Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Přemyšl: nejtvrději dobývaná pevnost Východu

  19:39aktualizováno  19:39
Boje tu byly kruté, hlad ještě krutější. Veverka, která dnes klidně a zvědavě vykukuje z křoví s ořechem v tlamičce, by v těch dobách byla asi opatrnější. Věděla by, že může skončit stejně jako psi, kočky, myši a krysy haličského města Přemyšl.

"Od sklonku roku 1914 již po Přemyšlu neběhali žádní psi ani kočky. Výrazně ubylo i myší a krys. Polévka z vran se stala lahůdkou," tvrdí záznam z časů, kdy jméno zapadlého města na pomezí dnešního Polska a Ukrajiny znala celá Evropa.

Svažité louky, kde voní kouř a z trávy svítí podzimně rudé šípky, tehdy patřily vojákům. Místo hustých lesíků obklopených věnci křovin vystupovaly ze zeleného koberce trávy našedlé zdi dělostřeleckých fortů a pěchotních pevnůstek. Kruh opevnění byl dlouhý 45 kilometrů. S ním byl Přemyšl jednou z největších pevností Evropy. Proto se zde umíralo hladem, kulkami a granáty.

Pohled ze dna mísy

Před nádražím z časů Františka Josefa se zdá, že stavět pevnost tady, v Přemyšlu, musel být hotový nesmysl. Město prudce stoupá do kopce, na němž stojí domy, kostely, a dokonce i městský hrad ve tvaru pěticípé hvězdy, který tu poprvé vyrostl někdy v časech svatého Václava. Je však obklopeno věncem jiných, vzdálenějších kopců, z nichž je skvělý výhled i výstřel. Přemyšl jako by ležel na dně velké mísy, do níž vedou úzké cesty z východu a západu, ze severu i z jihu.

Přesto pevnost v Přemyšlu vznikla - a stala se z ní nejtvrdší bráněná a dobývaná pevnost Východu. Bitvy u Přemyšlu a v jeho okolí si v letech 1914-1915 příliš nezadaly s daleko proslulejší bitvou o francouzský Verdun.


Dělostřelecký fort Letownia z časů monarchie je velký jako hrad uprostřed Přemyšlu. V kopcích okolo města stojí téměř čtyři desítky podobných opevnění - za půl roku bojů na ně krvácelo více lidí než za staletí nejrůznějších obléhání.

Boj o pevnost se odehrával na kopcích, z nichž je dnes tak pěkný výhled do okolí - tam stály forty a pevnůstky a dělostřelecké baterie obsazené šedými rakouskými vojáky s orlíčky na pomačkaných čepicích.

Samo město, malý oříšek ve velké tvrdé skořápce, asi z krvavých bojů nahoře v kopcích mnoho nepoznalo. Slyšelo sice dunění stovek děl, vidělo procházející raněné, hladové či žebrající vojáky, zažilo i první letecké bombardování. Válku však ve městě připomínal hlavně hlad.

"Vše jde dobře - denně zemře hladem nejvýše tři sta lidí," poznamenal si téměř cynicky rakouský lékař na jaře 1915, kdy vrcholilo ruské obléhání Přemyšlu. K hladovějící stotřicetitisícové posádce pevnosti patřilo asi patnáct tisíc Čechů.

Rozbité zuby

Když člověk šlape lesem do kopce nad Přemyšlem, uvidí nejdříve komíny, které vyrůstají z trávy mezi vzrostlými stromy jako nějaké houby. Až když přijde blíže, objeví se před ním dlouhá cihlová stěna, rozčleněná oblouky a řadou oken. Vidí dělostřelecký fort Letownia - nebo spíše to, co z něj zbylo.

V cihlové stěně je průchod, který vede k temným vchodům do kasemat a k boulovitým zeleným kopečkům, do nichž se zasekávají přístupy na někdejší dělostřelecká stanoviště. Lze už jen tušit, že celý fort končil o kousek dále, na hraně stále ještě prudkého svahu. Okna, střílny ani pancéřové věže a zdi tu už nejsou vidět. Vše zakrývá les, křoví, tráva.

MŮŽE SE HODIT

Jak se tam dostat
Vlakem z Krakova přes Rzeszow nebo autem po silnici E40. Z Krakova je to asi 250 km.

Co si prohlédnout
Městské pamětihodnosti (kostely, hrad), vnitřní linii opevnění, která je nejzřetelnější na severozápadě a jihu či jihovýchodě města. K vycházce do kopců, kde leží zbytky vnější opevňovací linie, lze zvolit buď směr na jihovýchod, k ukrajinské hranici, kde leží skupina fortů Salis-Soglio, nebo na západ a sever, kde se od Letowni po fort San Rideau rozkládá linie 14 pevnůstek. Po dosti rozbité cestě lze pevnostní prstenec i objíždět.

Kde se o pevnosti dočíst více
Vladimír Kupka: Pevnosti Krakov a Přemyšl

Letownia je ještě docela zachovalá. Po nedalekém fortu Glinne zbyla jen stěna v zarostlém svahu, z níž ční kusy zdí a kleneb. Z vnitřní linie opevnění, která leží pod kopci a lemuje okraj města, je vidět už jen mělké zákopy s malou předprsní, táhnoucí se podél cesty. Sem tam je přerušují podkovovité valy, na nichž dnes místní lidé kosí trávu.

Jsou i zachovalejší, zřetelnější místa jako třeba fort Salis Soglio v jihovýchodní části pevnostního prstence. Ale jinak připomínají přemyšlská opevnění spíše malebnou ruinu středověkého hradu - nebo starého člověka, z jehož chrupu zbyly jen trosky.

V troskách skončilo druhé, pětiměsíční obléhání Přemyšlu. "Celý prstenec fortů, obtáčející Přemyšl, se vznesl do vzduchu - bylo to, jako by kopce vyskakovaly až k nebi. Všechny vojenské budovy se během okamžiku změnily v ruiny." Takový byl závěr nejdelšího obléhání z časů první světové války. Západ, spojený s Ruskem, tehdy slavil jedno ze svých prvních velkých vítězství po řadě porážek, které mu zasadili Němci.

O pár týdnů později, v květnu 1915, se přes kopce okolo Přemyšlu převalila fronta ještě jednou - během týdne bojů padla rozbitá pevnost zpět do rukou Němců a Rakušanů. A do míst, o něž po dlouhé měsíce bojovaly statisíce vojáků z Ruska, Haliče, Uher, Rakouska i Čech, se začal pomalu vracet věkovitý klid lesů a voňavých luk.

 

Dělostřelecký fort Letownia z časů monarchie je velký jako hrad uprostřed Přemyšlu. V kopcích okolo města stojí téměř čtyři desítky podobných opevnění - za půl roku bojů na ně krvácelo více lidí než za staletí nejrůznějších obléhání.

Dobývali jej Uhři, Tataři, Turci, Kozáci i Valaši - kdo chtěl ovládnout Přemyšl, musel ovládnout jeho městský hrad, který se dochoval až v renesanční podobě

Autoři: ,




Nejčtenější

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Další z rubriky

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.