Popsaná trasa je navržená jako dvoudenní s přenocováním v Horní Blatné nebo okolí. S využitím vlakové dopravy do výchozího, respektive cílového místa jí zvládnete za víkend. Co se náročnosti týká, více stoupání budete muset zdolat první den – naopak po výjezdu na Klínovec (Fichtelberg) už pojedete většinou s kopce.
Víc než polovina trasy vede po hřebeni hor, po tzv. Krušnohorské magistrále, která vám umožní poznat nejzajímavější místa tohoto neprávem opomíjeného pohoří.
Zašlá sláva hudebních mistrů
Do výchozího místa trasy, Lubů u Chebu, se dostanete vlakem z Chebu. Hned první stovky metrů z nádraží (530 m) vám dají pocítit, že tady jste ve tvrdém, odlehlém pohraničí. Kdysi výstavnému městu, známému po celé Evropě prosperující výrobou houslí, zasadil zdrcující ránu odsun Němců po roce 1945 a následná devastace výrobních provozů i bytového fondu. Dnes jsou Luby nesourodým konglomerátem většinou zchátralých historických budov a omšelých paneláků a sotva vás něco přiměje se tady dlouho zdržovat.
Raději se vydejte na sever po páteřní cyklotrase č. 36. V prvním úseku do Kraslic vás čeká 15 kilometrů po vedlejší silnici, na které musíte zdolat první, byť bezejmenné sedlo ve výšce 770 m. Terén se znatelně zvedne teprve za osadou Kostelní a přijdou i první vyhlídky; všimněte si charakteristického vrcholu Vysokého kamene (774 m) za vámi. Odměnou je pak dlouhý sjezd do údolí říčky Svatavy, kde leží Kraslice.
Kraslice jsou dalším místem s dlouhou tradicí výroby hudebních nástrojů, vedle houslí se tu vyráběly také dechové nástroje; klarinety, flétny a další "dechy" tu dělají dodnes. Podobně jako v Lubech i tady se ale na vzhledu města silně podepsal poválečný úpadek a pokud se tu zastavíte v některé z restaurací, je radno mít kola pod bedlivým dozorem.
Radnice v Kraslicích
Vzhůru na krušnohorské pláně
Z Kraslic pokračujte několik kilometrů bez cykloznačení po silnici k severu do osady Stříbrná. Na konci vesnice se znovu setkáte s páteřní cyklotrasou č. 36, která vede oklikou přes Bublavu. Držet se cyklotrasy z Kraslic má smysl pouze v případě, že byste chtěli vyjet k rozhledně na Olověném vrchu (802 m). Až nahoru sice vede ze sedla nad Bublavou asfaltka, ale převýšení je značné (z Kraslic 300 metrů) a protože vás záhy čeká "výživné" stoupání na krušnohorský hřeben, dobře zvažte síly.
Za Bublavou, respektive Stříbrnou, každopádně opět sledujte páteřní cyklotrasu č. 36, která vás vede vzhůru po odlehlé silničce malebným údolím Rájeckého potoka. Stoupání zprvu vypadá jako nevinná selanka, ale po několika kilometrech sklon přitvrdí a musíte se hustým lesem vyšvihnout až na kótu 900 metrů.
Na trase Jelení - Horní Blatná
Horní Blatná - muzeum
Teprve až se les rozestoupí, budete mít skoro vyhráno a záhy se před vámi otevře nádherný pohled na bezlesou, mírně zvlněnou náhorní planinu. Jde bezesporu o jedno z nejkrásnějších míst celých Krušných hor a nic na tom nemění ani fakt, že ze kdysi kvetoucí horské obce Rolava (původně Sauersack) tu dnes zbylo jen pár domů – těžko uvěřit, že před sto lety tu žilo více než tisíc obyvatel. Poněkud stranou stojí zbytky těžebního závodu, kde se za 2. světové války dobýval cín a další rudy.
Z Rolavy musíte táhle vystoupat k okraji lesa, odkud se nabízí další krásná vyhlídka, a po překonání lesního úseku mírně sjedete do Jelení (dříve Hirschenstand). Jde o další velmi malebné místo, kde se dnes v údolíčku protékaném krásnou horskou bystřinou tulí čtyři poslední domy. Existenci někdejší rozlehlé vesnice prozrazují už jen porůznu rozházené hromady kamení v okolí – můžete si udělat "archeologickou" exkurzi po okolních loukách.
Za Jelením cyklotrasa opouští veřejnou silnici a odbočuje na asfaltovou lesní cestu. Krátký prudký výšvih vás přivede na zalesněný hřbítek a následující stoupání končí na nejvyšším místě prvního dne, na úbočí Zaječího vrchu (990 m). Pak vás čekají už jen čtyři kilometry sjezdu, místy prudkého, do bývalého hornického města Horní Blatná, kde najdete několik penzionů i ubytování v soukromí.
