Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Unikát kousek od hranic: kamélie v zámku u Drážďan má 35 tisíc květů

  1:00aktualizováno  1:00
Pokud vás řeči o levnějších nákupech v Německu nalákaly k jednodenní návštěvě Saska, je právě teď ten nejlepší čas. Ve skleníku zámečku Pillnitz u Drážďan totiž zrovna rozkvetla vzácná kamélie. Určitě ji nepřehlédnete, má 35 tisíc květů.

Květy kamélie | foto: Vratislav Konečnýpro iDNES.cz

Stál jsem ve skleníku, v němž se rozprostřela evropská královna kamélií, obsypaná desetitisíci květy, oněmělý úžasem. Nebyl jsem sám, kdo při té kráse lapal po dechu. Chlouba zdejšího skleníku vykvetla o měsíc dřív a láká sem zástupy lidí. Málokdo se vydal do zámku, všichni směřovali za tím botanickým divem.

Tip na dovolenou

Aktuální nabídka zájezdů do Německa na dovolena.iDNES.cz.

Více než 200 let starý strom, přes osm a půl metrů vysoký s 11metrovou korunou, je obsypán červenými květy. Prý jich má být 35 tisíc. Kdo to počítá, to mi není jasné.

Obří rostlina je zdejším hlavním lákadlem. Jméno Camelia japonica dostala v roce 1735 od švédského botanika Carla Linného po moravském lékárníkovi a misionáři Georgu Josephu Kamelovi. Do zámku Pillnitz ji přímo z Japonska přivezl švédský botanik Carl Peter Thunberg v roce 1779 spolu se třemi dalšími.

Fotogalerie

Vysadil ji v roce 1801 a od té doby vždy od února do dubna rozkvete mnoha tisíci květů. Nejdříve ji chránili jen rohožemi, až v roce 1905 nad ní zbudovali přístřešek. Tehdy byla poloviční ze své současné velikosti. Posledních dvacet let ji chrání obří skleník. Je vysoký přes 13 metrů, váží přes 54 tun a celý je sestaven na důmyslném systému kolejí. V květnu se skleník otevře, odjede po kolejích bokem a strom je v přirozeném prostředí až do října. V zimě pak počítač hlídá uvnitř teplotu čtyři až šest stupňů, vlhkost a větrání. Na dozor nad návštěvníky je tu hlídač.

Oranžérie vedle skleníku je sice doslova narvaná krásnými kvetoucími rostlinami, ale přes zimu je zavřená. Přístupný je Palmový dům, kde také kvete, co může.

Okázalý přepych saských vládců

Pillnitzký zámek nazývají saskými Versailles. Architektonický skvost leží na pravém břehu Labe, na jihovýchodním předměstí Drážďan. Původní nedobytný hrad založený kolem roku 1400 posléze přestavěli na zámek a o dalších pár set let později na pohodlné panské reprezentativní sídlo.

Kurfiřt Johann Georg IV. ho nechal zrestaurovat, a pak věnoval své milence. Jeho příkladu následoval i jeden z nejznámějších saských panovníků, král August II. Silný. Věnoval ho jedné z nejslavnějších a nejdéle uvězněných žen v historii – Anně Constantině von Cozel. Krásná a zprvu obdivovaná žena se začala míchat do politiky a August ji nechal uvěznit v roce 1716 na nedalekém hradě ve Stolpenu. Po 49letém věznění zemřela ve 84 letech.

Může se hodit

V obchodě pod Vodním zámkem si můžete nějakou menší kamélii koupit. Do zahrad a parku se vstupné neplatí, skleník je za 1,50 eura, Palmový dům 3 eura, Nový palác 4 eura, Vodní palác kombinovaný s prohlídkou Muzea řemesel 6 eur. Cyklisti do parku nesmějí, psi jen na vodítku. V čínském pavilonu v sezoně můžete ochutnat čaje, v zámecké restauraci místní speciality. Podle Labe směrem k Míšni stojí za návštěvu další zámek se zahradami, Wackerbarth.

Velkolepou přestavbu sídla v letech 1720–1730 uskutečnil saský dvorní architekt Matthäus Daniel Pöppelmann. Postavil dvě zrcadlové stavby proti sobě – Vodní a Horský palác. Vzorem mu byly pekingský císařský palác a římské stavby spolu s benátskými vzory.

V té době vznikl i Venušin palác v parku a nádherné schodiště otvírající se od paty paláce k Labi. Tady nasedalo panstvo na loďky a kochalo se úchvatným pohledem na zámek. V té době byla Evropa okouzlena Orientem, vytvořila styl chinoiserie.

V zámku jsou pro oči návštěvníků otevřené interiéry, královská kuchyň a klenutý sál. Je tu i přepychový hotel. Tradiční zámecké vybavení sem přinesla v posledních stoletích vládnoucí rodina Wettingů.

O velkém štěstí může zámek mluvit v souvislosti s druhou světovou válkou. Zatímco 15 kilometrů vzdálené Drážďany úpěly pod devastující nálety, Pillnitzi se bomby vyhnuly.

Na Pillnitz se ovšem jezdí hlavně kvůli zahradě. V Sasku je hned několik takzvaných libosadů, tedy speciálně upravených barokních zahrad, ta u Pillnitzu je však podle mnohých nejkrásnější. Mezi stromy se například táhne rozlehlá modrofialovící se krokusová louka. (O návštěvě zámku si můžete přečíst v tomto starším článku zde.)

Autoři:




Nejčtenější

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.