Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Přehrady Jizerek: technické skvosty se smrtící silou tsunami

aktualizováno 
Turisty lákají do Jizerských hor nejen přírodní krásy. Hezké výlety se dají v nejsevernějším pohoří Česka podniknout i k technickým dílům a památkám, třeba přehradám. Je jich tu celkem osm, my jsme navštívili čtyři nejzajímavější, z toho tři během jednoho dne.

Dominantou přehrady je šoupátková věž. Stojí v průrvě, kde se hráz protrhla. | foto: Barbora Buřínská, iDNES.cz

Náš výlet začínáme v malebném městečku Desná, jehož historie sahá až do počátků osidlování Jizerských hor na přelomu 16. a 17. století. Z Desné se po málo frekventované silničce a také lesem přes Albrechtice v Jizerských horách, Mariánskou horu a Mariánskohorské Boudy dostaneme zhruba za dvě a půl hodiny k naší první zastávce - Přehradě Bílá Desná, známé také jako Protržená přehrada.

Procházka po dně Protržené přehrady

Přehradu, která byla vybudována na řece Bílá Desná s cílem zabránit opakovaným povodním, tady dnes už téměř sto let nenajdete. Místo toho ale máte jedinečnou možnost projít se po jejím dně.

Z původně 200 metrů dlouhé a 14 metrů široké vodní nádrže zbyly jen hromady kamenů, trosky hráze, přepadová kaskáda a kilometr dlouhá štola spojující přehradu s nedalekou Souší. Každý rok v zimě ve štole nacházejí útočiště stovky netopýrů. Nejzachovalejší památkou je šoupátková věž, stojící jako smutné memento v místě, kde se hráz přehrady v roce 1916 protrhla.

Pro bližší seznámení se můžete projít po krátké naučné stezce, která se zde vybudovala v roce 1996. Stezka s několika zastávkami a informačními tabulemi vede kolem zbytků hráze a návštěvníkům přibližuje památku na tabulích s informacemi vypalovanými do dřeva.

Jizerské hory. Protržená přehrada - dřevěná informační tabule na naučné stezceJizerské hory. Protržená přehrada - zbytky přehrady, tok Bílé Desné

Nepatrná skulina v hrázi během hodiny způsobila katastrofu

Protržená přehrada

Objem nádrže:
400 000 m3. V době protržení byla napuštěna zčásti.
Výška hráze: 13,16 m
Šířka paty hráze: 54 m
Šířka koruny hráze:
5,2 m
Délka hráze v koruně: 172,80 m


Stavbu řídil Emil Gebauer, dozorem nad ní byli pověřeni August Klammt a Karel Podhajský. Karel Podhajský se po tragédii zastřelil. Gebauer a Klammt byli souzeni, právní procesy se vlekly 17 let, nakonec byli viny zproštěni.

Zdroj: Wikipedie

Název přehrada získala díky svému osudu, kterému se nepodařilo zabránit. Necelý rok po svém dokončení se 18. září roku 1916 protrhla, smetla část obce Desná a zanechala za sebou spoušť včetně několika desítek mrtvých a stovek lidí bez přístřeší. Podle historických pramenů zahynulo 59 lidí.

Příčin protržení přehrady bylo více, mezi nimi i malá kapacita přepadů a nedostatečný geotechnický průzkum, z něhož plynuly následné konstrukční chyby.

Tragédie se odehrála velice rychle, v půl čtvrté odpoledne si všimli dřevaři malého pramínku vody tryskajícího z hráze, za další hodinu a něco už se řítilo do údolí k Desné 290 tisíc m3 vody. Smrtící tsunami.

Přehradu, jejíž zánik se dodnes považuje za největší katastrofu svého druhu v českých zemích, již nikdy nikdo neobnovil. V roce 1996 byl celý její areál prohlášen za kulturní památku.

Jizerské hory. Protržená přehrada - ústí přepadového kanálu

Protržená přehrada - ústí přepadového kanálu

Souš dnes působí osaměle

Po prohlídce naučné stezky kolem Protržené přehrady, vyfocení zajímavých památek, které zde po katastrofě zůstaly, se vydáváme do údolí řeky Černá Desná a po necelé hodince docházíme k Souši. Bohužel až ke břehům a podél nich jít nemůžeme, obcházíme ji tedy po nově opravené soušské silnici. Ta vede v opačném směru na Smědavu a dále do Bílého Potoka a Hejnic.

Tato silnička je v provozu jen v letní sezoně od května do října, v zimě je pro auta uzavřena. Aut tady ale ani v létě mnoho nepotkáte, zato musíte dávat pozor, abyste se nedostali do střetu s cyklisty a in-line bruslaři. Pro ně je tato zhruba 2,5 kilometrů dlouhá silnice hotovým rájem. Nenáročná, s dobrým povrchem a hlavně v překrásné krajině. Však jim, tedy především bruslařům, tiše závidím a umiňuju si, že příště sem vyrazím jedině s bruslemi.

Jizerské hory. Přehrada Souš

Přehrada Souš

Jizerské hory. Přehrada Souš - pohled ze silnice na hráz

Pohled ze silnice na hráz

Přehradu Souš zprovoznili v roce 1915 jako součást soustavy protipovodňových nádrží v Jizerkách, podobně jako Protrženou přehradu na Bílé Desné. Poučeni koncem sousední přehrady se ale Souš brzy poté zesílila a navýšila, do provozu se pak znovu uvedla v roce 1927.

