Přepadení v Pacifiku

Máme s bratrem několik dobrých přátel, se kterými se snažíme cestovat po různých koutech světa. Příhoda, kterou chci popsat, se stala v listopadu 1997 v Mexiku. Pro přejezd z Acapulca do sídla omotepecké kultury Oaxacy jsme zvolili tradičně noční autobus, jednak pro příšerné vedro, jednak abychom ušetřili za nocleh. Autobus odjížděl ve 23.10 a kolem sedmé ráno jsme měli být v Puertu Escondidu při pobřeží Tichého oceánu. Lidé i zvířata v autobuse podřimovali, když v půl druhé ráno řidič zastavil a zahulákal, že máme všichni vystoupit. Že se nejedná o cvičení mexické armády, ale o přepadení, jsme velice rychle pochopili podle tváří maskovaných šátky a kamenného valu navršeného přes cestu. Stačilo pár »instrukcí« samopalem do žeber a nějaký ten kopanec a všichni jsme leželi ve světlech reflektorů autobusu tváří k zemi a s rukama za hlavou. Řidič vozu, co přijel chvíli po nás, se pokusil odcouvat, jeho motor však umlkl po dávce se samopalu. Takto jsme leželi uprostřed džungle kdesi ve Střední Americe hodinu a teprve příkaz, abychom si připravili všechny peníze, z nás cizinců, sňal to nejhorší očekávání, totiž, že se jedná o politickou guerillu, které se budeme hodit jako rukojmí. Sedm samopalníků a jedna pistolnice mezitím procházeli ležícím davem a vybírali peníze, hodinky, zkrátka cokoliv zpeněžitelného. Nutno ještě podotknout, že tropická fauna je v noci obzvláště čilá, a tak naše holá lýtka hostila mnoho druhů hmyzu od komárů až po něco, co si netroufám definovat, ale podle váhy mohu s jistotou prohlásit, že se to v našich zeměpisných šířkách nevyskytuje. My jsme si ještě stihli oddělit většinu peněz od těch, co odevzdáme a doufali, že nedojde na osobní prohlídky. Nedošlo, a tak po dvou hodinách lupiči zmizeli v džungli s tím, že máme ještě deset minut ležet. Jakmile se však za nimi zavřela neprostupná zelená stěna, všichni se naráz zvedli, oprášili šaty a řidič zavelel »Odjééézd«. On sám to prý zažil již počtvrté a tak nebyl ani důvod to hlásit na policii. Jen v nejbližší vesnici zavolal na svou společnost, že máme zpoždění. Po příjezdu na konečnou jsme si koupili láhev a svůj zážitek jak ze špatného filmu oslavili.