Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Parádní výlet v Alpách: přes hřeben Hochschwabu

aktualizováno 
Žádné lanovky, koňské drožky ani stánky se suvenýry. Hochschwab je královstvím horské přírody, do kterého musíte pěkně po svých. Kromě turistických značených cest a dvou možností přenocování přímo na hřebenu tu nehledejte žádnou "infrastrukturu", zato dalekých vyhlídek si z holého hřebenu užijete víc než dost.

Pohled na hřeben Aflenzer Staritzen z údolí | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

Poměrně snadno dostupné pohoří Hochschwab na východě Štýrska je atraktivním cílem pro středně náročný horský přechod třeba na prodloužený víkend. Užijete si tu čistou horskou přírodu, báječné výhledy a přespat můžete na jedné z nejpozoruhodnějších chat v Alpách. A vedle občasných výletníků vám budou společnost dělat hlavně svišti a kamzíci.

Ze sedla vzhůru na hřeben

Hochschwab tvoří výrazný vápencový hřeben položený asi 100 kilometrů jihozápadně od Vídně. K severu spadá strmě do divokého údolí Salzy, jižní svahy Hochschwabu, které se sklánějí do povodí řeky Mury (Mur) jsou o něco pozvolnější.

Dovolená v Rakousku

Udělejte si výlet do rakouských Alp a poznejte místní přírodu. Server Raketa.cz vám najde nejvýhodnější slevy na pobyty v Rakousku.

Za hlavní přístupovou cestu do pohoří platí silnice směřující ze slavného poutního místa Mariazell k jihu do Grazu, která se dotýká východního cípu horstva v průsmyku Seeberg (1 246 m n. m.). Právě zde, na parkovišti u restaurace, doporučujeme zaparkovat auto, hodit kletr na záda a vyrazit vzhůru.

Z několika značených cest vycházejících z průsmyku si vyberte trasu č. 855 směřující k severozápadu. Stoupá nejprve mírně lesem, asi po hodině se však pěšina zúží na minimum a hlavně nabere na strmosti. Při výstupu mezi kosodřevinou budete dokonce občas potřebovat i ruce.

Na hřebeni Aflenzer Staritzen

Na hřebeni Aflenzer Staritzen

Hned na úvod jde o nejnamáhavější úsek celého okruhu, je to však mnohem lepší než tudy sestupovat dolů. Výstup na hřeben Aflenzer Staritzen, do výšky 1 750 m n. m., trvá asi dvě hodiny. Pak už bude všechno veselejší. Další pokračování trasy k chatě Schiestlhaus totiž vede po nádherném bezlesém hřebeni poskytujícím daleké rozhledy na všechny strany.

I stoupání (místy i klesání) jsou jen mírná. Provázet vás budou občasné skalky, a protože celé pohoří je budované z vápenců, tak za suchého počasí není nikde možnost načerpat vodu.

Hřebenová trasa má číslo 853 a první výraznější vrchol, na který narazíte, nese jméno Krautgarten Kogel (1 988 m n. m.). Pak se cesta dlouho drží dvoutisícové vrstevnice, později musíte ještě projít hlubokou, nádhernou krasovou depresi Ochsenreichkar, a teprve potom začne dlouhé, byť mírné závěrečné stoupání k chatě Schiestelhaus. A jste v cíli první etapy, která, podle kondice, představuje asi šest hodin pochodu a každopádně víc než kilometr převýšení.

Pohled z vrcholu Hochschwab na plošinu s chatou Schiestlhaus

Pohled z vrcholu Hochschwab na plošinu s chatou Schiestlhaus

Pasivní chata pod vrcholem

Chata Schiestlhaus leží ve výšce 2 154 m n. m., na krátký dohled od nejvyššího bodu pohoří, vrcholu Hochschwab (2 277 m n. m.). Mohutný vrcholový kříž na Hochschwabu je lákavým cílem večerního výstupu "nalehko". Sledovat odtud slunce, jak zapadá mezi horské hřebeny Východních Alp, je zážitkem, který z paměti dlouho nevymizí.

