Pohled z pevnosti Rozafa na město Shkodër a zachmuřené předhůří "albánských Alp"

Pohled z pevnosti Rozafa na město Shkodër a zachmuřené předhůří "albánských Alp" | foto: Jan Doubravnickýpro iDNES.cz

Pozoruhodné památky severní Albánie. Tip na bezpečné dobrodružství

  • 17
Ocitne-li se našinec během dovolené na jihu Černé Hory, možná ho napadne v touze po dobrodružství překročit albánskou hranici. Přinášíme vám zajímavý tip na nekomplikovaný výlet do "země orlů".

Zazděná kojící matka

Do oblasti, navazující na černohorské pobřeží, se je možné dostat přes jeden ze dvou hraničních přechodů: prvním v Hanu i Hotit, položeným jihovýchodně od Podgorice a druhým u Muriqanu, blízko Ulcinje. Oba vás zavedou do centra severní Albánie, města Shkodër, známého též jako Shkodra či Skadar.

Po úvodním civilizačním šoku začne mysl vstřebávat nové dojmy: meandrující rozlitou řeku Bunu, s rybářskými přístřešky i pestré cikánské chatrče městské periferie. A nad touto směsicí se rýsuje mlčenlivé opevnění. Rozafa. Pevnost na nízkém pahorku.

Rozafa - trosky kostela, později přestavěného na mešitu, vévodí nejvyššímu místu pevnosti

Rozafa - trosky kostela, později přestavěného na mešitu, vévodí nejvyššímu místu pevnosti

Olověná mešita pod pevností Rozafa, během jarního tání bývá často zaplavena vodou, valící se z blízkých hor

Olověná mešita pod pevností Rozafa, během jarního tání bývá často zaplavena vodou, valící se z blízkých hor

Pevnost Rozafa je opředená děsivou pověstí. Vypráví o třech bratrech, kteří v kritickém okamžiku, když se jim stavba nedařila, přísahali, že jako oběť zazdí do hradby prvního člověka, jehož následující den potkají. Souhrou událostí se dotyčným nešťastníkem stala manželka nejmladšího z nich. Nevzepřela se vůli osudu, jen skromně požádala, aby jí byl ve zdivu ponechán malý otvor, odkud by mohla kojit své děťátko. Její jméno se poté stalo i jménem pevnosti.

Shkodër – pevnost Rozafa

Shkodër – pevnost Rozafa

Drahocenný klenot mezi odpadky

Za dalším zajímavým cílem zamíříme do nitra města. Možná si na kruhovém objezdu v závěru přeplněné třídy povšimnete nenápadné směrovky s nápisem Ura e Mesit. Což znamená Messký most. Pokud nikoli, použijte tuto formuli jako zaklínadlo při bloudění. Místní vás svojí temperamentní gestikulací, doprovázenou přívalem nesrozumitelné albánštiny, proloženým italskými či anglickými výrazy, úspěšně navedou ke správné trase do blízké obce Mes.

Albánie, elegantní křivky Mesského mostu poblíž obce Mes

Elegantní křivky Mesského mostu poblíž obce Mes

Albánie. Rozjásaná albánské omladina u pevnosti Rozafa

Rozjásaná albánské omladina u pevnosti Rozafa

Slibovaná lahůdka se tyčí nad korytem říčky Kirit. Těsně v sousedství nového přemostění se klene 13 vzdušných oblouků starého kamenného mostu. Ačkoli se často lidově označuje za "římský most", představuje další z vynikajících ukázek mistrovství osmanských stavitelů. Pochází z 2. půle 18 století. Dnes se zdá trochu odstrčený a opuštěný, neboť dlažba původní stezky, kterou se ubíraly karavany obchodníků i vojska dobyvatelů, takřka ústí do smetiště.

Albánie, elegantní křivky Mesského mostu poblíž obce Mes

Messký most

Velkolepé hnízdo nepokořeného orla

Kdo je Skanderbeg?

Původním jménem Gjergj Kastriot (pravděpodobně 1405 – 1468), později označovaný též jako Skënderbeu, Skanderbeg či Kastrioti nebo Skenderbeg. Albánský národní hrdina a velmi důležitá postava evropských dějin. Po návratu do Albánie z Istanbulu, kde byl v mládí vychováván, sjednotil albánské rody a zahájil dlouholetý a velmi úspěšný odpor vůči Turkům, který řídil ze svého sídla v Kruji.

V erbu rodu Kastriotů užíván černý dvouhlavý orel, tedy symbol, který převzal současný albánský státní znak i vlajka.

