Za kilogram nalezeného jantaru je možné u klenotníka dostat od 50 do 800 zlotých, tedy až 7300 korun. Přesně to je důvodem, který každoročně láká na zimní pláže desítky a v některých sezónách i stovky lidí denně. Ti nejlepší si za den přijdou i na
několik set zlotých.
Hledají nejen "profesionální" sběrači. Jsou tu rovněž turisté, kteří zimní dovolené u moře dali přednost před lyžováním v Krkonoších nebo Tatrách. S trochou štěstí se jim vynaložené peníze za dovolenou nejen vrátí, ale mohou navíc slušně vydělat.
Shodně s příslovím i při hledání jantarů štěstí přeje připraveným. A to jsou místní, kteří vyzbrojeni zkušenostmi pátrají po cenných kamenech přímo v ledové vodě.
Turisté na zasněžených plážích pak většinou pouze paběrkují. "Něco jsem našel, ale ve sněhu se hledá opravdu těžko," popsal obtíže jeden z turistů. Hledání ve vodě ztěžují vedle chladu rovněž vlny, kterými Baltické moře v tomto ročním období rozhodně nešetří.
"Profesionální" sběrači jantarů proto do moře vcházejí celí odění do teplých gumových kombinéz. Kameny, které mají vesměs tvar valounu obroušeného o dno, pak zkoušejí hledat pomocí velkých podběráků. Jejich nejlepší úlovky přitom mohou mít kolem 2,5 kilogramu, i když tak velký jantar je už opravdovou vzácností.
"Před lety jsem našel kámen, který vážil přes kilogram," pochlubil se v hospůdce v severopolském Slupsku zhruba padesátiletý Leszek. Jantary prý chodí sbírat, co pamatuje. Jeho kolegové přitom žertují, že u hledačů platí o velikosti úlovků zhruba stejné pravidlo jako u rybářů; čím více času od nálezu uplynulo, o to více přibývá na váze...