Fotogalerie

Velmi zajímavá je ovšem i chata samotná, jde totiž o jednu z prvních tzv. pasivních (energeticky neutrálních) staveb ve vysokohorském prostředí vůbec. Schiestlhaus byl otevřen v roce 2005 v místě, kde stávala starší, klasická stavba z konce 19. století.

Při stavbě nové chaty bylo vše podřízeno co nejmenší spotřebě energie. S ohledem na izolaci spočívá dřevěná konstrukce na mohutném betonovém soklu, elektřinu generují solární panely, úzkostlivě se využívá odpadní teplo (například z kuchyně) a zdrojem vody jsou výhradně atmosférické srážky, sbírané do obří nádrže. I proto v chatě nenajdete sprchy a na umývárnách teče voda jen "čůrkem". Chata, mající zvenku podobu kvádru se zkosenou střechou, musela být konstruována tak, aby mohla fungovat i za extrémně nízkých teplot a vydržela vítr až 200 km/h.

Po zajištěné cestě

Druhý den se nabízí udělat ze Schiestlhausu středně náročný okruh s návratem na chatu. Na tomto kolečku neztratíte příliš mnoho metrů a přitom absolvujete lehký klettersteig, tedy zajištěnou cestu. Stačí vám stačí malý batoh, hlavní zavazadlo je možné nechat na chatě. Od Schiestlhausu sledujte značenou trasu č. 801 (805), která vás asi po půlhodině přivede k plechové útulně Fleischer Biwak (2 150 m n. m.). Představuje alternativní možnost přespání v případě, že byste nechtěli utrácet za nocleh na Schiestlhausu, ovšem kapacita bivaku je minimální a není tu vůbec žádné zázemí.

Zajištěná cesta G’Hackte

Zajištěná cesta G’Hackte

Kousek od Fleischer Biwak končí lehká zajištěná cesta G'hackte, kterou budete sestupovat k prameni G'hackte Brunn. Sestup po takovém klettersteigu sice bývá méně příjemný než výstup, tady však není třeba se ničeho obávat, protože jde o nejlehčí kategorii a železné schody jištěné lany zvládne opravdu každý.

U pramene se dejte po cestě č. 851 k východu, která prochází obrovskou depresí pod jižními svahy Hochschwabu, jde nepochybně o jeden z nejzajímavějších úseků celé trasy. Na dalším rozcestí (1 750 m n. m.) vás pak směrovky navigují vlevo do stoupání zpět na hřeben a k Schiestlhausu. Kopec je to sice vytrvalý, ale nepříliš prudký, a zpět do cíle byste měli dojít asi za půldruhé hodinky.

Krasovým údolím zpět do civilizace

Návrat do údolí znamená prakticky celodenní sestup po trase č. 801, klesání je však navzdory značnému převýšení téměř stále mírné a ani při těžším kletru nepředstavuje zásadní nápor na nohy. Ze Schiestlhausu sledujte značení k chatě Voisthalerhütte, přibližně hodinku půjdete v protisměru po trase předchozího dne.

Turistická trasa pod chatou Voisthalerhütte

Turistická trasa pod chatou Voisthalerhütte

Voisthalerhütte poskytuje občerstvení a končí u ní také nákladní lanovka z údolí. Za chatou následuje kousek prudšího sestupu do impozantního polje, velké krasové deprese, na jejímž dně se obvykle až do počátku léta drží voda. Brzy poté, co překonáte vzdálenější okraj polje, cesta definitivně sestoupí do pásma lesa, a pak budou před vámi ještě víc než dvě hodiny pochodu až k silnici u osady Seewiesen.

