Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Velká Fatra: třídenní trek s batohem, který vám učaruje

  5:00aktualizováno  5:00
Ke klasickým túrám ve slovenských horách patří přechod Velké Fatry. Třídenní putování s batohem spojené se spaním v nádherné přírodě je nezapomenutelným a celoživotním zážitkem. Kudy jít a kde spát, vám právě teď poradíme.

Hřebenovka Velké Fatry, výstup na Ostredok (1 592 m) | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Velká Fatra má srovnatelnou nadmořskou výšku jako Krkonoše, to je však jediné, v čem jsou si tyto hory podobné. Velká rozloha, málo rekreačních center a chat, chybějící lanovky a dlouhé nástupy do hor činí z Velké Fatry oázu nedotčené a divoké přírody. Proto také byla prohlášena v roce 2002 za národní park.

Jednodenní túry jsou na Velké Fatře dlouhé a fyzicky náročné. K důkladnému poznání a prožití těchto hor se proto praktikují několikadenní  přechody. Spí se na salaších nebo v místech určených správou národního parku pro jednodenní bivakování a táboření. V případě nouze je možné nalézt útočiště i na horských chatách.

Pohodový začátek v Ružomberku

K přechodu hřebene Velké Fatry potřebujete tři volné dny, třeba jeden prodloužený víkend. Putuje se ze severu na jih nebo z jihu na sever, vyjde to v podstatě nastejno. Vybrat si můžete trasu pohodovější liptovskou, anebo velmi náročnou turčianskou.

Pohodová verze začíná v dobře dostupném městě Ružemberok, ležícím na hlavní silniční i železniční trase Bratislava – Košice. Zde je k dispozici kabinková lanovka do rekreačního střediska Malinô-Brdo, jejíž dolní stanice se nachází v okrajové městské části Hrabovo. Osmimístná kabinka vás vyveze z 540 m do 923 m nad mořem, což je v případě těžkého batohu s výbavou na tři dny rozhodně příjemný začátek. Ušetřené síly můžete věnovat například horským kárám nebo jiným atrakcím, které rekreační středisko nabízí. V dosahu 45 minut chůze je také dřevěná vesnička Vlkolínec zapsaná v seznamu památek UNESCO.

Liptovský hřeben Velké Fatry s Rakytovem a Čierným kameňom

Liptovský hřeben Velké Fatry s Rakytovem a Čierným kameňom

Placatá hora Ploská (1 532 m)

Placatá hora Ploská (1 532 m)

Věnujme se však konečně přechodu Velké Fatry. Ten začíná táhlým výstupem na travnatý vrch Malinô (1 209 m), z něhož se otevírá první fantastický rozhled na Liptovskou kotlinu, Tatry a Chočské vrchy. Následuje pozvolna stoupající hřebenovka střídavě lesem a loukami. Jde se pohodlně po pevné cestě, nehrozí žádné vývraty ani prodírání houštím. Terén je však houpavý, klesání a následné stoupání se mnohokrát opakuje.

Navečer byste měli v pohodě dorazit k vojenské zotavovně Smrekovica, kde je pramen vody, útočiště v případě nouze a o kousek dál v lokalitě Močidla také bivakovací lokalita. Nejrovnější terén k postavení stanu nabízí malý vápencový lom vpravo od značené cesty.

Pramen pod Čierným kameňom nad Ľubochnianskou dolinou

Pramen pod Čierným kameňom nad Ľubochnianskou dolinou

Ukázka středoevropské horské divočiny

Velká Fatra má dva rovnoběžné hřebeny oddělené hlubokou Ľubochnianskou dolinou. Spojují se v masivu majestátní hory Ploská (1 532 m). Výše popsaná trasa z Ružomberku vede tzv. liptovským hřebenem, který je více odlesněný, civilizovanější, pro chůzi pohodlnější a pro většinu návštěvníků zřejmě i hezčí.

