Pravda: Cizinci se na Slovensko nehrnou

  • 1
Občané Evropské unie nemají zájem o návštěvu Slovenska. Doposud Slovensko navštívilo pět procent obyvatel unie a v nejbližších dvou letech se jich na návštěvu chystá pouze jedno procento. Příčinu nezájmu vidí odborníci zejména ve slabé propagaci a nedostatečných službách, píše pondělní slovenský list Pravda.

"Nechce se mi věřit, že by jejich postoj byl až tak jednoznačný," uvedla ředitelka Slovenské agentury pro cestovní ruch Ivana Magátová. Zároveň ale přiznává, že v penězích vynaložených na propagaci země se Slovensko s okolními zeměmi nemůže vůbec srovnávat.

Špatná propagace
Zatímco Maďaři dávají na přilákání turistů ročně 1,4 miliardy korun, Poláci asi 300 milionů a Češi téměř 180 milionů, Slovensko musí vystačit s 50 miliony. 

Podle statistik ministerstva hospodářství navštívilo loni Slovensko přes 1,2 milionu zahraničních turistů. Jejich průměrný pobyt trval necelé čtyři dny. Na Slovensku v roce 2001 utratili téměř 30 miliard korun. U sousedních států jde přitom o několikanásobně vyšší sumy.

"Nejde tak ani o to, že by lidé v Evropské unii neměli o Slovensko zájem. Spíš o něm ani nevědí, nebo mají zkreslenou představu," domnívá se bývalá ministryně obchodu a cestovního ruchu z roku 1993 Jana Kotová.

V západní části Evropy prý stále ještě vnímají východní blok jako celek a nemají k němu důvěru.  Dovolenou by na Slovensku chtělo strávit jenom šest procent obyvatel unie. Z kandidátských zemí si nejraději pro oddych vybírají Turecko a Kypr. Česká republika láká jenom něco málo přes 13 procent cizinců.

Zahraniční turisty odrazují špatné služby
Nejčastěji Slovensko navštěvují Češi, Maďaři, Poláci a Němci. V poslední době klesl počet Nizozemců, kteří jezdí hlavně do autokempů. Za dobré v úplnosti služeb totiž považují pouze 15 ze zhruba 130, které na Slovensku jsou. Kromě nedostatečných služeb se turistům ze západní Evropy nelíbí ani rozdílné ceny pro Slováky, Čechy a pro ně.

Kotová vidí problém zejména v tom, že Slovensko ještě stále nemá vytvořený systém státní propagace. "Nejde však jenom o prezentování přírodních krás, ale o dobudování infrastruktury a zlepšení služeb. Lidé se sice dozvědí, že se k nám dostanou přes vídeňské letiště, obávají se ale, jak se dopraví do vybraného slovenského střediska a co tam najdou."

Chyba se prý stala už před deseti lety. Většina kompetentních si myslela, že cestovní ruch dokáže vydělávat bez toho, aby se do něj investovalo. "Pokud ale chcete vydělat pět korun, musíte nejdřív minimálně jednu korunu investovat.  Nestačí jenom zvyšovat ceny, zejména když tomu neopovídají poskytované služby," říká Kotová.

Zelené pleso ve Vysokých Tatrách, 1551 metrů nad mořem

,