Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Víkendový přechod Jeseníků a nejvýše položený nocleh v Česku

aktualizováno 
Přechod nejvyšších moravskoslezských hor představuje v kteroukoli roční dobu nezapomenutelný krajinářský zážitek i hodnotný sportovní výkon. Dvoudenní putování bez zátěže si můžete navíc zpestřit noclehem na nejvýše položené ubytovně v Česku.

Jeseníky ze Ztracených kamenů | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Jeseníky jsou po Krkonoších druhé nejvyšší hory v České republice. Vrcholky nejvyšších kopců přesahujících 1 300 m jsou bezlesé a spíše ploché, takže pokud překonáte strmý okrajový svah pohoří a jste už nahoře, žádné velké ztráty nadmořské výšky nečekejte. Přechod hlavní hřebenovky lze tudíž označit za pohodový. Ovšem jenom v případě, že je příznivé počasí bez deště, zimy a větru, což jsou povětrnostní fenomény pro jesenickou oblast velmi časté a typické.

Kudy nahoru na hřeben

S přechodem Jeseníků začněte na severu v Ramzovském sedle (760 m) s nejvýše položenou železniční zastávkou na Moravě a ve Slezsku. Má to řadu výhod. Je sem po ránu dobré vlakové spojení, do večera stihnete dojít až do oblasti Pradědu s možnostmi ubytování a ještě se můžete za 170 korun nechat vyvézt lanovkou na Šerák (1 343 m) a ušetřit tak mnoho sil i drahocenného času.

Fotogalerie

Sympatickým startovacím místem jesenické hřebenovky je Jiřího chata na Šeráku. V roce 1888 ji nechal postavit německý turistický horský spolek a pojmenoval ji na památku vratislavského biskupa Jiřího Koppa, který projekt finančně podpořil. Nynější kamenná stavba pochází z roku 1893. Pokud vám chybí tekutiny nebo energie, tady si je můžete doplnit. Další příležitost se naskytne až na 12 km vzdáleném Červenohorském sedle.

Dokonalý kruhový výhled z Keprníku

První výšlap míří na sousední horu Keprník, která se tyčí 1,5 km jižním směrem. Keprník je nejvyšším místem severní části Jeseníků a zároveň národní přírodní rezervací spolu se sousedními vrchy Šerák a Vozka. Je to jedno z nejdéle chráněných území u nás, první rezervace na ochranu horských smrčin a rašelinišť zde byla vyhlášena již Lichtenštejny roku 1903. Keprník nabízí dokonalý kruhový rozhled a za příznivé dohlednosti odtud přehlédnete velkou část českého území od Krkonoš až po Beskydy.

Červená značka vedoucí přes vrchol je určena pouze pro pěší, pohyb cyklistů tady není dovolen. Zajímavostí posledních let je cílená likvidace bujných porostů kosodřeviny, která v Jeseníkách není doma (byla sem dovezena z Alp) a dnes utlačuje a vypuzuje vzácnou horskou flóru.

Jiřího chata na Šeráku

Jiřího chata na Šeráku

Lanovka na Šerák

Lanovka na Šerák

Přes Vozku a Červenou horu

Červená hřebenová magistrála míjí za Keprníkem horu Vozka (1 377 m) s ponurými skalisky, která mají podle pověsti připomínat zkamenělého formana s koňským povozem. Pokud máte čas, rozhodně sem odbočte a na hřebenovku se znovu napojte pod Červenou horou (1 337 m). Na Vozku chodí málo lidí, ze skalisek je hezký výhled a okolní les připomíná strašidelný prales. Hodina zdržení za to určitě stojí.

Za krátký výstup stojí i vrchol Červené hory, kam rovněž mnoho turistů nezavítá, protože leží mimo červenou magistrálu. Z Vozky se na ni dostanete po zelené a žluté značce. Na táhlém hřbetu Červené hory s porosty kleče a nízkých smrčků vystupuje řada menších skalek a balvanů. Zajímavým útvarem je skalní okno vytvořené ze dvou sesutých bloků. Kousek pod vrcholem se nachází Vřesová studánka se zázračnou léčivou vodou a poutní kaplí, kde se lze dočasně schovat před nepohodou. Stávala tu také turistická chata, která však byla v havarijním stavu v roce 1988 stržena (základy jsou stále patrné).

Na Vřesové studánce vystřídá příjemný horský chodníček červené magistrály zpevněná lesní cesta pro cyklisty, která míří k silici na Červenohorském sedle (1 012 m). Případný ústup z hor autobusem dnes nehrozí, protože silnice se opravuje a veřejná doprava je dočasně zrušena.

Mezi Vozkou a Červenou horou

Mezi Vozkou a Červenou horou

Skály na Vozkovi

Skály na Vozkovi

Nejvyšší nocleh v Česku

Dalším cílem a také koncovým místem, kam se dá za jeden den z Ramzové ještě v pohodě dojít, je Praděd. Nejvyšší moravskoslezská hora je ověnčena mnoha superlativy a několika NEJ, málokdy se však v souvislosti s Pradědem zmiňuje, že je to nejvyšší místo v Česku, kde můžete legálně složit hlavu a přespat. V nabídce je hotelové nebo turistické ubytování v přízemí telekomunikační věže, nejnižší cena je 300 korun za nocleh. Ideální místo pro pohodlné pozorování východu nebo západu slunce.