Blatenský příkop pod Božím darem
Fichtelberg nebo Klínovec?
Druhý den vás hned ráno čeká táhlé a místy dosti strmé stoupání z Horní Blatné na rozcestí pod Blatenským vrchem (1 000 m). Pokud nemáte ještě dost, můžete si z rozcestí vyjet až na Blatenský vrch (1 043 m), kde stojí kamenná rozhledna.
Krušnohorská magistrála pokračuje dále k východu, les postupně řídne, zleva se připojí Blatenský příkop (historický vodní kanál z 16. století, který zásoboval vodou místní doly) a mírným táhlým stoupáním dojedete do Božího Daru, historicky nejvýše položeného města Čech (1 020 m).
Boží dar
U Božího daru. Autor: Czechtourism
To už máte na dohled oba nejvyšší vrcholy Krušných hor, respektive Erzgebirge: český Klínovec (1 244 m) a německý Fichtelberg (1 214 m). Až na vrchol obou kopců vedou silničky a pokud vám záleží na kvalitě asfaltu, zvolte raději výjezd na Fichtelberg. Z Božího Daru to jsou 4 kilometry spíše táhlého než strmého stoupání: na křižovatce nad městečkem zahněte vlevo a za bývalou celnicí sledujte silniční ukazatel.
Na vrcholu Fichtelbergu najdete velký hotel s rozhlednou a je odsud kruhový, ničím neomezený výhled na velkou část Krušných hor.
Fichtelberg
Místo města vodní nádrž
Z vrcholu Fichtelbergu vás čeká nejkrásnější klesání celé trasy. Vraťte se na křižovatku u celnice (v rychlém sjezdu pozor na protijedoucí auta), zahněte vlevo a sjíždějte po silnici po německé straně hranice údolím Polavy (Pöhlbachu) přes Oberwiesenthal až do hraničního města Bärenstein. Z Fichtelbergu je to sem skoro 20 kilometrů, během kterých klesnete o celých 500 metrů.
Bärenstein stavebně souvisí s českými Vejprty - přejeďte tady hranici zpět do Čech a znovu se napojte na cyklotrasu, tentokrát číslo 3003. Ve Vejprtech vás čeká další díl dekadence, neboť kýčovité pohraniční stánky se tu mísí s polorozpadlou zástavbou omšelých domů, ale naštěstí to netrvá dlouho: záhy vás pohltí pěkný les a dvojí stoupání a následné sjezdy vás přivedou na hráz přehrady Přísečnice.
Poměrně velká vodní plocha (362 ha) vznikla na počátku 70. let 20. století a slouží pro zásobování podkrušnohorských měst pitnou vodou. Pohled na vodní hladinu vám může připomenou skandinávská jezera; výstavbě přehrady ovšem padlo za oběť město Přísečnice (Pressnitz), které ještě před sto lety nazývalo domovem více než 4 000 duší. O tom, jak to tu kdysi vypadalo, se můžete poučit z informační tabule u hráze.
Přehrada Přísečnice
K největšímu rašeliništi
Za Přísečnickou nádrží čeká poslední vážný kopec celé trasy: úporné stoupání na páteřní cyklotrase (zde má číslo 23) poleví teprve až se znovu dotknete státní hranice. Lesní silnička pak pokračuje malebným, liduprázdným úsekem s dílčími výhledy k hlavní silnici u Hory Svatého Šebestiána.
Dejte se po silnici několik set metrů vlevo směrem do Německa a v táhlé levotočivé zatáčce odbočte doprava na neznačenou pevnou lesní cestu. Asi za dva kilometry dorazíte k nádhernému rybníku s temně hnědou vodou, u kterého je rozcestí značených cest (820 m). Asi dva kilometry odtud se nachází Novodomské rašeliniště, jedna z největších a nejcennějších rezervací Krušných hor. Přístupné jsou pouze okraje rezervace.
Od rybníka pokračujte k jihu po cyklotrase č. 3081. Za chvíli překřížíte zrušenou železniční trať a sjedete velmi prudce (!!!) do horní části Bezručova údolí. Zde se opět napojíte na asfaltovou silničku, která vás povede (vlevo) velmi dlouhým mírným klesáním kolem Třetího, Druhého a Prvního Mlýna až do centra Chomutova (400 m). Ve městě je řada restaurací a dalších možností občerstvení; pamatujte, že železniční nádraží je vzdálené asi 2 kilometry z centra.
Může se hoditStart: Luby Restauraci či hospodu sice nepotkáte úplně na každém kroku, ale co do stravy přesto stačí vézt sebou pár tyčinek a energetický nápoj. Při troše snahy sbalíte na dvoudenní výlet pár nezbytností do malé tašky na řidítka 
Klikněte na mapku pro zvětšení. Autor: Radek HLAVÁČEK 
Profil první části trasy. Zvětšíte klinutím 
Profil druhé části trasy. Zvětšíte kliknutím |
