Mýty a záhady přitahují pozornost a v případě katastrofy Titaniku to platí obzvlášť. Stále totiž panují rozpory kolem příčin potopení, dosud nikdo nedal jasnou odpověď na otázku, proč se jedno z nejhorších lodních neštěstí v historii stalo.
Noviny po celém světě této události věnovaly pozornost hned od počátku a ani v současnosti snad není týdne, aby se v médiích o Titaniku neobjevila alespoň zmínka.
Legendy vydělávají
Legendy bývají i zárukou zisku, takže kromě spousty popsaného papíru v odborných pojednáních i beletrii zachytilo první a zároveň poslední dobrodružství Titaniku i několik filmů či muzikál. Přímo masový zájem veřejnosti vzbudil zejména 11 Oscary ověnčený stejnojmenný film režiséra Jamese Camerona z roku 1997, který se stal největším kasovním trhákem všech dob. A to i přes četné protesty, že "překrucuje a znevažuje chování některých skutečných účastníků dramatu".
Titanik: FAKTA
Jaká jsou tedy doložená fakta o Titaniku? Jeho stavbu, kterou si objednala společnost White Star Line, zahájila loděnice Harland & Wolff v Belfastu v roce 1909. Titanic byl spuštěn na vodu 31. května 1911. Na svou panenskou plavbu se z anglického Southamptonu do New Yorku vydal v pravé poledne 10. dubna 1912.
Nalodilo se přes 2200 lidí včetně posádky (počty se různí, nejčastěji je uváděno 2228 nebo 2223 osob), cestující od luxusní první třídy až po nejlevnější třetí. Nikdo z nich nezkoumal, zda záchranné čluny pojmou všechny (kapacita byla jen 1200). Movité, kterých bylo na palubě požehnaně, ani ty nejchudší nenapadlo, že by je mohli potřebovat. Nevěřili tomu ani námořní architekti...
|
O víkendu byly v anglickém přístavním městě Southampton vydraženy hodinky jednoho pasažéra Titaniku za 32 tisíc eur. Ručičky stále ukazují 03:21, tedy právě okamžik, kdy Titanic klesl na dno oceánu. Majitel hodinek John Gill při katastrofě přišel o život. Hřeben, který rovněž zbyl po tomto čtyřiadvacetiletém vystěhovalci z Anglie, byl vydražen za 18 tisíc eur. |
Co se stalo v noci 14. dubna 1912?
V inkriminovaný čtvrtý den plavby bylo mrazivé jasné počasí a posádka obdržela asi šest varování před výskytem ledovců. Titanic plul velkou rychlostí 22 uzlů (přes 40 kilometrů za hodinu), což bylo pro pozdější události zřejmě rozhodující.
Hlídka sice zahlédla temný předmět půl míle před lodí, těžce manévrovatelný gigant o váze 60 tisíc tun se mu ale nestačil vyhnout a pravobokem do ledovce dvacet minut před půlnocí narazil. Střet byl tak malý, že si "ťuknutí" někteří ani nevšimli.
Přesto se dlouhá léta věřilo, že náraz způsobil v pravoboku trhlinu dlouhou asi 90 metrů, což následně vedlo k potopení Titaniku během pouhých dvou a půl hodiny.
Trvalo do září 1985, než se americkému oceánologovi Robertu Ballardovi podařilo za vydatné pomoci francouzských kolegů vrak objevit a pomocí dvou dálkových robotů vyfotografovat. Leží v hloubce 3810 metrů asi 640 kilometrů od pobřeží Newfoundlandu na 40. stupni a 19. minnutě severní šířky a 40. stupni a 14. minutě západní délky.
Týmy vědců a techniků přišly na to, že po obrovské trhlině nejsou ani památky, trup byl podle jejich zjištění poničen jen velmi málo.
Katastrofu tedy zřejmě zavinila velká rychlost lodi, díky níž se i malými trhlinami dostalo do šesti vodotěsných komor (maximem byly čtyři zatopené komory) obrovské množství vody, což vedlo ke zkáze.
Poslední pamětníci umírají
Nález vraku, který se působením bakterií postupně rozpadá, přinesl také velký byznys v podobě tisíců vylovených artefaktů, které se zachovaly v téměř dokonalém stavu. Zároveň vyvolává vzpomínky na více než 1500 obětí a kolem 700 přeživších, z nichž poslední muž Michel Navratil (slovenského původu) zemřel loni a poslední ženská pamětnice snad ještě žije ve Spojených státech.
|
ČEŠI NA TITANIKU |
|
S Titanikem spojilo osud i několik Čechů. Mezi hrdinnými námořníky parníku Carpathia, kteří trosečníky zachránili, byl i Alois Jelitík, který odešel do Ameriky v roce 1907 za prací. Možná pomohl stevardovi první třídy, dvacetiletému Rudolfu Linhartovi z Rokycan. A nebo dvěma mladým číšníkům - Josefovi Kielbasovi a jeho kamarádovi Jožkovi Koszciukovi. Či snad černému pasažérovi z kajuty 903 jménem Viktor Halva? |
