Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Povídání o africkém bubnu

aktualizováno 
Máme sedmnáctiletou dceru.
Máme sedmnáctiletou dceru. Je krásná, milá a společenská. Má veskrze kladný vztah k hudbě. Když jsme letos vyrazili s manželem na cestu do Jihoafrické republiky, ptali jsme se, co by chtěla přivézt. Pravý africký bubínek, odpověděla bez váhání. Dobře, řekli jsme si. Afrika byla úžasná. Dýchla na nás svou neopakovatelnou vůní. Naše nadšení se projevilo mimo jiné i tím, s jakou mánií jsme kupovali suvenýry, ačkoli jsme této mánii nikdy nepodlehli docela. Těm rituálním maskám, vyřezávaným soškám, obrázkům nebo ubrusům s místní batikou se prostě nedalo odolat. Přistihla jsem se, že nakupuji pro lidi, pro které by mě nenapadlo v životě něco koupit. Potěšení z vybírání, smlouvání a drobných úskoků místních obchodníků bylo příliš silné. Hlavním úkolem však zůstávalo obstarání bubínku pro dceru. Můj manžel je maximalista. Když buben, tak ať stojí za to. Než jsem se stačila rozhlédnout po jednom z tržišť, kam jsme zavítali, už měl buben koupený. A to pořádný. Na výšku měl dobrých 80 centimetrů. Zdobily jej vyřezávané motivy a vybarvené plošky, stál na třech "kozích" křivých nožkách. Potažený byl kůzlečí kůží. Na můj vkus těch barev možná bylo až příliš. Ale už se stejně nedalo nic dělat. Pro domorodého prodavače to byl zřejmě obchod týdne, protože nám k bubnu přidal ještě vyřezávaného paviána a misku se slony. Naložili jsme buben do džípu a vyjeli za dalšími zážitky, které by se už daly nazvat "Jak se cestuje s bubnem po Africe" nebo ještě lépe "S bubnem zpátky do Evropy". Za pár dní jsme zmíněný buben opět nakládali do auta a chystali se na letiště v Johannesburgu. Při této manipulaci došlo k ulomení jedné dřevěné nohy. Docela mi to pokazilo náladu. Vědomí, že dcerka obdrží buben poškozený, mě dosti dlouhou dobu hnětlo. Snad se nožka opraví, doufala jsem. Už cestou mi začínalo být jasné, že cestovat s bubnem není jen tak. První potíže se objevily už na letišti u odbavovací přepážky. Má naivní představa, že nám bubínek vezmou do letadla jako spoluzavazadlo, vzala zasvé. Za nezastíraného zájmu okolostojících pasažérů jsme uprostřed letištní haly začali zběsile buben balit do bublinkového igelitu a lepit nálepky FRAGILE. (Zaplatili jsme i slušný obnos za přepravu.) Měla jsem tušení, že už buben nikdy neuvidíme nebo z něj v Ruzyni zbudou jen třísky. Trochu jsem se uklidnila, když speciálně pro toto zavazadlo přispěchal místní pracovník a osobně náš buben odnesl do toho obrovského jumba, co na nás čekalo, aby nás dopravilo 10hodinovým letem do Frankfurtu. Jeden z přihlížejících podotkl, že tady se tomu nic nestane, ale až "to" budou překládat ve Frankfurtu na let do Prahy, tam že s tím teprve pořádně házejí; když se to rozbije, tak prý tam. Let proběhl bez problémů. Ve Frankfurtu jsem pokukovala po vozících na bagáž. Přijel jeden s vysokou mříží dokola a na něj vyložili - velmi opatrně - náš buben! Z přepravy bubnu se stávalo dobrodružství, které mě začínalo bavit. Byla jsem vděčná místním tureckým gastarbeitrům za šetrné zacházení s naším bubnem a spokojeně jsem odkráčela na kávu. Za pár hodin nás potom přivítala Praha a moje první starost patřila - jak jinak - bubnu. Tušila jsem, že tak vlídně jako ve Frankfurtu s ním letištní personál v Ruzyni zacházet nebude. Aby se bubnu nic nestalo při výjezdu po přepravních gumových pásech, postavila jsem manžela na strategické místo, aby buben včas odchytil. Všechna zavazadla z našeho letadla už byla u svých majitelů, jenom buben pořád nikde. Už jsem začala být lehce nervózní, když vtom se objevil! Manžel zareagoval a zalovil na pásu v marné snaze buben odchytit. Buben je kulatý, odkutálel se, spadl na zem a ulomila se mu druhá noha. Jemně jsem zaklela, ale jelikož se mu evidentně nic jiného po cestě nepřihodilo, řekla jsem si: Spraví-li se jedna noha, spraví se i druhá. To by bylo, aby český kutil nespravil nohy od afrického bubnu. U nás v Hostivaři jsme byli kolem poledne. Manžel se rozhodl pro opravu kombinace - šroubky - lepení - tmelení, s předem jasným výsledkem: dcera nic nepozná. Povedlo se. Odpoledne se dcera vrátila ze školy. Překvapení a radost z bubnu podle očekávání byly nezměrné. Dovezli jsem totiž i cédéčka s domorodými rytmy a v tu ránu se náš dům začal zachvívat snad až v samých základech.

Autor:




Nejčtenější

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Kalinov: první osvobozená obec v Československu
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Další z rubriky

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.