Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Praděd a Lysá: stop lyžařům?

  10:26aktualizováno  10:26
Lyžaři, nebo obnova původní přírody? Takové dilema leží na stole úředníků ministerstva životního prostředí u dvou nejvyšších hor Beskyd a Jeseníků - Lysé hory a Pradědu. Úředníci ministerstva před několika dny zamítli žádost na úpravu takzvané severní sjezdovky na Lysé hoře. Tím prakticky znemožnili její provoz. Je to vůbec poprvé v historii dvou vleků na nejvyšší hoře Beskyd, kdy lyžaři nemohou sjíždět tuto drsnou, extrémními sportovci vyhledávanou sjezdovku. Ta leží v nejpřísněji chráněné zóně chráněné krajinné oblasti. Ministerstvo povolilo pouze na prvního půl roku 2001 úpravy jižní sjezdovky, ovšem pokud provozovatelé vleku splní tucet podmínek.

Ač ochranáři ze Správy chráněné krajinné oblasti jsou s verdiktem ministerstva víceméně spokojeni, ochranářské sdružení Beskydčan chce rozhodnutí ministerstva nechat prozkoumat Českou inspekcí životního prostředí. "Sjezdovky na Lysé hoře porušují lesní zákon. Nikdy totiž nebyla tato místa vyňata z půdního fondu a tedy neměla sloužit jinak než jako lesní plocha," míní šéf ekologického sdružení Beskydčan Leo Košťál. "Ministerstvo nyní povolilo provoz rolby na zákonně neexistující sjezdovce, a to podle nás odporuje zákonu."

Ředitel Správy chráněné krajinné oblasti František Jaskula však nemá proti rozhodnutí státních úředníků vážné připomínky. "Zatím jsem je podrobně nestudoval, ale v našem stanovisku jsme ministerstvu nedoporučili v žádném případě upravovat severní sjezdovku a jižní pouze s podmínkami."

Šéf firmy SKI Lysá hora Jiří Bělunek považuje rozhodnutí ministerstva životního prostředí za drsné, ale rozumné. "My budeme dodržovat na jižní sjezdovce podmínky ministerstva. My nejsme žádní ničitelé přírody. Doufáme však, že ministr Kužvart legalizuje obě sjezdovky a vyjme je z půdního fondu. To rozhodnutí může přijít v půlce roku a poté už nebudeme muset o výjimky žádat. Ale samozřejmě vytvoříme s ochranáři z Rožnova jakýsi provozní řád sjezdovek," řekl Jiří Bělunek.

Ochranáři Správy chráněné krajinné oblasti však nechtějí, aby severní sjezdovka ještě někdy sloužila lyžařům. "Nejraději bychom v těch místech obnovili původní lesní porost. Aby Lysá hora nevypadala jako pustá pláň," řekl František Jaskula. Ochranáři nechtějí provoz severní sjezdovky poté, co jim studenti Středního zemědělského učiliště v Chrudimi vloni zpracovali přehled škod, které lyžaři za léta lyžování na krkolomné severní sjezdovce způsobili.

Vedoucí územního odboru ministerstva životního prostředí v Ostravě Roman Haluza řekl, že lhůta pro odvolání k výjimce provozu rolby skončí pozítří. "Rolbu lze používat na jižní sjezdovce, pokud bude nejméně dvacet centimetrů sněhu, pouze ve vytyčené oblasti sjezdovky a musí jezdit na ekologický pohon," uvedl některé z podmínek Roman Haluza.

Sjezdovky na Lysé hoře slouží lyžařům od roku 1949. Přestože jsou však zkolaudovány stavby pro sjezdovky a vlek, neexistuje žádný právní doklad o zřízení sjezdovek. Jiří Bělunek však upozornil, že například v letošní teplé zimě se dalo na severní sjezdovce lyžovat pouze jediný den.

Starostovi Starých Hamer, na jejichž katastru je jižní sjezdovka, se příliš protesty ekologických sdružení nelíbí. "Připadá mi, že úředníci jejich námitkám vyhověli. Nechápu tedy, proč protestují. Omezení tam jsou," řekl starosta Ivo Markytán. Dodal, že si myslí, že lyžování na Lysé hoře stejně v budoucnu pozvolna zanikne. "Dnes už jsou lidi pohodlní. Když ochranáři nepovolí na Lysé hoře žádné vjezdy ani ubytování, lidé budou raději pohodlně autem jezdit na Bílou nebo Morávku," míní starosta Starých Hamer.

S tím nesouhlasí Beskydčan: "Severní sjezdovka bude vždy lyžaře lákat. Nelze jinak, než aby zákon přesně vymezil, zda má Lysá sloužit pro lyžování, nebo ne," řekl Leo Košťál. V oblasti nejvyšší moravské hory Praděd mají vleky zajištěnu svou existenci jen do konce května. Tehdy jim totiž vyprší výjimka ze zákona o ochraně přírody, nutná k provozování vleků v Národní přírodní rezervaci Praděd, což je nejvyšší forma ochrany přírody u nás.

Nové výjimky bude přidělovat ve správním řízení ministerstvo životního prostředí. Protože vrcholová partie Jeseníků kolem Pradědu tvoří jedno z nejcennějších území u nás i v Evropě s množstvím endemitů, požaduje Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky určité technické úpravy a omezení provozu tak, aby k poškozování terénu a fauny docházelo co nejméně.

Hnutí Sojka však trvá na okamžitém zákazu všech sjezdovek právě z důvodu nevratného poškozování přírody a navrhuje rozvíjet běžecké lyžování. Obce v oblasti argumentují svou závislostí na turistickém ruchu, který jim především v zimním období plní obecní pokladny. Společné setkání všech zúčastněných stran, které by vedlo k nutným kompromisům, se však zatím neplánuje a rozhodnou tedy výsledky správního řízení.
 


 

Autor:




Nejčtenější

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.