Využívání vody je jen malou kapitolkou existence horkých pramenů, které podle některých odhadů mohou existovat již čtvrt milionu let. A co bude dál? »Prameny budou pravděpodobně chladnout, plynu bude ubývat,« říká Tomáš Vylita, který jako geolog měří v geologických měřítcích. »Máme však čas ještě minimálně několik tisíc let. Do té doby se měnit nebudou,« dodává s úsměvem. Stále prší, kapky vody zvedané větrem buší do oken kavárny. Část z nich se odpaří, část odteče. Ale některé částečky vody třeba čeká pouť dlouhá 25 000 let. A pak se znovu dostanou na zemský povrch, neboť i tehdy budou jizvami v zemské kůře proudit k povrchu horké proudy tajuplných vod.

Může se hodit
CO SI PŘEČÍST
Břetislav Vylita: S geologem po Karlových V arech. Ústřední ústav geologický.Praha 1990. Stanislav Burachovič: Průvodce Karlovými V ary a okolím. Karlovy Vary 1997.

Vřídlem proteče téměř všechna karlovarská voda. Má teplotu třiasedmdesát stupňů, v každém litru obsahuje přes šest gramů rozpuštěných látek.

Pohled na Karlovy Vary z roku 1647. Město vždy vypadalo podobně - údolí, řeka, lázeňské domy

Vřídlo na fotografii z počátku století

Pro vodu se lidé k pramenům nahýbají po staletí
REPRO: ARCHIV

V 17. století byla voda rozváděna dřevěnými žlaby do lázeňských kabin
REPRO: ARCHIV


Autor:




Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.