Oproti tomu turčianský hřeben je zalesněná divočina s minimálním turistickým provozem, velmi členitým terénem a nedostatkem vodních zdrojů. Je určen hlavně otrlým a odvážným, kteří již mají něco nachozeno. Červeně značená magistrála turčianského hřebene začíná v malém lázeňském letovisku Lubochňa, kde zastavují pouze osobní vlaky.

Dovolená na Slovensku

Vydejte se poznávat krásy sousedního Slovenska. Raketa.cz nabízí aktuální slevy na pobyty na Slovensku.

Kompromisní variantou mezi velmi náročnou turčianskou a pohodovou liptovskou hřebenovkou je modře značená trasa z Lubochně přes Kútnikov kopec, Červený grúň, Magurku a Chabadzovou do Nižného Šiprúnskeho sedla, kde se tato trasa napojuje na liptovský hřeben. Stojí za to si ji vyzkoušet, nesmí vás ovšem hned v úvodu odradit. Neudržovaná a nechozená stezka často mizí v trávě, křoví nebo ve vývratech, střídají se prudké výstupy s následnými "nesmyslnými" ztrátami výšky. Značku je nutné občas pohledat. To vše způsobuje, že tempo pochodu je poloviční, avšak energetický výdej dvojnásobný. A k tomu chybí voda k doplnění rychle mizejících zásob!

Turčianský hřeben je náročný.

Turčianský hřeben je náročný.

S medvědy na Rakytov

Vraťme se raději na pohodlné putování liptovským hřebenem, jehož druhá etapa vás uvítá cedulí informující o zvýšeném výskytu medvěda hnědého. Kdyby vás tato zpráva rozladila a rozhodila, na kuráž si dejte panáka v horském hotelu Smrekovica, stojícím hned naproti.

Fotogalerie

Další kilometry se vám pak budou líbit tím víc: pokroucené bukové lesy, pohodlná pevná stezka a na obzoru pyramida hory Rakytov (1 567 m) – jednoho z nejkrásnějších kopců Velké Fatry. Výstup na něj dá pořádně zabrat, vynechat byste ho ale rozhodně neměli, přestože se nabízí traverzový obchvat. Teprve na vrcholu Rakytova totiž spatříte před sebou Velkou Fatru v plné kráse, vše doposud byl jenom skromný úvod. Nádherná je především obrovská hora Ploská (1 532 m) a vedle ní pokřivené vápencové skalisko Čierny kameň.

Další cesta mezi Rakytovem a Ploskou vede převážně otevřeným terénem s neustávajícími výhledy. Centrální části Velké Fatry byly totiž v minulosti odlesněné kvůli pastvě dobytka, což podmínilo vznik unikátní kulturní krajiny. Potěšitelným a pro krajinu zároveň přínosným faktem je, že pastevectví se nadmořských výškách až do
1 500 m stále praktikuje jak v "ovčím", tak "kravském" podání. Cinkot zvonců je proto obvyklou zvukovou kulisou velkofatranského putování.

Nejhezčí chata slovenských hor

V tomto romantickém horském světě, kde se odkrývají stále nové pohledy do dálek, ani nezaznamenáte, že jste právě zdolali vrch Ploská (1 532 m). Před sebou máte docela blízko nejvyšší Ostredok (1 592 m), bylo by však velkou chybou, kdybyste si neudělali zacházku k Chatě pod Borišovem, která zaujímá nejvyšší příčky v pomyslném žebříčku nejhezčích a nejstylovějších chat na Slovensku. Krčí se na úbočí oblého kužele majestátního Borišova (1 510 m), chybí jí veškeré moderní civilizační vymoženosti a vše potřebné k jejímu provozu je třeba vynést na zádech. Sousední hora Ploská se strmými lavinovými kotly a malebná mozaika lesů a pastvin v bezprostředním okolí vytváří doslova idylickou scenérii, kvůli níž se vyplatí na chatě pobýt, něco si dát a chvilku relaxovat.

