Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Prado: tři zastavení v Madridu

aktualizováno 
- Většině lidí se při vyslovení jména španělského hlavního města vybaví jiné znělé slovo: Prado. Navštívit tuto galerii patří k povinnostem každého turisty, který si do vnitrozemí odskočí obvykle z pláží lemujících břehy Středozemního moře. V jejím stínu však zůstávají pozoruhodnosti, které je škoda přehlédnout.
Široká třída Paseo del Prado nenabízí návštěvníkům metropole poklady pouze v jediné z mnoha mohutných budov, které ji lemují. Naproti se totiž nachází ještě Palacio de Vilahermosa, v němž sídlí Muzeum Thyssen-Bornemisza. Od svého souseda se liší především tím, že je soukromé. Jde o uměleckou sbírku průmyslnické rodiny, jejíž středověká, renesanční a barokní část je k vidění v klášteře Pedralbes v Barceloně. V madridské expozici pak - na rozdíl od Prada - najdou vyznavači výtvarného umění i díla posledních dvou století.
Také na tuto galerii je třeba vyhradit si dost času, aby se putování mezi skvosty neproměnilo v úprk, během nějž lze minout například tajemné portréty Halsovy, Schieleho snové město, impresionistické louky či kubistická zátiší. Leckomu tato sbírka zprostředkuje první setkání s americkým malířstvím minulého století, které je sice jiné než evropské, nikoli však méně zajímavé.
Pokud se do Madridu vydáte ještě do poloviny října, čeká vás ve zdejší výstavní síni lahůdka: přehlídka životního díla Paula Kleea (1879-1940), německého malíře a teoretika, který svou nevšední tvorbou i myšlenkami výrazně poznamenal umění doby, v níž žil.
Tomu, kdo si chce v klidu utřídit umělecké dojmy, stačí udělat pár kroků, aby se ocitl v ráji. Respektive v Královské botanické zahradě. Nenápadný vchod do ní je totiž od vstupu do Prada vzdálen sotva třicet metrů.
Ačkoli od rušného bulváru ji odděluje jen cihlová zeď, za jediný hluk tu mohou ptáci. Za svůj azyl vděčí Ferdinandovi VI., který dal příkaz k vytvoření botanické zahrady roku 1755. Vzhledem k četným exotickým výletům, jež tehdy vojáci, námořníci, zrovna tak jako obchodníci Jeho Veličenstva podnikali, tu rostlin z celého světa utěšeně přibývalo. V roce 1886 ovšem cyklon 564 z těch nejvzácnějších stromů zničil.
Dnes k zeleni nerozlučně patří i řada fontán a soch (a také dokonalé sociální zázemí) spojených upravenými cestičkami krytými stromovím. Mnozí laici zde obdivují nejen zelené posly dálek, ale i ty záhony, u nichž cedule hlásá: "Pozor, tyto rostliny nejsou určeny ke konzumaci." Bližší ohledání přinese překvapení: tvarově i barevně zajímavé exponáty nejsou ničím jiným než různobarevnými rajčaty, obří pažitkou či kedlubnou, ba dokonce bramborami, které se v té velké konkurenci nezdají až tak obyčejné.
Jen turista, který už někdy absolvoval celodenní pochod po chodnících, muzeích a galeriích, ví, jak sladce pak chutná měkký písek pod nohama, trávník, do něhož se lze natáhnout. To vše poskytne znavenému poutníkovi Parque de el Retiro, vzdálený od Prada pět minut chůze. Zásluhu na jeho zrodu má pro změnu Filip IV., který si jej v roce 1635 nechal vybudovat jako součást svého paláce. Nebyl žádný troškař: na rozloze 120 hektarů bylo vysázeno na 15 000 stromů. K atrakcím náleží jezírko, po němž se můžete svézt buď výletní motorovou lodí nebo po něm veslovat na lodičce, přičemž kulisou bude bělostné monumentální sousoší, podobné tomu, jaké zdobí Městský park v Barceloně. Na břehu druhého jezírka zase stojí historicky cenný Skleněný pavilon, jehož rekonstrukce se právě chýlí ke konci. V největším madridském parku nechybějí samozřejmě zahradní kavárny a restaurace, ba ani sportovní koutky, kde je možné si na dřevěném nářadí protáhnout tělo, čehož Madriďané bohatě využívají. Mnozí sem zřejmě míří také proto, aby se dozvěděli, co je čeká a nemine: jinak by tu sotva posedávalo tolik žen, které k provozování své živnosti potřebují skleněnou kouli nebo vaši ruku.


JAK SE TAM DOSTAT, KDY JE OTEVŘENO, VSTUPNÉ:
Do Muzea Thyssen-Bornemisza je nejblíže od stanice metra Banco de Espaňa (červená linka). Otvírací doba: pondělí zavřeno, úterý-neděle 10-19 hodin. Vstup: dospělí 600 peset, důchodci a studenti (po předložení průkazu) 350 peset, děti do 12 let zdarma. Královská botanická zahrada je otevřena denně od 10 hodin, v létě do 21, v zimě do 18 hodin. Vstupné: dospělí 200 peset, studenti s průkazem 100 peset. Do Parque de el Retiro se dostanete ze všech jeho stran, metrem pak nejlépe ze stanice Retiro.

Největší madridský park - Parque de la Retiro

Autor:




Nejčtenější

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Další z rubriky

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.