Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Přes Čertovu skálu do největšího tisového lesa v Česku

  7:00aktualizováno  7:00
Na Rokycansku se ukrývá magický les, jaký nemá v Česku obdoby. Ve volné přírodě tady roste přes 3 000 tisů červených. Tento vzácný, na našem území původní strom patří k silně ohroženým druhům a je přísně chráněný.

Staleté tisy na okraji palouku | foto: Jan Doubravnickýpro iDNES.cz

Za nástupní místo k výletu poslouží městečko Zbiroh na jihozápadním okraji Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, biosférické rezervace UNESCO. Po její hranici se budeme pohybovat téměř celou dobu výpravy.

Červená značka, po které se vydáme, nás ještě ve Zbirohu přivede ke zdejšímu zámku. Málokdo mine tři symetrické oblouky hlavní brány bez zastavení. Zvlášť, když je brána dokořán.

Zámek tří císařů

Přes rozlehlý park se dostaneme až k zámeckým budovám, dominantně umístěným na vrcholu kopce. Z toho je patrné, že dnešní zámek vznikl úpravami a rozšířením středověkého hradu. Jeho historie údajně sahá až do 13. století. V dlouhém výčtu majitelů bychom objevili i tři nositele císařského titulu, "otce vlasti" Karla IV., Zikmunda Lucemburského a habsburského excentrika Rudolfa II. Proto se mu říká zámek tří císařů.

Zajímavostí je, že roku 1912 získal u majitele zámku, Josefa Františka Colloredo Mansfelda, tvůrčí zázemí Alfons Mucha. Tady se během šestnácti let malířovy práce zrodil monumentální cyklus Slovanská epopej.

Dnes zámek slouží jako hotel a malé muzeum s historickými, celoročně přístupnými expozicemi. Vedle pompézního vstupu do zbirožského zámku spatříte první dvojici tisů. Zde ale byly vysazeny uměle.

Panorama zbirožského zámku. Zdejší studna je prý nejhlubší v Česku.

Panorama zbirožského zámku. Zdejší studna je prý nejhlubší v Česku.

Z Čertovy skály na pohanské pohřebiště

Další hezkou zastávku představuje kopec Čertova skála. Po mírném stoupání se uvnitř prosluněného, listnatého lesa znenadání zjeví rozpukaný útes z černého buližníku, který je až pekelně krásný.

Kratinká stezka vás přivede na nejvýše položený kámen Čertovy skály, kde živoří zakrslé borovice. A spíše než za čerty do pekla je z něj blíže k nebi, při dobré viditelnosti potěší absolutně dokonalým výhledem.

Na Čertově skále

Na Čertově skále

Vyhlídková římsa Světoviny

Vyhlídková římsa Světoviny

Hřeben Světoviny. Úpatím skal tu prochází zeleně značená stezka.

Hřeben Světoviny, úpatím prochází zelená značka.

Od Čertovy skály se podél cesty táhne nepřerušená linie 15 až 20 metrů vysoké skalní zdi, zvané Světovina. Dostanete se na ni samostatnou odbočkou z červené. Jasně žluté šipky na buližníkových stěnách svědčí o častých návštěvách horolezců.

O kousek dál na nás čeká další kamenné divadlo. Opustíme červenou a po žluté spojnici se přesuneme na zelenou, přímo pod vrchol Světoviny. Rozhodně se vyplatí prokličkovat vzhůru mezi balvany a z exponované římsy se rozhlédnout po okolním kraji. Zvláštní atmosféru umocňuje fakt, že jsme se ocitli v místech pohanského pohřebiště, jak se dozvíme z informační cedule.

Vrcholové skalisko Čertovy skály

Vrcholové skalisko Čertovy skály

Začarovaný tisový les

Zelená značka pak kličkuje příjemnou pahorkatinou přes rázovité vísky Drahoňův Újezd a Třebnušku. Krátký odpočinek doporučuju na krásném místě za Třebnuškou, u osamocené barokní kaple svatého Vojtěcha. Odsud pak sestoupíme k rozcestí U pomníku, kde už bude lepší vyndat mapu.

Mohlo by Vás zajímat

Vyberte si z naší nabídky zájezdů na dovolena.iDNES.cz a prožijte krásný víkend.

Západně od rozcestí je zakreslena přírodní rezervace s názvem V horách. Přiblížit se k ní na dosah znamená sejít do Terešovské hutě. Za posledním plotem osady, ve směru k Mlečicím, objevuju stezku vyšlapanou divočáky, která mě přivede na louky nad osadou. A pak už vstupuju první cestou do lesa. Zkraje smrkového, později smíšeného.