Chata pod Borišovem

Chata pod Borišovem

Hora Borišov (1 510 m) s chatou na úbočí

Hora Borišov (1 510 m) s chatou na úbočí

V případě, že na chatě nezakotvíte přes noc, čekají vás nejvyšší partie Velké Fatry v podobě mohutných kopců s oblými travnatými vrcholy, dosahujících nadmořských výšek přes 1 500 m. Nejvyšší z nich jsou Ostredok (1 592 m) a Krížna (1 574 m). K noclehu se nabízí řada salaší na dohled od značené cesty: největší luxus skýtá salaš pod Suchým vrchem. Budete-li však v dobré kondici, zadaří se vám ještě do večera dojít ke kolibě nad Kráľovou studňou s povoleným bivakovacím místem a ohništěm, případně k hotelu Kráľova studňa o kousek níže.

Salaš pod Suchým vrchem

Salaš pod Suchým vrchem

Sestup do civilizace

Na Kráľovej studni jste v podstatě již na konci hřebenovky a zbývá už jenom sestup. Ten je však ještě hodně dlouhý a zabere aspoň půl dne. Nejkratší sestupové trasy vedou do Harmanecké doliny, kde si lze zkrátit čekání na sporadicky jezdící vlaky prohlídkou Harmanecké jeskyně. Ta patří krásou krápníkové výzdoby a mohutností podzemních prostor k nejvelkolepějším na Slovensku. Pozor však na ni, od parkoviště se k ní jde  45 minut a 240 výškových metrů.

Jiné sestupy z Kráľovy studně směřují do Blatnické nebo Gaderské doliny, které prořezávají pustinu hor a pralesů v západní části pohoří. Tato oblast patří k přírodovědně nejcennějším v celé Velké Fatře, průchod dolinami je však velmi dlouhý a pro pěší pochod i bez batohu únavný. Nedá se ale nic dělat, Velká Fatra své krásy nikomu zadarmo nedává.

Může se hodit

Itinerář trasy
1. den: Ružomberok – Malinô – Nižné Šiprúnske sedlo – vojenská zotavovna Smrekovica – Močidla, lom
2. den: Močidla, lom – hotel Smrekovica – Rakytov – sedlo Ploské – Chata pod Borišovem – Kýšky – Ostredok–– Krížna – koliba nad Kráľovou studňou
3. den: koliba nad Kráľovou studňou – hotel Kráľova studňa – dolina Túfna – Horný Harmanec

Prameny a zdroje vody na značených trasách
Vojenská zotavovna Smrekovica, pod Čierným kameňem, Chata pod Borišovem, modrý traverz Ploské, Kráľova studňa

Itinerář trasy:
1. den: Ružomberok – Malinô – Nižné Šiprúnske sedlo – vojenská zotavovna Smrekovica – Močidla, lom
2. den: Močidla, lom – hotel Smrekovica – Rakytov – sedlo Ploské – Chata pod Borišovem – Kýšky – Ostredok–– Krížna – koliba nad Kráľovou studňou
3. den: koliba nad Kráľovou studňou – hotel Kráľova studňa – dolina Túfna – Horný Harmanec

Bivakovací místa a táboření

  • okolí horského hotelu Smrekovica
  • salaše v okolí Chaty pod Borišovem
  • salaš Kýšky
  • salaš pod Suchým vrchem
  • salaš nad Kráľovou studňou

Jak se tam dostat
K přechodu Velké Fatry je nutné využít hromadnou dopravu, nejlépe vlak. Zatímco na severu po trati Žilina – Vrútky – Košice jezdí spoje pravidelně, na jihu z Vrútek do Banské Bystrice jen sporadicky. Výhodným výchozím (konečným) místem je železniční stanice Ružomberok (Harmanec-jaskyňa). Pokud budete mít auto, musíte jej nechat někde zaparkované a pak se k němu vrátit vlakem nebo autobusem.

Mapy
1:50 000 VKÚ Harmanec č. 121 – Veľká Fatra

Velká Fatra

Velká Fatra

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.