Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Polská kuchyně je kuchyní velké země

aktualizováno 
- Mírná jak polská nedohledná rovina, plná barev a přesto jakoby trochu chladná, tak prostá, jak jen si to chudoba polského venkova vynutila i vybraná, noblesní a rozhazovačná, jak jen polská šlechta dokázala být. Polská kuchyně je kuchyní velké země, která se táhla od Baltu po Krym, je však i kuchyní země, jež ve svém čase nebytí byla podělena mezi Rakousko, Německo a Rusko, Kuchyní světa jiných chutí i vůní, které šokují stejně tak jak někdy dokáže šokovat něčím nám naprosto důvěrně známým.
Základními surovinami lidové polské kuchyně jsou červená řepa, zelí, brambory, mrkev, houby, mléko. Z masa pak především vepřové.
V chudé zemi tuhých zim pak základním chodem byla a dodnes pro den všední zůstala polévka.
Mezi polskou klasiku patří boršč, který na polský způsob znamená čirý vývar z masa a červené řepy, ke kterému se přikusuje pirožek. Mezi to nejlepší, co může polská kuchyně nabízí, patří mírně nakyslý a velice sytý "žurek". Zajímavá je polská obdoba dršťkové polévky "flaky wolowe". Tento základní polévkový čtyřboj doplňuje kroupová polévka "krupnik".
Po kruté zimě přichází v polských rovinách žhavé léto. Právě pro horká lední poledne byl stvořen "chlodnik",noblesnější polská verze bulharského taratoru, který vedle základu ze smetany a kyselého mléka může obsahovat nejen okurku, česnek a kopr ale i krevety, chřest, červenou řepu. Chlodnik se dělá i z různého ovoce a kdo nezkusí, že i to může být vynikající začátek oběda, neuvěří.
Předkrmům vládne v Polsku místní zvyk zalévat všechno, co jen trochu jde do aspiku. Šunku, ryby, paštiky, saláty, rajčaty či kaviár. Výsledek někdy lahodí oku i chuti, někdy jen tomu prvnímu. Většinou vynikající bávají zeleninové saláty, jejichž barevnost a různorodost i velikost porcí předstihuje zdejší ustálené zvyklosti.
Prvním mezi hlavními jídly je "bigosz", směs kysaného zelí, špeku, hub, klobásy a mnoha jiných ingrediencí. Dlaší národné klasikou jsou pirožky, v zakladním polském provedení vařené a následně osmažené těsťovinové taštičky naplněné brambory a tvarohem, posypané smaženou cibulkou, škvarky a polité sádlem. Náplní však mohu být i hříbky, zelí, maso. Pirohy se dělají i na sladko - se švestkami, jahodami i jiným ovocem.
Z masa vede jasně vepřová. Poláci stejně jako Češi milují řízky - obalené jen lehce ve strouhance a podávané s kaší a, jak jinak, zelím. ve stále oblíbenějších pubech a klasických pivních hospodách pak vede pečené koleno.
Polsko je stát se spoustou jezer a řek a také rozsáhlým pobřežím a velkou námořní rybářskou flotilou. Ryby proto rozhodně nejsou zanedbatelnou částí kuchyně. Ze sladkovodních patří do zlatého fondu kapr na černo s madlemi "karp po polsku v szarym sosie". Poláci vynikají i ve vymýšlení různých způsobů marinování. Na poslkých stolech se v některých oblastech vyskytují i pokrmy v Čechách už neznámé - jako například vaření raci.
Z nápojů vede sice stále vodka, ale pilně ji dohání místní pivo, které se kvalitativně dodáhlo na první světovou ligu. Horší je to s vínem - je drahé a výběr je kromě luxusních restaurací mizivý.
Polské restaurace obecně jsou neskonale kvalitnější, než normální český průměr. Dlužno však dodat, že i podstatně dražší. U noblesnějších restaurací se raději nejdříve podívejte na ceny, protože ty mnohdy dosahují závratných výšek. Příjemné překvapeni však čeká našince na samém "dně"  - i bistra u benzínových pump, stánky na nádražích či tržištích v řádné kvalitě to podstatné - bigosz, flaky, žurek nebo pirožky.
Autor:




Nejčtenější

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Zdevastovaná zastávka Medzilaborce-město
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Další z rubriky

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.