Velká Fatra má srovnatelnou nadmořskou výšku jako Krkonoše, to je však jediné, v čem jsou si tyto hory podobné. Velká rozloha, málo rekreačních center a chat, chybějící lanovky a dlouhé nástupy do hor činí z Velké Fatry oázu nedotčené a divoké přírody. Proto také byla prohlášena v roce 2002 za národní park.
Jednodenní túry jsou na Velké Fatře dlouhé a fyzicky náročné. K důkladnému poznání a prožití těchto hor se proto praktikují několikadenní přechody. Spí se na salaších nebo v místech určených správou národního parku pro jednodenní bivakování a táboření. V případě nouze je možné nalézt útočiště i na horských chatách.
Pohodový začátek v Ružomberku
K přechodu hřebene Velké Fatry potřebujete tři volné dny, třeba jeden prodloužený víkend. Putuje se ze severu na jih nebo z jihu na sever, vyjde to v podstatě nastejno. Vybrat si můžete trasu pohodovější liptovskou, anebo velmi náročnou turčianskou.
Pohodová verze začíná v dobře dostupném městě Ružemberok, ležícím na hlavní silniční i železniční trase Bratislava – Košice. Zde je k dispozici kabinková lanovka do rekreačního střediska Malinô-Brdo, jejíž dolní stanice se nachází v okrajové městské části Hrabovo. Osmimístná kabinka vás vyveze z 540 m do 923 m nad mořem, což je v případě těžkého batohu s výbavou na tři dny rozhodně příjemný začátek. Ušetřené síly můžete věnovat například horským kárám nebo jiným atrakcím, které rekreační středisko nabízí. V dosahu 45 minut chůze je také dřevěná vesnička Vlkolínec zapsaná v seznamu památek UNESCO.
Věnujme se však konečně přechodu Velké Fatry. Ten začíná táhlým výstupem na travnatý vrch Malinô (1 209 m), z něhož se otevírá první fantastický rozhled na Liptovskou kotlinu, Tatry a Chočské vrchy. Následuje pozvolna stoupající hřebenovka střídavě lesem a loukami. Jde se pohodlně po pevné cestě, nehrozí žádné vývraty ani prodírání houštím. Terén je však houpavý, klesání a následné stoupání se mnohokrát opakuje.
Navečer byste měli v pohodě dorazit k vojenské zotavovně Smrekovica, kde je pramen vody, útočiště v případě nouze a o kousek dál v lokalitě Močidla také bivakovací lokalita. Nejrovnější terén k postavení stanu nabízí malý vápencový lom vpravo od značené cesty.
Ukázka středoevropské horské divočiny
Velká Fatra má dva rovnoběžné hřebeny oddělené hlubokou Ľubochnianskou dolinou. Spojují se v masivu majestátní hory Ploská (1 532 m). Výše popsaná trasa z Ružomberku vede tzv. liptovským hřebenem, který je více odlesněný, civilizovanější, pro chůzi pohodlnější a pro většinu návštěvníků zřejmě i hezčí.
Oproti tomu turčianský hřeben je zalesněná divočina s minimálním turistickým provozem, velmi členitým terénem a nedostatkem vodních zdrojů. Je určen hlavně otrlým a odvážným, kteří již mají něco nachozeno. Červeně značená magistrála turčianského hřebene začíná v malém lázeňském letovisku Lubochňa, kde zastavují pouze osobní vlaky.
Dovolená na SlovenskuVydejte se poznávat krásy sousedního Slovenska. Raketa.cz nabízí aktuální slevy na pobyty na Slovensku. |
Kompromisní variantou mezi velmi náročnou turčianskou a pohodovou liptovskou hřebenovkou je modře značená trasa z Lubochně přes Kútnikov kopec, Červený grúň, Magurku a Chabadzovou do Nižného Šiprúnskeho sedla, kde se tato trasa napojuje na liptovský hřeben. Stojí za to si ji vyzkoušet, nesmí vás ovšem hned v úvodu odradit. Neudržovaná a nechozená stezka často mizí v trávě, křoví nebo ve vývratech, střídají se prudké výstupy s následnými "nesmyslnými" ztrátami výšky. Značku je nutné občas pohledat. To vše způsobuje, že tempo pochodu je poloviční, avšak energetický výdej dvojnásobný. A k tomu chybí voda k doplnění rychle mizejících zásob!
