Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Akvadukt Pont du Gard: technický zázrak starý 2000 let

  1:00aktualizováno  1:00
Technické míry antického krasavce jsou 49 – 274 – 50. Pont du Gard, úchvatný zbytek slavného nimského akvaduktu v jižní Francii je 49 metrů vysoký, 274 metrů dlouhý a na jeho výstavbu bylo zapotřebí 50 tisíc tun kamene, přičemž některé kvádry váží až šest tun. A hlavně, celý most byl postaven bez malty.

Původně se předpokládalo, že akvadukt byl dokončený už v roce 19 našeho letopočtu, novější výzkumy však posouvají jeho vznik mezi léta 40 a 60. Vědci spočítali, že výstavba akvaduktu trvala zhruba 15 let a podílelo se na ní kolem tisíce dělníků.

A nebyla to žádná levná záležitost. Stavba prý vyšla na 30 milionů sesterciů, což se při velmi hrubém převodu do dnešních cen rovná částce 15 miliard korun. A právě Pont du Gard byl nejdražší a nejnáročnější částí celé stavby. A také tou nejkrásnější.

Pont du Gard navštíví každoročně zhruba 2 miliony turistů.

Pont du Gard navštíví každoročně zhruba dva miliony turistů.

Technický zázrak

Téměř padesát metrů vysoký kolos, který překonává řeku Gard, se skládá ze tří řad úchvatných oblouků. Až v posledním bylo koryto pro vodu, jímž se každý den do Nimes dopravovalo neuvěřitelných 35 milionů litrů vody (pro lepší představu: vodovod chrlil 400 litrů vody za vteřinu), které plnily fontány, veřejné lázně či domovy bohatých měšťanů. Ve městě tehdy žilo na 50 tisíc lidí.

Akvadukt přiváděl vodu z bohatého pramene nedaleko města Uzes. I když jsou obě města vzdálená jen 20 kilometrů, vodovod se musel vyhnout horám, a proto se jeho délka natáhla na 50 kilometrů. Mnohem zajímavější je ovšem minimální výškový rozdíl mezi začátkem a koncem akvaduktu, který činil pouhých 17 metrů. Takový sklon umožnil, že pomyslná kapka vody protekla akvaduktem od pramene do města za jeden den, respektive za 27 hodin.

Každý večer probíhá na Pont du Gard světelná show a most hraje mnoha

Každý večer probíhá na Pont du Gard světelná show a most hraje mnoha barvami.

Přežil jako most

Mnoho podobných památek nepřežilo dlouhou dobu středověku, ale akvadukt měl štěstí. Přestože Římská říše padla po nájezdech barbarů, akvadukt sloužil dál až do devátého století, ale přibližně od čtvrtého století začal být zanedbáván a kvalita vody i rychlost průtoku se postupně zhoršovala.

Od desátého století přestal akvadukt sloužit svému účelu a jeho značná část byla v průběhu dalších století rozebrána na stavební materiál, i když většina akvaduktu, tedy celých 35 kilometrů, vedla pod zemí.

Samotný Pont du Gard ovšem zůstal stát, sloužil totiž novým pánům jako důležitý most přes řeku Gard a díky tomu se dochoval v téměř dokonalém stavu až do současnosti. Na kahánku měl ovšem mnohokrát, naposledy třeba při obrovské potopě v roce 1958, při níž se ocitla celá spodní řada pilířů pod vodou.

"Také jsem tu byl!" Návštěvníci se na most "podepisovali" už v roce 1830.

Proč nejsem Římanem

Už v 18. století se Pont du Gard stal jednou z prvních slavných turistických destinací. Přijížděli k němu francouzští spisovatelé i králové. Obrovskou poklonu této památce vysekl při své návštěvě v roce 1738 slavný spisovatel a filozof Jean-Jacques Rousseau. "Ve srovnání s akvaduktem jsem se cítil bezvýznamný a nepatrný jako hmyz. Ale současně v mé duši rostl pocit pýchy, až jsem si povzdechl, jaká to škoda, že jsem se nenarodil jako Říman!"

Velkým obdivovatel akvaduktu byl také císař Napoleon III., který ostatně miloval všechny římské památky. Ten také pověřil svého architekta, aby provedl generální rekonstrukci Pont du Gard, při které byly nahrazeny erozí zničené kameny. A americký spisovatel Henry James při své návštěvě Pont du Gard v roce 1884 poznamenal: "Nic na světě není více římské!"

Koupání v řece Gard s výhledem na Akvadukt patří k nezapomenutelným

Koupání v řece Gard s výhledem na akvadukt patří k nezapomenutelným zážitkům.

Plavání zakázáno

Pont du Gard je třetí nejnavštěvovanější památkou Francie po Eiffelově věži a zámku ve Versailles. Každý rok sem přijede na dva miliony turistů. Úchvatná památka je ostatně již od roku 1985 zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO.

Ale oproti jiným památkám z tohoto prestižního seznamu má dvě obrovské výhody: neplatí se vstupné a po mostě se můžete projít zadarmo. A navíc řeka Gard tekoucí pod akvaduktem slouží jako báječné koupaliště.

Před mostem i za ním je celá řada pláží, jen plavání pod samotným akvaduktem je už několik let z bezpečnostních důvodů zakázáno, údajně kvůli silným proudům. Ale protože to nikdo nekontroluje, návštěvníci zákaz často porušují.

V nedalekém muzeu je popsaná a předvedená technika výstavby.

V nedalekém muzeu je popsaná a předvedená technika výstavby.

Óda na latríny

Jen pár set metrů od úchvatné památky stojí moderní komplex, ve kterém najdete multimediální Muzeum římského světa s expozicí o vodním systému v římských městech i o výstavbě proslulého akvaduktu.

Dozvíte se, jak se manipulovalo s těžkými kamennými kvádry či jak vznikaly obrovské mostní oblouky. A nechybí ani óda na moderní veřejné latríny, které zásadně zvýšily hygienický komfort římských měst.

V malém kině je možné zhlédnout dvacetiminutový dokumentární film o dlouhé historii akvaduktu a v dětském centru si mohou děti vyzkoušet celou řadu "římských" aktivit.

Vstup do všech prostor multimediálního centra stojí deset eur, rodinná vstupenka pro pět lidí vyjde na 20 eur. Samotný vstup na Pont du Gard včetně večerní světelné show je zdarma. Další informace najdete na www.pontdugard.fr.

Autoři:


Témata: Francie, Malta, lázně, UNESCO


Nejčtenější

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.