Z Červenohorského sedla vedou směrem k Pradědu dvě cesty: kratší červená po hřebeni pro pěší a delší modrá úbočím pro cyklisty a lyžaře. Obě se spojí po 6 km, resp. 7,5 km u chaty Švýcárna, která vás přivítá nezvyklou podívanou: na loukách okolo, kam se dříve nesmělo z důvodu ochrany přírody ani šlápnout, se pase stádečko skotského chlupatého hovězího dobytka „Highland cattle“. Znovuobnovení pastvy má pomoci obnovit zarůstající a mizející louky a zároveň navázat na tradice z minulosti. Název turistické chaty Švýcárna je totiž vzpomínkou na prvního salašníka, kterého sem jakožto odborníka pastevce z Alp pozvali Lichtenštejnové v první polovině 19. století.

Poznejte krásy Jeseníků

Udělejte si výlet na Praděd a dolů se projeďte na koloběžce, nebo vyjeďte lanovkou na Šerák. Pro ty co chtějí odpočívat se nabízí možnosti wellness. Jeseníky si zamilujete a s Raketa.cz navíc ještě ušetříte.

Posledních 3,5 km ze Švýcárny na Praděd je bohužel nutné absolvovat po asfaltce a navíc oklikou. Někdejší chodníček kolem Tabulových skal je uzavřený a na mnoha místech již doslova ztracený v rozrůstajících se porostech kosodřeviny.

Z Ovčárny do tundry

Nocleh na Pradědu má mimo jiné také tu výhodu, že převážná část trasy druhého dne povede směrem dolů. Navíc partií, která je přírodovědně nejcennější a krajinářsky nejvděčnější z celých Jeseníků. Úsek mezi Pradědem (resp. chatou Ovčárna) a silničním sedlem Skřítek zdoláte pěšky zhruba za půl dne. Na kole se tudy nesmí.

Když si ráno přivstanete, stihnete sejít po silnici z Pradědu na chatu Ovčárna ještě bez přítomnosti svátečních výletníků v sandálech a lodičkách. Pak následuje první a zároveň poslední větší výstup kolem Petrových kamenů na druhý nejvyšší jesenický vrchol Vysokou holi (1 464 m). Odtud se pak v podstatě stále klesá až k hodinu vzdálené Jelení studánce s vydatným pramenem a kamennou útulnou.

Jesenická tundra

Jesenická tundra

Okolo se rozprostírá bezlesá krajina severské tundry. Zdejší drsné přírodní prostředí, srovnatelné s polárními oblastmi, předurčilo vývoj zcela specifické květeny přizpůsobené místním podmínkám. Na podzim sice už skoro žádné květy nespatříte, pokochat se však můžete zpětnými pohledy na Praděd krásně osvícený dopoledním sluncem. Dobře je například vidět starý, již mnoho let nepoužívaný serpentinový chodník od chaty Barborka, který byl kvůli silné erozi zrušen. A v popředí pověstmi opředené Petrovy kameny, k nimž je bohužel vstup zakázán.

Při podzimní inverzi bývá vidět i hodně do dálky. Jihovýchodně se rozprostírají pláně Nízkého Jeseníku s vyčnívající vyhaslou sopkou Velký Roudný. Za příznivé dohlednosti zhlédnete na obzoru Beskydy a Hostýnské vrchy, výjimečně i Bílé Karpaty.

Poslední úsek za Jelení studánkou má zelené značení a vede kolem skalisky ozdobených vrcholů Břidličná, Pecný, Pec a Ztracené skály na sedlo Skřítek. Autobusů tu sice moc nejezdí, zato se na ně příjemně čeká v motorestu naproti zastávce. Pokud jdete z Pradědu svižně, není problém sem dojít už okolo poledne na zasloužený oběd.

Může se hodit

Jak se tam dostat

TAM V SOBOTU ráno na Ramzovou některým z rychlíků, které přijíždějí v 8:41 (od Olomouce), 9:19 (od Ostravy a Opavy), 9:41 (od Brna), 10:41 (od Zábřehu). Momentálně je na trati výluka a dopravu mezi Zábřehem a Jeseníkem obstarávají autobusy.

ZPĚT V NEDĚLI ze sedla Skřítek odjíždějí autobusy ve 12:04 (do Šumperka), 12:45 (do Bruntálu a Ostravy), 15:02 (do Bruntálu Ostravy), 17:03 (do Šumperka), 18:15 (do Bruntálu a Ostravy)

Itinerář trasy

Šerák – Keprník 1,5 km – Vozka 4 km – Vřesová studánka 7 km – Červenohorské sedlo 10 km – Švýcárna 16 km – Praděd 19,5 km – Ovčárna 23 km – Jelení studánka 29 km – Skřítek 35 km.

Autor: pro iDNES.cz




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.