S medvědy na Rakytov
Vraťme se raději na pohodlné putování liptovským hřebenem, jehož druhá etapa vás uvítá cedulí informující o zvýšeném výskytu medvěda hnědého. Kdyby vás tato zpráva rozladila a rozhodila, na kuráž si dejte panáka v horském hotelu Smrekovica, stojícím hned naproti.
Další kilometry se vám pak budou líbit tím víc: pokroucené bukové lesy, pohodlná pevná stezka a na obzoru pyramida hory Rakytov (1 567 m) – jednoho z nejkrásnějších kopců Velké Fatry. Výstup na něj dá pořádně zabrat, vynechat byste ho ale rozhodně neměli, přestože se nabízí traverzový obchvat. Teprve na vrcholu Rakytova totiž spatříte před sebou Velkou Fatru v plné kráse, vše doposud byl jenom skromný úvod. Nádherná je především obrovská hora Ploská (1 532 m) a vedle ní pokřivené vápencové skalisko Čierny kameň.
Další cesta mezi Rakytovem a Ploskou vede převážně otevřeným terénem s neustávajícími výhledy. Centrální části Velké Fatry byly totiž v minulosti odlesněné kvůli pastvě dobytka, což podmínilo vznik unikátní kulturní krajiny. Potěšitelným a pro krajinu zároveň přínosným faktem je, že pastevectví se nadmořských výškách až do
1 500 m stále praktikuje jak v "ovčím", tak "kravském" podání. Cinkot zvonců je proto obvyklou zvukovou kulisou velkofatranského putování.
Nejhezčí chata slovenských hor
V tomto romantickém horském světě, kde se odkrývají stále nové pohledy do dálek, ani nezaznamenáte, že jste právě zdolali vrch Ploská (1 532 m). Před sebou máte docela blízko nejvyšší Ostredok (1 592 m), bylo by však velkou chybou, kdybyste si neudělali zacházku k Chatě pod Borišovem, která zaujímá nejvyšší příčky v pomyslném žebříčku nejhezčích a nejstylovějších chat na Slovensku. Krčí se na úbočí oblého kužele majestátního Borišova (1 510 m), chybí jí veškeré moderní civilizační vymoženosti a vše potřebné k jejímu provozu je třeba vynést na zádech. Sousední hora Ploská se strmými lavinovými kotly a malebná mozaika lesů a pastvin v bezprostředním okolí vytváří doslova idylickou scenérii, kvůli níž se vyplatí na chatě pobýt, něco si dát a chvilku relaxovat.
V případě, že na chatě nezakotvíte přes noc, čekají vás nejvyšší partie Velké Fatry v podobě mohutných kopců s oblými travnatými vrcholy, dosahujících nadmořských výšek přes 1 500 m. Nejvyšší z nich jsou Ostredok (1 592 m) a Krížna (1 574 m). K noclehu se nabízí řada salaší na dohled od značené cesty: největší luxus skýtá salaš pod Suchým vrchem. Budete-li však v dobré kondici, zadaří se vám ještě do večera dojít ke kolibě nad Kráľovou studňou s povoleným bivakovacím místem a ohništěm, případně k hotelu Kráľova studňa o kousek níže.
Sestup do civilizace
Na Kráľovej studni jste v podstatě již na konci hřebenovky a zbývá už jenom sestup. Ten je však ještě hodně dlouhý a zabere aspoň půl dne. Nejkratší sestupové trasy vedou do Harmanecké doliny, kde si lze zkrátit čekání na sporadicky jezdící vlaky prohlídkou Harmanecké jeskyně. Ta patří krásou krápníkové výzdoby a mohutností podzemních prostor k nejvelkolepějším na Slovensku. Pozor však na ni, od parkoviště se k ní jde 45 minut a 240 výškových metrů.
Jiné sestupy z Kráľovy studně směřují do Blatnické nebo Gaderské doliny, které prořezávají pustinu hor a pralesů v západní části pohoří. Tato oblast patří k přírodovědně nejcennějším v celé Velké Fatře, průchod dolinami je však velmi dlouhý a pro pěší pochod i bez batohu únavný. Nedá se ale nic dělat, Velká Fatra své krásy nikomu zadarmo nedává.
Může se hoditItinerář trasy Prameny a zdroje vody na značených trasách Itinerář trasy: Bivakovací místa a táboření
Jak se tam dostat Mapy |