Ze zahrady mizejí klece, mříže a ploty, zvětšuje se plocha expozic - například v Africkém domě je v plánu i společné soužití více živočišných druhů ze stejného regionu.
V současnosti chová pražská zoo na 1600 zvířat 380 druhů. V odborných kruzích je nejznámější díky svému stádu koní Převalského, který se ve volné přírodě již nevyskytuje. Prapředkovi dnešních koní vede celosvětově i plemenné knihy. Zoo
má dalších pět desítek ohrožených druhů zvířat a úspěšně odchovává jejich mláďata. V posledních letech přišlo v Troji na svět například mládě vzácného levharta mandžuského, narodila se zde ale i obyčejnější zvířata, jako jsou tučňáci nebo klokani.
Zoologická zahrada v Praze byla otevřena v září 1931, za svůj vznik vděčí dlouholetému úsilí středoškolského profesora Jiřího Jandy, který byl přes dvacet let jejím ředitelem. Zoo dostala do vínku téměř 60 hektarů členitých pozemků v těsném sousedství barokního Trojského zámku. Poloha na svazích nad Vltavou dovoluje
vybudování přirozených výběhů, zároveň ale představuje pro návštěvníky dosti náročnou procházku, proto od roku 1977 spojuje horní a dolní část zahrady lanovka.
Pražská zoo je jedním z patnácti českých členů Unie zoologických zahrad České a Slovenské republiky. Unie sdružuje 19 zahrad, patří do ní například zoo v Bratislavě, Brně, Dvoře Králové nad Labem, Jihlavě, Košicích, Liberci a Plzni.
V celosvětovém měřítku patří pražská zoo mezi mladší zahrady. Nejstarší dodnes dochovaná zoo byla založena v polovině osmnáctého století při císařském paláci ve vídeňském Schönbrunnu, kopírovala ale svou ještě o sto let starší předchůdkyni, menažerii Ludvíka XIII. z Versailles. Počátkem 19. století pak kratochvíli pro bohaté a mocné vystřídaly zoo dnešního typu, zaměřené hlavně na vědecké zkoumání života zvířat - nejznámější z nich je asi londýnská zoo, založená roku 1828.
 Hříbě koně Převalského - díky stádu těchto koní, které ve volné přírodě už nežijí, je Zoo Praha známa v odborných kruzích |
