Reklama

Pravčická brána není jako Azurové okno. Zatím je stabilní, říká geolog

  • 30
Zřícení Azurového okna na Maltě vzbudilo v Česku poměrně velkou pozornost. Skalní útvar byl totiž podobný Pravčické bráně, která patří mezi ikony české turistiky. Podle geologů národního parku České Švýcarsko se však podobná zkáza, jako se odehrála na Maltě, v nejbližších letech v Česku nečeká.

Pravčická brána patří k nejznámějším přírodním výtvorům v Česku a je ikonou Národního parku České Švýcarsko. Její rozměry jsou úctyhodné a monumentální. Rozpětí oblouku u paty brány dosahuje 26,5 m, výška otvoru činí 16 m a šířka 7–8 m.

Mocnost „překladu“ má v nejtenčím místě tři metry. Současné propagační materiály tvrdí, že se jedná o největší přírodní skalní bránu v Evropě, dříve se uvádělo, že je Pravčická brána největším pískovcovým skalním mostem ve střední Evropě.

Fotogalerie

Ať tak či onak, je to nenahraditelný přírodní klenot a zároveň velmi přitažlivý magnet, na němž stojí a padá sofistikovaný turistický byznys v okolí Hřenska v Českém Švýcarsku.

Z hlediska rozvláčného geologického času jsou skalní brány a mosty objekty značně nestálé a proměnlivé, které rychle vznikají i zanikají. Přirozený zánik těchto útvarů pamatuje současné lidské pokolení nejenom z pobřeží Malty, ale třeba také z národního parku Arches v americkém Utahu. Přírodní zákony jsou v tomto ohledu nemilosrdné, ale spravedlivé – na zájmy turistů nehledí.

Podle geologa Jakuba Šafránka, vedoucího oddělení geologie a skalní čety Národního parku České Švýcarsko, je ale Pravčická brána na rozdíl od Azurového okna poměrně stabilní a prohlížet si ji bude ještě několik generací turistů.

Na první pohled je mezi Pravčickou bránou a Azurovým oknem velká podobnost. V čem se oba útvary odlišovaly?
Ano, Pravčická brána a Azurové okno asi jsou, nebo spíš byly, na první pohled velice podobné, ale platí to hlavně od doby posledního většího zřícení části Azurového okna v roce 2013. Tehdy došlo k odpadnutí části vnějšího pilíře a tím získalo okno tvar velice podobný naší bráně. Byly si podobné i stavbou, v obou je několik vrstevních sledů a obě jsou porušeny prasklinami, i když je pravda, že Pravčická brána je rozpukána mnohem více, což ovšem neubírá na její stabilitě.

Pravčická brána

Pravčická brána

I přes přísný zákaz mnozí turistí šplhali na útes a procházeli až na 50metrové...

I přes přísný zákaz mnozí turistí šplhali na útes a procházeli až na 50metrové skalisko zvané Azurové okno.

V Azurovém okně byly průzkumem v roce 2013 identifikovány tři výraznější praskliny, na Pravčické bráně jich je více, protože je sama zbudována tektonicky oddělenými bloky. Další podobnost je spojena se zrodem těchto bran, obě totiž vznikly zřícením části jeskyně nebo převisu v místech, kde je dnes tunel.

Proč se Azurové okno zřítilo?
Pravčická brána je budována středně až hrubě zrnitými pískovci turonského stáří, kdežto Azurové okno tvořily korálové vápence svrchního oligocenu. Azurové okno je navíc omýváno mořem, což má na erozi nemalý vliv. Rozhodujícím faktorem u zřícení Azurového okna bylo i to, že v podloží vápencových vrstev je vrstva evaporitu - to je sediment vzniklý odpařením slané vody, který způsobuje vznik propadů. V okolí Azurového okna je takových propadů šest, dva velké mají až půl kilometru v průměru a od okna jsou vzdáleny pouhých několik stovek metrů (propad Inland Sea a Berwin) a jeden malý je v jeho bezprostřední blízkosti s průměrem několika metrů (propad Blue Hole).

Je také nutno podotknout, že Azurové okno pravidelně a dosti často opadávalo. Od roku 1981, kdy se okno objevilo ve filmu Souboj titánů, se změnilo čtyřikrát. Tehdy tvořila most masivní lavice tvořená dvěma vápencovými vrstevními sledy a vnější pilíř v moři měl prakticky svislé stěny tyčící se nad mořskou hladinou.