Po chvíli uhýbám volným terénem k severu, na hranu svahu nad Hlohovickým potokem. Přede mnou se rýsují zvláštní trojúhelníkové siluety atypických jehličnanů. To jsou vzácné tisy! Desítky vzrostlých stromů, namačkaných na sobě, tvoří souvislý porost, tu a tam prosvětlený paloukem.

Nízko položené husté větvoví nepropustí k zemi ani paprsek slunečního svitu, takže uvnitř tisového háje panuje tajemné přítmí. Tohle není obyčejný les, na jaký jsme běžně zvyklí. Tento dýchá úplně odlišnou, starobylou atmosférou.

Opatrně se pohybuju po pěšinách lesní zvěře. Okolo mě jsou jen tisy, nekompromisně vládnoucí příkrému svahu. S blížícím se soumrakem a v mrazivém tichu jakoby z nich čišela neidentifikovatelná mocná síla... Do cíle výpravy, Terešova, však stíhám dojít ještě za světla.

V zajetí tisového lesa

V zajetí tisového lesa

Nejvíce tisů v Česku

Může se hodit

Do batohu přibalte turistickou mapu KČT číslo 34, Brdy a Rokycansko. Orientační délka popisované trasy je 16 km, včetně návštěvy tisového lesa. Pokud výlet zakončíte v  Terešově, počítejte s tím, že tam nenajdete žádnou hospodu.

O víkendu můžete využít autobusové spoje z Terešova do Zbiroha.

Přestože přírodní rezervace V horách byla vyhlášena až roku 1966, unikátní tisový porost budil pozornost daleko dříve. První snahy o jeho ochranu začaly dokonce už během 30. let 19. století.

Informační prameny, kterých je na internetu velmi málo, uvádějí obvykle dva až tři tisíce stromů. Nedávno ale proběhlo sčítání, jehož výsledek zní neuvěřitelných 3 748 tisů červených v jedné lokalitě! Pro představu – celkový počet české populace tisu je 11 242 stromů. Tudíž více než třetina se soustředí na tomto místě. Navíc tisový porost pokračuje ještě dál mimo rezervaci ve směru k Hlohovičkám.

Podobně se různí také údaje o stáří porostu, některé operují i s cifrou 800 let. Realita bude odlišná, nejstarším tisům je zřejmě maximálně 300 let (Ochrana přírody č. 6/2005). 

Nejpozitivnějším faktem ale je, že tisy V horách se úspěšně rozmnožují a ty odumřelé stále nahrazuje nová generace. Koloběh zrodu a zániku se tady zatím neuzavřel.

Autoři:




Nejčtenější

Lahodná kremšnita. Kdo jednou ochutná, nikdy nezapomene.
Sedm parádních pokladů chorvatské domácí kuchyně, které musíte ochutnat

Už žádné zásoby s sebou! Přestože jsme měli dlouhá léta pověst paštikářů, kteří si na Jadran vozí hory vlastního jídla, v poslední době se karta obrací a Češi...  celý článek

Focení pomocí selfie tyče (ilustrační snímek)
Italský Milán brojí proti nevhodnému chování turistů, zakázal selfie tyče

Jaký byl život před propuknutím epidemie „selfíček" zveřejňovaných na sociálních sítích, začínají zjišťovat turisté přijíždějící do italského Milána. Toto...  celý článek

Řecký ostrov Kos zasáhlo zemětřesení, v hlavním městě způsobilo značné škody na...
Celý dům byl jako z gumy, popisují turisté zemětřesení v Egejském moři

Noc strávenou na lehátkách má za sebou řada turistů na řeckém ostrově Kos, stejně jako návštěvníci tureckého letoviska Bodrum. Obě oblasti zasáhly v noci silné...  celý článek

Dlouhé stráně
Jak si prožít Tour de France v Česku. Vyzkoušejte si parádní české kopce

Přirovnání ke Staré dámě cyklistiky je samozřejmě nutné brát s nadsázkou, nicméně i v Česku se najdou pořádně dlouhé a prudké kopce, na kterých můžete alespoň...  celý článek

Mezi pláží Copacabanou a arénou Sambodrome se během karnevalu spotřebuje...
Jiný kraj, jiný mrav. Jak funguje erotika a seznamování na cestách

Seznamování, dohodnuté vztahy, randění ve skupinách, první sex, manželství i náruživé orgie. Pojďme se podívat, jak to se vztahy, erotikou a sexem funguje na...  celý článek

Další z rubriky

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.