Závěr cesty vede mezi pastvinami a můžete se kochat pohledy na strmé jižní stěny hřebene Aflenzer Staritzen, po kterém jste před dvěma dny putovali. Ze Seewiesenu (970 m n. m.) zbývá zpět k autu do sedla Seeberg ještě asi 45 minut strmého výstupu . Stačí však, když tuto závěrečnou část celého okruhu podstoupí nalehko jeden vylosovaný člen výpravy, zatímco ostatní počkají na auto v hospodě u zaslouženého piva...

Může se hodit

www.bergfex.at: popisy horských túr v celé oblasti Alp včetně Hochschwabu (německy, zjednodušená verze i česky).
http://www.styria-alpin.at/Wandern-Steiermark-Hochschwab.htm: možnosti horských túr v Hochschwabu (německy).
http://www.schiestlhaus.at: horská chata Schiestlhaus.

Doprava:
Pro přístup do oblasti Hochschwabu budete potřebovat automobil a snazší je to z Moravy: cesta z Brna přes Vídeň a Semmering měří asi 280 kilometrů a ujedete ji za tři a půl hodiny. Z Prahy najedete o sto kilometrů víc po pomalejších silnicích přes Třeboň, Zwettl a Mariazell.


Zobrazit místo Hochschwab na větší mapě
Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Bechyně před sto lety a dnes.
100 POHLEDŮ: Mladý gentleman oslňuje dámy nad jezem v Bechyni

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Wadi Al-Salam v Iráku je největší hřbitov na světě.
OBRAZEM: Největší hřbitov světa. V Údolí míru odpočívají miliony lidí

U města Nadžaf v Iráku se na ploše šest kilometrů čtverečních nachází hřbitov Wadi Al-Salam, který je všeobecně považován za největší světa. Přesný počet...  celý článek

Cestovatel Jiří Kolbaba projel všech šest světadílů a navštívil přes 130 zemí....
Terorismus změnil svět, mladí se dnes bojí cestovat, říká Jiří Kolbaba

Procestoval 136 zemí světa, miluje Island a Antarktidu. „Mohl bych žít kdekoli, ale doma jsem pořád v Česku,“ říká populární cestovatel. Přitom až devět měsíců...  celý článek

Degustace čaje pchu-er se podle expertů co do složitosti vyrovná ochutnávání...
Ochutnávka čaje pchu-er v Číně. Zraje jako víno, prodává se za statisíce

Tenhle čaj znají milovníci po celém světě a za nejkvalitnější lístky neváhají zaplatit statisíce korun za kilogram. Čaj pchu-er pocházející z jihočínské...  celý článek

Vrcholový snímek z nejvyššího balkánského vrcholu Musala.
Pěšky chodí tisíce kilometrů, výbavu počítá na gramy. Jak cestovat nalehko

Před dvěma roky se poprvé vydala na svou první velkou cestu. Viktorka Hlaváčková nespěchá, chodí pěšky a snaží se udržet denní náklady pod jedním eurem. Věci v...  celý článek

Další z rubriky

Wadi Al-Salam v Iráku je největší hřbitov na světě.
OBRAZEM: Největší hřbitov světa. V Údolí míru odpočívají miliony lidí

U města Nadžaf v Iráku se na ploše šest kilometrů čtverečních nachází hřbitov Wadi Al-Salam, který je všeobecně považován za největší světa. Přesný počet...  celý článek

Vysoké čedičové útesy Los Acantilados de Los Gigante
Moře, hory a pralesy z pravěku. Krásy ostrova Tenerife

Kanárské ostrovy jsou pro většinu turistů synonymem pláží, koupání a sluníčka. Ve skutečnosti toto španělské souostroví také nabízí úžasně pestrou přírodu s...  celý článek

Pouliční prodejci jídla začínají z Bangkoku postupně mizet.
Perla Bangkoku v ohrožení, úřady chtějí zakázat pouliční kuchyně

Hlavní město Thajska chce do konce roku zakázat místní typické pouliční kuchyně. Mají uvolnit více místa chodcům, sdělila radnice thajské metropole. Prioritou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.