Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Potopený chrám možná chrání tajemství Inků

  13:30aktualizováno  13:30
Za chladných rán andské zimy se při nízkém přílivu vynořuje z modrých vod bolivijského jezera Titicaca záhadný kamenný sloup. Místní indiánští obyvatelé, z nichž někteří jsou přímými potomky Inků, kteří před pěti stoletími ovládali většinu Jižní Ameriky, věří, že osamělý kamenný pilíř je jen obyčejným přírodním úkazem, byť kuriózním.

Ovšem podle nového výzkumu zahraničního týmu, který zkoumal za pomoci potápěčů dno jezera, je původ sloupu naprosto odlišný: Malý kámen vyčnívající sotva dvacet centimetrů nad hladinu nejvýše položeného splavného jezera na světě může skrývat
tajemství vzniku incké říše.

To, co stovky let představovalo sotva víc než nepříjemnost pro lodě vjíždějící do přístaviště nedalekého Isla del Sol, může být zbytkem tisíc let starého chrámu datujícího se ještě do předincké éry, tvrdí vědci. Nález připomíná jednu inckou legendu, podle níž Manco Kapac a Mama Ockllo - vůbec první Inkové - opustili Isla del Sol (Sluneční ostrov), aby založili velkou jihoamerickou říši v oblasti dnešního peruánského Cusca.

Historikové věří, že Inkové sestoupili z výše And kolem roku 1200 našeho letopočtu a přemístili se do údolí Cusco, kde od roku 1430 zahájili období expanze, při níž rozprášili okolní kmeny a vybudovali říši, která pokrývala celé dnešní Peru a Bolívii, polovinu Ekvádoru a severní půlku Chile. Incká říše ovšem trvala necelé století a rozpadla se po roce 1532, kdy byl její poslední vládce Atahualpa zabit španělskými konkvistadory, kteří ho zajali jako rukojmí a za jeho propuštění požadovali plnou síň zlata. Zlato dostali, slib nesplnili. Ovšem původ prvních Inků byl dosud jen poznámkou na okraj učebnic dějepisu v bolivijských školách, protože chyběly konkrétní archeologické důkazy s výjimkou sporadických zničených trosek, které vědci připisovali předinckým kulturám. Výzkumníci ze soukromé mezinárodní organizace Akakor Geographical Exploring věří, že objevili dostatek důkazů pro podporu domněnky, že pod hladinou jezera Titicaca leží chrám z předkolumbovského a možná i předinckého období.

Vědci vedení Italem Lorenzem Episem přijeli na Isla del Sol v srpnu letošního roku a s akvalungy se tři týdny potápěli do indigově modrých vod jezera. Podle Epise expedice s názvem "Atahualpa 2000" posbírala důkazy o existenci chrámu dlouhého 200 metrů a 50 metrů širokého se zahradní terasou, cestou a 800 metrů dlouhou ochrannou zdí. Podle zprávy vědeckého týmu se chrám nepotopil, ale zaplavila ho voda v době, kdy se vody jezera Titicaca zvedly na současnou úroveň.

Místní obyvatelé jsou ovšem k vědeckým závěrům "Expedice Atahualpa" skeptičtí. Juan Carlos Callisaya, který si vydělává na živobytí díky malé lodi s přívěsným motorem, říká, že ho víc zajímá, jak se s trčícím sloupem nesrazit, než jeho možná historická hodnota. A tak se od něj drží radši dál, "zvlášť v noci, kdy ho není vidět a člověk jenom cejtí, jak na něj najel". Callisayu, který na lodi strávil šestnáct ze svých čtyřiadvaceti let života, by objev chrámu pod jezerem zajímal jenom v případě, že by to znamenalo nový příliv turistů.
   

Jezero Titicaca - nejvýše položené přírodní jezero na světě.

Autor:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.