Po nejvýznamnějším Albánci je pojmenován i tradiční zdejší suvenýr, oblíbený koňak.

Od mostu by šlo zatroubit zpět k návratu do Černé Hory. Avšak proč si malé dobrodružství neprodloužit. Nejlépe hlavní silnicí, směrem na albánskou metropoli Tiranu. Navštívit můžeme dvě místa, která jsou úzce spojena se stěžejní osobností albánských dějin, národním hrdinou Skanderbegem.

V městečku Lezhë byl objeven jeho hrob. Nás tady vyděsil hlavně pohled na domácí prase, hrdě utíkající po hlavní silnici. Což vyvolává značný rozpor v souvislosti s nesprávným viděním Albánie jakožto ryze muslimské země. Právě severní oblasti státu tvoří domov početné populaci občanů římskokatolického vyznání, kteří se řadí k velmi konzervativním skupinám albánské společnosti.

Koneckonců mnoho žen ze vsí u silnice dosud neodložilo tradiční kroje. Menším dílem tu jsou zastoupeni rovněž pravoslavní křesťané.

Vytoužený cíl putování leží ještě jižněji. Nejprve po levici spatříte ukazatel s označením Krujë, neboli Kruja. Pak se vedlejší komunikace začne přibližovat k horskému masivu. A přímo uprostřed příkrých svahů se rozmazaně rýsuje silueta nedobytného města. Města, podobajícího se orlímu hnízdu, sevřenému stěnami a borovými háji. Zde se legendární Skanderbeg opevnil, odtud dlouhá léta úporně vzdoroval několikanásobné turecké přesile.

Podvečer v městě Krujë – na pozadí věž citadely

Podvečer v městě Krujë – na pozadí věž citadely

Barvy orientálního tržiště

Po překvapivě kvalitní silnici přijíždíme po nekonečné řadě serpentin až k okraji historické části, rozprostřené pod citadelou. Dál musíme po svých. Jelikož Krujë patří k místům, které již zasáhl turistický ruch, první nástraha způsobí návštěvníkům nemalé zdržení. Zrekonstruovaná orientální tržnice.

Ne každý odolá vábení prodejců i barvitému sortimentu. Od obecných suvenýrů k jakým patří trička či hrníčky s albánskými symboly, přes jemné stříbrné šperky, láhve koňaku, až po tepané nádobí, starožitnosti i tradiční koberce, tkané uvnitř titěrných dřevěných krámků. Přímo před zraky kolemjdoucích.

Odlišná atmosféra vládne za hradbami citadely. Před velkolepým muzeem se uprostřed trosek popásají ovce, volný plácek využili místní školáci pro dětské hry. Křivolaké uličky okolo malebných kamenných stavení neskýtají pouze působivá zákoutí, ale vedou i k zajímavým památkám. Ta nejvýznamnější se ukryla až na samotnou skalní hranu.

Albánie. Hrozivá hradba hor – po levé straně se uprostřed masivu rýsuje zástavba města Krujë

Hrozivá hradba hor – po levé straně se uprostřed masivu rýsuje zástavba města Krujë

Kolosální objekt Skanderbegova muzea byl zbudován v období komunistického režimu Envera Hodži

Kolosální objekt Skanderbegova muzea byl zbudován v období komunistického režimu Envera Hodži

Temná kupole a dvůr s neobvykle opracovanými náhrobky ihned prozradí, že sloužila duchovním účelům. Nazývá se teqe. Odpovídá objektu na úrovni našeho kláštera. Patřil svéráznému a velmi tolerantnímu muslimskému řádu Bektaši. Ačkoli starý správce nehovoří světovými jazyky, jeho výklad je zcela pochopitelný.

Každopádně doporučuji nahlédnout i do expozic etnografického muzea. Turisté od nás budou stoprocentně kroutit hlavou nad kuriózním exponátem: lidovým zařízením pro pálení kořalky.

může se hodit

Ověřené ubytování

Krujë, hotel Panorama. Leží u hlavní městské tepny, cca 100 m nad odbočkou k historickému jádru s bazarem. Čisté a komfortně zařízené pokoje s fantastickým výhledem z venkovní chodby i oken. Cena mimo sezonu byla 10 eur na osobu a noc.

Koupání na albánském Jadranu

Pokud zatoužíte se osvěžit v Jadranu, u města Lezhë se nachází několik letovisek jako např. Shëngjin.

Užitečné weby

www.shkoder.net

www.albaniantourism.com

Mapy © Google