Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V den letního slunovratu se odehrává Pražské mysterium

  17:14aktualizováno  17:14
Jedině v den letního slunovratu se slunce dotkne tří věží svatovítské katedrály, tvrdí novodobá legenda zvaná Pražské mysterium. Trhlinu jí dává fakt, že katedrála byla dostavěna mnoho set let po Karlu IV.

Astronomické léto začalo v úterý 21. června 34 minut po půlnoci. Slunce vstoupilo do znamení Raka a na severní polokouli nastal letní slunovrat. Na své pomyslné dráze Slunce dosáhne nejsevernějšího bodu a začne se vracet k rovníku. Je to proto nejdelší den v roce, zatímco noc bude nejkratší.

K slunovratu se podle některých stoupenců tajemných teorii váže legenda o Pražském mysteriu. Viditelné je od Karlova mostu, konkrétně od brány Staroměstské mostecké věže nebo od sochy Karla IV. kousek vedle a odehrává se nad Katedrálou svatého Víta, Václava a Vojtěcha na hradě. „Zapadající slunce nejprve projde velkou jižní věží katedrály (pod ní je pochován sv. Václav), pak označí východní věž (zde spočívají ostatky sv. Vojtěcha) a zapadne v místech uložení ostatků sv. Víta,“ tvrdí David Černý, provozovatel webu milujuprahu.cz.

Pražský hrad

Historici však o Pražském mysteriu nemají žádné doklady. Trhlinu tvrzení, že stavbu mostu a katedrály zamýšlel Karel IV. právě tak, aby během slunovratu prošel sluneční kotouč věžemi, dává fakt, že katedrála za jeho života nebyla dostavěna. „Navíc se plány měnily, víme, že měla mít dvě věže, ale nevíme, jak měly vypadat, jak měly být zakončené,“ řekl iDNES.cz architekt Petr Kučera, milovník historie a znalec staré Prahy. Dodává, že hlavní věž katedrály končí ve dvou třetinách výšky, kterou zamýšlel Petr Parléř, a že katedrála vyrostla na místě dřívějších staveb. První kostel na pražském hradě založil kníže Václav asi v roce 929.

„Karel IV. byl bezesporu člověk, který miloval symboly, ale nikoliv ve vztahu k astronomii nebo astrologii. Staroměstská mostecká věž je plná symbolů, ale nikoliv ohledně slunce,“ vysvětluje architekt.





Nejčtenější

Červený sníh způsobují sněžné řasy.
Žádné boží varování, barevný sníh způsobují v Krkonoších sněžné řasy

Barevné sněhy, specialita polárních oblastí, jsou i v Krkonoších. Červený či zelený sníh způsobuje intenzivní růst mikroorganismů - sněžných řas. Od dubna do...  celý článek

V pevnosti Boyard, dlouhé 61, široké 31 a vysoké 20 metrů, konalo službu 250...
Historickou pevnost Boyard vlastnil i zubař, zachránila ji televize

Pevnost Boyard, která se ve tvaru oválného prstence zvedá uprostřed moře naproti francouzskému atlantskému pobřeží, proslavila po celém světě televizní hra. A...  celý článek

Laguna Kunturiri
Putování Tibetem Jižní Ameriky. Horská Bolívie na vlastní kůži

Bolívii se někdy přezdívá “Tibet Jižní Ameriky”, protože její značná část včetně největšího města La Paz leží na náhorní plošině Altiplano. A první měsíc jsem...  celý článek

Fotografie z přechodu Hillaryho schodu v roce 2009
Poslední překážka na Everestu je minulostí, Hillaryho schod zkolaboval

Výstup na Mount Everest už nikdy nebude stejný. Horolezci potvrdili, že těsně pod vrcholem se zhroutil takzvaný Hillaryho schod, masivní kus skály, který byl...  celý článek

Hester Stanhope přispěla k archeologickému objevování Blízkého a Středního...
O statečné Růženě a pobavených kanibalech. Jak cestovaly ženy v minulosti

Vášní poznat svět i touhou po exotice trpěly už naše prabáby. V divočinách Afriky, Asie či Jižní Ameriky jim šlo mnohdy o život. Co všechno ženy na cestách...  celý článek

Další z rubriky

Rešovské vodopády, dolní stupeň
Výlet za nejkrásnější kaskádou na Moravě. Rešovské vodopády vás překvapí

Památky na středověké dolování stříbra, rozkvétající rašeliniště i kamennou sfingu objevíte během toulek kolem nejkrásnějších vodopádů na Moravě. Ukrývají se v...  celý článek

Replika dobového příbytku ve Znojmě
Smrt při porodu a tisíc let staré vejce. Památky Velké Moravy ve Znojmě

Těžiště zájmu o dědictví Velké Moravy se převážně naklání k Uherskému Hradišti, Mikulčicím, Pohansku či Nitře. Úplně bokem hlavního proudu zatím stále zůstává...  celý článek

Pětasedmdesátiletý Stanislav Rataj (na snímku) byl 17. května v Pelhřimově...
Zakladatel legendárního pochodu poslal nejvíc lidí „do Prčic“

Pětasedmdesátiletý Stanislav Rataj byl dnes v Pelhřimově zapsán do České knihy rekordů jako člověk, jenž s nadsázkou poslal nejvíc lidí „do Prčic“. Rataj je...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.