Propady Azurového okna

V roce 2002 došlo ke zřícení části spodní vrstvy mostu, ale pilíř zůstal nedotčen. V roce 2013 vrstvy mostu ještě více opadaly a zřítila se podstatná část vnějšího pilíře. Nakonec se na začátku března letošního roku tento proslulý maltský skalní most zřítil. Maltské úřady sice předpokládaly, nebo spíše doufaly, že se zřítí pouze mostní konstrukce a samotný pilíř zůstane zachován, ale události roku 2013 jasně předznamenaly budoucí vývoj Azurového okna.

Jak vznikl název Pravčické brány?

Lidské sídlo s názvem Pravčice byste v okolí Pravčické brány hledali marně. Prostě tam není! Nejbližší vesnice tohoto jména se nachází až na Moravě u Kroměříže. Český název až do 19. století vůbec neexistoval. Začal vznikat teprve postupným zkomolováním německého Prebischtor. Od 19. století používaly čeští vlastenci například verze Přebišova, Přebišská, Převyšovská. Konečná verze Pravčická se ustálila teprve ve 30. letech 20. století.

Bráně pravděpodobně někdy v budoucnosti hrozí něco podobného jako Azurovému oknu. Existují odhady, kdy k tomu dojde?
Pravčická brána je přírodní útvar a podléhá přírodním zákonitostem a důležité je, že oba skalní útvary vznikly díky řícení. A jak vidíme na příkladu Azurového okna, tento proces se nikdy zcela nezastavil. Podstatné je si uvědomit rychlost těchto přírodních procesů. Stáří Azurového okna se odhaduje na přibližně 500 let. Kdy vznikla Pravčická brána, přesně nevíme, ale odhadujeme, že to bylo před desítkami tisíc let. Zánik Pravčické brány si proto představujme v těchto měřítkách. Naše poznání brány ale zatím není tak hluboké, aby bylo možno říkat jakékoli předpovědi, Azurovému oknu po průzkumu v roce 2013 také dávali ještě desítky let.

V roce 1982 byl vstup na skalní most zakázán. Proč? Stála by brána ještě v dnešní době, kdyby k zákazu nedošlo?
Vstup na Pravčickou bránu byl zakázán z důvodu její ochrany. Ilustrací může být to, jak nohy návštěvníků prošlapaly pískovec na skalním defilé naproti bráně, místy až o 60 cm. Navíc pokud by na bránu lidé mohli vstupovat, bylo by potřeba ji řádně zpřístupnit, zbudovat přístupové cesty, zábradlí, vyhlídky, udržovat infrastrukturu a právě to by mohlo mít nemalý vliv na stabilitu brány. Nevím, jestli by brána dnes stála, nebo ne, ale pokud by na ni byl přístup stále povolen, každý z dnešních 150 tisíc návštěvníků by na ni šel a to by bráně jistě život zkrátilo. Pro ilustraci, v meziválečném období navštívilo Pravčickou bránu průměrně 13 000 turistů ročně.

Amatéři si také rádi točí tento přírodní unikát:

Co Pravčickou bránu nejvíc ohrožuje? Meteorologické podmínky, nebo turistický ruch?

Na prvním místě stojí necitlivé zásahy. Z brány pravidelně například opadává její zralá pískovcová krusta. To znamená, že tenké vrstvičky pískovce nejvíce vystavené povětrnostním vlivů přirozeně stárnou a brána se „loupe“. Jde o milimetrovou vrstvičku a na stabilitu brány jako celku to významný vliv nemá. V minulosti se objevovaly návrhy zastavení opadávání povrchové vrstvy pomocí ochranných nátěrů, což by ale bráně naopak přitížilo. Ochranný nátěr by sice zpevnil povrchovou vrstvu, ale posunul by zvětrávání více dovnitř a po několika letech by pak došlo k odtržení ještě větších částí „kůry“ brány.
Na druhé místo bych asi postavil kořeny stromů, které by mohly narušit svým růstem stabilitu brány a mohly by strhnout celé bloky, z nichž je postavena. Zejména náletové dřeviny jako bříza jsou proto na bráně pravidelně likvidovány.

