Poznatky vědce: v Antarktidě to páchne

Česká vědecká stanice v Antarktidě vyroste pravděpodobně na ostrově Krále Jiřího v souostroví Jižní Shetlandy. Na mysu Turred Point ve východní části ostrova již je dokonce "vykolíkován" obrys polární stanice. "Udělali jsme to tak, že jsme obrys stanice vyznačili malými kamennými pyramidami," vypráví profesor Pavel Prošek z katedry geografie přírodovědecké fakulty brněnské Masarykovy univerzity, který se začátkem března vrátil z Antarktidy. "Loni byla dokončena projektová dokumentace základny. Je to třináct centimetrů vysoký fascikl. V Antarktidě jsme nyní spolu s hlavním projektantem stanice - technickým ředitelem Investprojektu Zlín Aloisem Suchánkem - dělali stavební průzkum," vysvětlil svou nynější pouť na ostrov Krále Jiřího polárník Prošek. .

Jak tedy místo, kde bude polární základna stát, vypadá?
Vybrali jsme vyzdviženou mořskou terasu asi osm metrů nad hladinou, asi sto padesát metrů od břehu. Terasa je tvořena valouny - stavebně je to velmi příhodné prostředí, je to velmi pevný základ.

Odkud budete získávat vodu?
Hledali jsme zdroj na místě. Měli jsme staré mapky z Anglie, ale byly trošku nepřesné - potoky, které tam byly zakreslené, nesouvisejí tak docela s realitou. Na Turred Pointu je vody dost, jenomže mys je velmi silně obydlen zvířaty. Většinou jsou tam rypouši sloní a lachtani. Zvířata chodí spát daleko od moře a pochopitelně tam po nich zůstávají jejich odpadní produkty.

Páchne to tam?
Nevoní. To je zajímavé, že o tom nikdo nepíše. Když někdo píše knížku o Antarktidě či Arktidě, nikdy nenapíše o tom, že každé zvíře, které tam je, vlastně smrdí. Zvlášť když žije ve skupině. Tučňáci, tuleni, rypouši, racci - to všechno nesmírně zapáchá.

Je tam tedy nějaká pitná voda?
Odpadní produkty zvířat skutečně vodu znečišťují. My jsme tedy museli najít tu, která taková nebyla. Nakonec jsme našli potok, který vytéká z ledovce a je v tak skalnatém terénu, že tam zvířata nejdou. Dokonce jsme našli místo, kde by se dal potok přehradit a voda by tekla samospádem až do stanice.

Budete tu vodu také pít?
Ne. Bude se používat na vaření. K pití se tam vozí voda v PET lahvích.

Co budete dělat s odpady, které tam polárníci vyprodukují?
Bude tam vyhřívaný septik, kde budou odpady vyhnívat a pak, po vykvašení, to půjde do moře. Tak je to u všech stanic. Spalitelné odpady budou likvidovány ve vysokoteplotní peci.

Čím jste se ještě zabývali?
Museli jsme najít pláž, která by byla vhodná k vylodění a v další fázi pobytu jsme dělali trochu špionáž na jiných základnách. Trvalé bydliště jsme měli na chilské stanici, ale navštívili jsme například i čínskou, uruguayskou, jihokorejskou  a ruskou. Šlo nám o to, abychom viděli, jakým způsobem byly jejich základny postaveny. Ověřovali jsme si tam, zda jsou naše nápady dobré a zda už je někdo použil. Dospěli jsme třeba k názoru, že je nesmysl tam stavět cokoliv z kovu. Při silných větrech se totiž dostává do vzduchu agresivní mořský aerosol. Viděli jsme, jak na chilské stanice museli vyměňovat traverzy v základních rámech, na nichž stojí domky. Byly úplně prorezavělé. Vyměňovali je za pozinkované. Viděli jsme také, co dělá v tamním prostředí armovaný beton - železo vyhnije a zůstávají tam kanálky, kterými se dovnitř dostává slaná voda a beton se rozpadá. Naopak nejlepším materiálem je v Antarktidě dřevo - sůl je impregnuje.

Používá některá polární stanice solární kolektory, nebo bude česká základna první?
Většinou jsou to starší stanice, které získávají energii z dieselagregátů. Sluneční kolektory nepoužívá na ostrově nikdo, což je myslím škoda.

Máte už dořešený způsob dopravy materiálu na stavbu stanice do Antarktidy?
Na jihoamerickém kontinentě, v Chile, jsme se seznámili s firmou, která pomáhá některé stanice zásobovat. Oni o to mají také zájem, už chtěli všechno vědět napevno, chtěli všechno organizovat. Slíbili jsme jim, že na ně nezapomeneme. Při naší cestě nám velmi pomohl český velvyslanec v Chile Jiří Jiránek, za což mu velmi děkujeme. Kontaktoval nás s jejich vojenským letectvem a dokonce s námi letěl na otočku do Antarktidy. Řešil to na docela jiné úrovni, než by se to mohlo podařit nám. Je to bývalý geolog a o naši práci měl mimořádný zájem. Slíbil nám další pomoc.

Jak bude nyní dál postupovat příprava stavby polární stanice?
Ještě nemám pevné rozhodnutí o přidělení peněz na vlastní stavbu stanice z ministerstva školství na letošní rok. Nyní dokončujeme zprávu o průzkumu staveniště. Už jsem se tolikrát zklamal, že nejsem přehnaný optimista. Doufám ale, že to vyjde tak, jak si představujeme. Musíme ještě udělat výtah z celé stavební dokumentace, protože ten třinácticentimetrový fascikl nebude v zahraničí nikdo číst. Pak to dáme v angličtině k posouzení všem, kteří mají v okolí na ostrově Krále Jiřího své základny. Zatím máme neoficiální ohlasy. Nikdo vám samozřejmě nepadne kolem krku a neřekne - ježíšmarjá, na to jsme čekali, ale nikomu náš záměr nepřekáží. Navíc stanice bude na zajímavém místě, kde není žádná jiná a my všem nabízíme spolupráci.

Budete celou stanici nejprve sestavovat v České republice, jak jste původně předpokládali?
To je otázka. Jedna buňka už stojí v Kroměříži, kde zkoušíme solární kolektory. Přišli jsme ale na jednu technologii kanadské firmy. Jsou to dvě dřevoštěpkové desky, mezi nimiž je vlepena vrstva speciálně tvrzeného polystyrenu. Je to silné šestadvacet centimetrů a výborně to izoluje. Tento materiál je už vyzkoušený v polárních oblastech. Když se z toho staví, odpadá skelet - je to samonosné. Navíc to vyžaduje, aby veškeré rozvody, to znamená elektřina, voda a tak dále, šly po vnitřních stěnách. Kdyby se to celé postavilo a rozebralo, mohlo by se to poškodit. Půjde asi jen o to, udělat přesné desky. A pak všechno ve dvaadvaceti kontejnerech dopravit do Antarktidy. Není to žádná legrace  - je to celá nákladní loď.

Kdy se chystáte znovu do Antarktidy?
Zatím nevím. Letos nebo začátkem příštího roku tam ale určitě pojede skupina lidí, kteří budou pracovat na peruánské a možná na chilské stanici. To ale nemá souvislost s výstavbou naší polární stanice, jde o vědecký výzkum. Teď se kvůli tomu chystáme na pracovní oběd s peruánským velvyslancem.

Chilská základna na ostrově Krále Jiřího. Ve stejně nehostinných podmínkách vzniká i česká základna.