Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Před cestou do Indie mě nechali na holičkách

  10:27aktualizováno  10:27
Cesta do indického Zanskaru byla vlastně čirým bláznovstvím. Kdyby mi totiž ještě v létě někdo navrhl, abych se vydal na 130 kilometrů dlouhou túru, asi bych si poklepal na čelo. Kdyby mi navíc řekl, abych jel hned po útocích na New York do těsné blízkosti silně muslimské země, asi bych si pomyslel, že se pomátl. Nakonec jsem přesně tohle udělal o své vlastní vůli.

Myšlenkou vydat se do Himalájí jsem se zabýval už dlouhou dobu. Představoval jsem si ale spíš pohodlnější poznávací výlet, kdy se budu horskou scenérií kochat zpoza okénka autobusu. Navíc jsem tuto představu měl spojenou pouze s Nepálem.

Až článek o treku v indických Himalájích, k němuž jsem se náhodně dostal, mě patřičně inspiroval. Pak už šlo všechno ráz na ráz. Letenky, nepostradatelný průvodce Lonely Planet (obyčejný i trekový), boty, oblečení a potřeby pro kempování a byl jsem připraven.

Pak ovšem přišly komplikace v podobě 11. září 2001. Týden po útoku byla situace stále chaotická, vypadalo to, že Američané začnou s nálety, turisty urychleně evakuovali z Pákistánu. Naše destinace se nacházela v indickém státě Džammú a Kašmír, který hraničí s Pákistánem.

Na holičkách
V den, kdy se měly platit letenky, jsem najednou zůstal sám. Mí drazí spolucestovatelé, kteří podlehli naléhavým hlasům své rodiny, couvli. Zbyl jsem jen já, navíc s obrovským stanem pro tři, v jehož nošení jsme se měli střídat (a který jsem na treku proklínal snad každou hodinu, vyjma dvou blažených dnů, kdy jsem si dopřál nosiče).

Chějí přece bombardovat Afghánistán, říkal jsem si. To na mě zrovna tak může spadnout římsa v Praze! S daleko větší pravděpodobností spadnu ze skály než by mě trefila kulka.

Pravda, ještě v letadle do Dillí jsem se usilovně přesvědčoval, že strach z cesty do indických hor nemá žádnou logiku. V živém mumraji indického hlavního města jsem na obavy definitivně zapomněl a cele se oddal vzrušení z cesty.

Aklimatizace v Indii
Snad mi to milovníci Indie odpustí, ale Dillí nesnáším. Ten příšerný, ohlušující, omračující a všudypřítomný chaos, útočící nekompromisně na všechny smysly, mi prostě hrozně vadí. A žádná památka, žádná přednost tohoto města to nedokáže kompenzovat.

Takže jsem hned nazítří časně ráno nasedl do malého letadélka společnosti Jet Airways a odletěl do města Leh. Hlavní město transhimalájské oblasti Ladakh leží mezi vrcholy západních Himalájí a Tibetskou náhorní plošinou (sousedící na západě a severu s Pákistánem a na východě s Tibetem).

Po nezbytné aklimatizaci (Leh již leží ve výšce 3500 m) jsem několika autobusy postupně dopravil do města Padum, správního střediska oblasti Zanskar.

Zanskar je malá izolovaná oblast na jih od Ladakhu, kterou tvoří několik údolí, sevřených horami, které se stýkají právě v Padumu. Protože leží na závětrné straně hlavního pásma Himalájí, padá tu mnohem více sněhu než v okolních oblastech a horské průsmyky bývají zasněžené a tudíž neprůchodné přes polovinu roku.

Sám ve městě
Z tohoto pohledu jsem do Padumu dorazil na poslední chvíli. Byl začátek října a během dvou týdnů mohlo začít sněžit. To by byla značná komplikace - zneprůchodila by se totiž jediná silnice, která spojuje městečko s okolním světem.

Představa, že mě třeba unesou (Lonely Planet zmiňuje i tyto případy) nebo že prostě jen spadnu někam do rokle a nikdo mě ani nebude hledat, nebyla zrovna lákavá.

Kvůli této skutečnosti tu už také nebyli žádní turisté, což bylo na jednu stranu úlevné, na druhou přece jen poněkud tísnivé. Představa, že mě třeba unesou (Lonely Planet zmiňuje i tyto případy) nebo že prostě jen spadnu někam do rokle a nikdo mě ani nebude hledat, nebyla zrovna lákavá.

Proto mě docela příjemně překvapil zájem majitele jednoho z nabízených "rooms" dobrodružně umístěném na střeše domu s vyhlídkou na okolní svahy. Odvedl mě sám na místní policejní stanici, abych se zaregistroval právě pro případ nějaké nehody.

Naposledy jsem ještě v pohodlí povečeřel v jediné otevřené restauraci tibetského hotelu, kde jsem byl jediným hostem. Jiní turisté tu už logicky nebyli a místní se raději scházeli v začouzené čajovně - a po ucházející porci čou-mein, nudlí po čínsku se skopovým, jsem se odebral na kutě. Zítra to konečně začne.

Kargyak, nejvýše položená zanskarská vesnice.

V sedle Šinglo-La, 5090 metrů nad mořem.

Sestup údolím horské říčky, v pozadí štíty Velkého Himálaje.

Indické město Padum

Autoři:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Další z rubriky

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.