Měření Pravčické brány geologickým radarem

Měření Pravčické brány geologickým radarem

Ruční monitoring na Pravčické bráně

Ruční monitoring na Pravčické bráně

V jakém stavu je Pravčická brána? Zrychluje se její eroze?
Já rád říkám, že brána je ve svém „zralém“ věku nebo také, že je v „nejlepších letech“. Pravčická brána začala vznikat po ústupu moře na konci křídy vlivem říční eroze a zahlubování údolí, roklí a kaňonů. Brána je ve výšce 447 nad mořem a hladina Labe je ve svém nejnižším místě v ČR ve výšce 115 metrů nad mořem. Vzhledem k tomu, že brána vznikala v dobách, kdy byla hladina Labe mnohem výše, lze tady vidět, kolik vody mohlo od dob vzniku Pravčické brány utéct. Labe se do pískovce „prořezalo“ o takových 350 metrů.

Na Pravčické bráně jsou umístěné senzory pohybu. Kolik jich je? Jakým způsobem bránu monitorujete?
Pravidelné ruční měření provádíme na šesti bodech a automatické měření na dalších čtyřech bodech. Sledujeme tak vzájemné pohyby skalních bloků, ze kterých je brána sestavena. Dále provádíme geofyzikální sledování stavu brány pomocí geoelektrických, georadarových, seizmických, termometrických nebo fotogrammetrických metod měření pomocí dronu. Naposledy jsme takto bránu měřili na konci loňského roku.

Co jste z údajů zatím vyčetli?
Dilatometrické sledování bylo započato v roce 1993, ještě před vznikem národního parku. Dnes máme více jak dvacetiletou křivku měření a nejsou zde patrné žádné nebezpečné trendy chování. V tuto chvíli se zdá, že je Pravčická brána stabilní.

Co všechno správa parku v souvislosti s kontrolou brány provádí?
Pravidelné sledování ručním monitoringem provádí zaměstnanci Správy Národního parku České Švýcarsko, dále je provozován automatický monitoring. Pravidelné geofyzikální sledování pro nás provádí specializované společnosti na danou problematiku a četnost opakování se pohybuje kolem tří let. Kromě měření provádí specialisté na výškové práce a arboristiku výřez nebezpečných stromů a náletových dřevin.

Pravčická brána

Pravčická brána

V jakém stavu jsou skalní masivy v Českém Švýcarsku z pohledu geologa?
Stav skalních masivů je úzce spjat se vznikem skalních měst. Podobně jako Pravčická brána i celá tvářnost českosaského Švýcarska souvisí s erozí, zahlubováním říčních údolí a tektonickým porušováním pískovců, které podporuje vznik skalních řícení. K drobným skalním řícením dochází několikrát za rok, větší skalní řícení do sta kubických metrů jsou výjimečné a nastanou tak jednou za dekádu, a k těm opravdu velkým řícením větších jak 100 metrů krychlových dojde tak jednou za 50 let. Místní krajina je překrásná, ale i svérázná a je nutno se s ní sžít. Boj proti přírodním pochodům by zde byl opravdu donquijotským bojem s větrnými mlýny. Sice hrdinský, ale zbytečný.

Nápor turistů

Pravčická brána doposud stojí a jak se zdá, nějaký čas ještě vydrží. S největší pravděpodobností déle než nevšedních zážitků lační turisté. Čistě přírodní a krajinná složka proděravělé skalní masy ohromí a nadchne snad každého. Horší už je to s tím, co se děje okolo.

Pokud si chcete kouzlo a monumentalitu Pravčické brány opravdu nerušeně vychutnat, pak k ní určitě nechoďte během vrcholné turistické sezóny. Lidské hemžení překračuje v tuto dobu hranice únosnosti, stojí se fronty na vstupenky, na občerstvení, na záchody i na skalní vyhlídky, z nichž se můžete na klenot české přírody v krátce vymezeném čase podívat a vyfotit si ho.

Během dopoledne se sem valí davy od parkovišť v Hřensku a na Mezní louce (cca 6 km po červených značkách), odpoledne pak druhá várka, která zahájila svůj poznávací den Českého Švýcarska plavbou v kamenických soutěskách. Snad jenom brzy ráno nebo pozdě večer bývá u Pravčické brány klid. Samozřejmě, že jiná atmosféra tu panuje třeba od listopadu do března, kdy bývá také otevřeno, pouze ovšem v pátek, sobotu a neděli.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

30 příspěvků v diskusi

Reklama