Až do začátků 70. let byla Souš známá jako oblíbené místo odpočinku, lidé si kolem ní vybudovali svá letní sídla, na přehradě fungovala půjčovna loděk, rybáři odpočívali při lovu ryb. V roce 1974 se však změnila na rezervoár pitné vody pro Jablonecko a přilehlé okolí. Nyní je okolí přehrady přísně chráněno, koupat se a lovit ryby je přísně zakázané. Asi i proto na nás přehrada působí velmi osaměle.

Po obejití celé Přehrady Souš se ocitáme u její hráze, na ni se ale nedostaneme. Projdeme osadou Souš a zahýbáme doprava do lesů pod vrchol Novina, pak procházíme stejnojmennou osadou a pomalu klesáme zpět do Desné.

Jizerské hory. Přehrada Souš - blíž se k přehradě bohužel nedostaneme

Přehrada Souš - blíž se k přehradě bohužel nedostaneme

Obě hráze Josefodolské přehrady jsou ideální pro bruslaře

Celá cesta i s několika kratšími zastávkami nám trvala zhruba pět hodin. V Desné nasedáme do auta a uháníme směr Josefův Důl a Hrabětice. Bruslaři nás tak nadchli, že si říkáme, že by to byl hřích nevyužít hezkého podvečera k malé projížďce. Brusle stále vozíme v autě a naším nynějším cílem jsou asfaltové cesty po obou hrázích na další přehradě Josefův Důl. Auto necháváme stát v Hraběticích na parkovišti, seběhneme k přehradě a během půlhodiny už bruslíme.

Do bezprostředního okolí přehrady turisté přístup nemají, přesto je jejich vítaným cílem a to hlavně díky nádhernému okolí a dobře upraveným přístupovým cestám, které často vyhledávají i cyklisté. Nejblíž se k přehradě dostanete pouze na hráze, dlouhé zhruba 700 metrů.

Jizerské hory. Přehrada Josefův Důl - pohled na obě hráze

Přehrada Josefův Důl - pohled na obě hráze

Přehrada Josefův Důl je nejmladší a s rozlohou 1,38 km2 zároveň největší přehradou Jizerských hor. Její stavba na řece Kamenici trvala šest let a jako zásobárna pitné vody pro Liberecko a Jablonecko začala sloužit v roce 1982.

V současné době probíhají na přehradě rozsáhlé rekonstrukční práce, které měly za následek snížení hladiny až o šest metrů. Odpouštění začalo už v prosinci minulého roku, od června kromě jiného probíhá i oprava věže, z níž se odebírá voda pro úpravnu v Bedřichově. Konec rekonstrukce se odhaduje na listopad letošního roku.

Jizerské hory. Přehrada Josefův Důl - po částečném upuštění se hladina snížila o 6 metrů

Po částečném upuštění se hladina snížila o 6 metrů

Jizerské hory. Přehrada Josefův Důl - rekonstrukce lávky a věže

Rekonstrukce lávky a věže

Bedřichovská přehrada: konečně se můžeme vykoupat

Tři přehrady v jeden den nás opravdu nadchly, proto se hned druhý den vydáváme ještě k jedné zajímavé přehradě. Je jí Přehrada Černá Nisa (také Bedřichovská přehrada), nejvýše položená přehrada v Čechách. Nadmořská výška koruny hráze je 775,5 m n. m.

Náš výlet začínáme v Bedřichově, kde na centrálním parkovišti necháváme auto a příjemnou cestou po žluté lesem jdeme k Nové Louce, kam dorazíme zhruba po necelé hodině. Občerstvíme se ve známé Šámalově chatě a další zastávku plánujeme až u přehrady.

Od Nové Louky je to už kousek, necelé dva kilometry. A také za chvíli začíná mezi stromy probleskovat vodní hladina. Než se dostaneme ke břehu, kde bychom si mohli odpočinout a také se vykoupat, musíme překonat několik stovek metrů celkem nepříjemné, místy rozbahněné cesty, vedoucí po turistické trase podél vodní hladiny.

Jizerské hory. Přehrada Černá NisaJizerské hory. Přehrada Černá Nisa

Jakmile dojdeme na břeh, hned na první pohled nás zarazí velice tmavá voda v přehradě. Její hnědé zabarvení způsobují příměsi rašeliny, které se do vody dostanou. To můžeme potvrdit, cestou k vodě jsme chvílemi zapadali do nevábného, mokrého, rašelině podobného bahýnka.

Přehrada na Černé Nise byla stejně jako ostatní starší přehrady, které jsme navštívili, vybudována v letech 1903 – 1905 jako součást protipovodňového systému. K přehradě patří i vodní elektrárna v několik kilometrů vzdáleném Rudolfově, kam je voda odváděna podzemním potrubím.

Jizerské hory. Přehrada Černá Nisa - pohled na hráz

Přehrada Černá Nisa - pohled na hráz

Po zhruba dvouhodinovém odpočinku se vracíme zpět do Bedřichova. Pro zpáteční cestu zvolíme jinou cestu, která začíná u hráze přehrady a vede přes Klikvovou louku zpět do Bedřichova.

Mapy © Google





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.